Dívám se.
Co koukáš, směješ se,
před oči strkáš mi prstíky dětské
v tvé vlastní zahrádce
v rozkvetlém záhonu
pochytá slunce kapky lesklé
neptám se na tvojí daň z minula
nechci znát tvé předchozí chyby
ta doba, co odchází, v přítomnost splynula
a naše budoucnost se nezájmu diví
Líbám tě.
nastavíš křídla z peří
snad nechceš tak brzy uletět
uniknout tomu, kdo v tebe věří
jsi jako anděl, malé dítě
tvá skutečně vyřčená slova
mě nutí líbat tě stále znova
jen mávání křídel mě ze snění probudí
vzpomínám,
jak krásné bylo dotýkat se tvých perutí
|