V restauracích se musí na záchodě zavést teplá voda a nesmí se uchovávat jídlo déle jak tři hodiny. A tak budou lidé jíst jen rohlíky a chleba, a nebo chodit do hospod, kde se toto pravidlo nebude dodržovat. Ale tam si neumyjí ruce teplou vodou.

     Na nedostatek teplé vody si nemusel ve svých honosných sídlech a hradech a zámcích stěžovat Karel Srba. Bohužel chtěl z nudy zabít a rozkuchat jednu novinářku, a za to si teď půjde sednout do věznice a tam bude obchodovat. Protentokrát se zbraněmi.

     Na zbraně byla vyhlášena amnestie, a tak na policii chodili lidé s brokovnicemi a puškami a revolvery a plamenomety a pancéřovou pěstí. A jeden pomatenec si spletl policii s výstavou a odevzdal jim přes padesát pušek starých skoro sto let.

     Sto let mohl žít každý z nás, kdyby znal jednoho nejmenovaného doktora. V dobrém úmyslu převážel přes hranice lidská játra a ledviny a mozky a srdce. Vše měl prý jen pro léčení těžce nemocných lidí a krmení psů. Ale protože mu všichni utekli na Hrad, tak nemohli svědčit a dobročinný doktor byl odsouzen.

     Na Hradě se psi a kočky a pavouci a hadi poslušně zařadili do fronty mezi těžce nemocné a policisty a sestřičky a prodavače a dělníky a spisovatele. Všichni čekali mnoho hodin, a pak na několik vteřin uzřeli korunovační klenoty. Zajímavé bylo, že ve frontě nebyli žádní politici a přitom o klenotech druhý den básnili nejvíce. Asi si museli najmout průvodce, aby jim soukromě vysvětlil, co je koruna a že do jablka se nekouše.

     Mnoho jablek a to jedlých i nejedlých, si budou moci od příštího roku koupit policisté a dozorci a celníci. Dostali přidáno mnoho tisíců peněz a budou tak daleko pracovitější a náš stát má být pod větší kontrolou. Pod kontrolou koho, to už se nikde nepsalo.

     Ale psalo se, že budeme mít olympijské hry. Jenom mám obavu, aby na nich sportovcům v olympijské vesničce tekla teplá voda.