ospalý ráno
je zase jako včera
vláčnej mozek po tahu
ne úplně nepříjemnej pocit, trochu
smutnej

dám si snídani a pivo

naproti dědek, co se klepe na
nedopitýho lahváče
snad mu dám bůra, ať se má
jak chce
poslouchám příběh o sračkách a o tom, že
celej svět mu ležel u nohou
skoro
makal od rána do nevidim,
aby uživil ženskou a dítě, ani ne jeho
ona ho nechala. Kráva.

pár chyb v kinoautomatu
ano nebo ne
a seš v hnoji mezi hovadama

asi jo, říkám

na zeď veřejnýho hajzlu
chčiju
kartuši krále Ramsese.

Jsem rád, že můžu.