|
|
|
Spadlé listy Autor: pinokio (Občasný) - publikováno 18.10.2000 (19:48:42), v časopise 19.10.2000
|
| |
Spadlé listy
Říkanky
Nééé!
Plíží se mezi myšlenkami na okraji vědomí,
Je tam a vy to víte a co s tím asi uděláte?
Já vám to teda nepovím.
Vždyť to stojí za to,
vykašlat se na to J
Vědět, že tam je, to vám hřeje vědomí.
Vulgární
V prvním roce na Vánoce vyrostl mi zub.
V druhém roce na Vánoce vyrostl mi chlup.
V třetím roce na Velikonoce upadli mi obě ruce.
Nejdřív levá, a pak pravá, chvilka to byla nepatrná.
Och, má drahá, jak ti to mám jinak říct?
Umyješ mi prosím záda?
Agent
:1.č avárpZ
V linkovém autobuse číslo 177, který bude zítra přijíždět na zastávku Limuzská v 5.05 hod., se bude nalézat zpráva s dalšími instrukcemi. Hledejte ji následovně:
Kolem spoje přední a zadní části autobusu jsou gumová nebo plátěná žebra. Pokud se uvnitř podíváte po pravé straně na místo, kde ony žebra přechází v pevnou karosérii, uvidíte řadu dvanácti šroubů, která vede kolmo od podlahy ke střeše. A pokud se vám podaří nepozorovaně vyšroubovat sedmý šroub, počítáno od podlahy, naleznete onu druhou zprávu.
Tuto zprávu po přečtení okamžitě snězte! V žádném případě ji nepalte. Tento papír je totiž napuštěn chemikáliemi, které podporují trávicí proces a pokud byste jej zapálil, nepříjemně byste znečistil ovzduší.
„A co až si uprdnu ty troubo,“ pomyslel jsem si. Tak jsem zprávu zapálil a hodil ji mezi zvědavé důchodce. „To se tak budu hnát za nějakou přitroublou zprávou, pche. Taky bych měl pro něj nějakou zprávu, ale ta je dost sprostá.“
Celou záležitost jsem hned vypustil z hlavy a šel jsem se věnovat mé oblíbené činnosti a to je: střílení holubů! ÁÁÁH.
No není to všechno šit?
1: No, asi jo. Nebo ne?
2: Ale samozřejmě, že jo. Vždyť jsi to psal přece Ty, ne?
1: Co tím jako chceš říct? Snad ne, že jsem špatný spisovatel?
2: No konečně ti to došlo, ty hlavo dubová. Takhle by to řekla moje babička č.2.
1: Ha! Prozradil jsi se. Ty jsi ten druhý!
2: Ale co když má ten první babičku č.2, a tak jsi ty ten druhý?
3: Ihned toho oba nechte! Chce se mi spát a byl bych vděčný za trochu klidu.
1: Tak jo, ale zítra to dořešíme.
|
|
|