Je dusno. Kapky potu mu stékájí po opálených zádech a jemné dívčí prsty vyrývají do zad obrazce lásky. Plavovlasá dívka tiše sténá, z očí jí kanou slzy štěstí. Ve vzduchu je cítit bouře.
„Miluji Tě“ vyšlehlo jí z drobných rtíků.
„Já tebe taky“ zamumlal jí do vlasů
Obloha měla temně olověný nádech. Ticho. Vše strnulo v napjatém očekávání, sama příroda čekala na příští minuty. Ztichly i hašteřivé sýkorky v jalovcovém houští. Tmavě černá hladina rybníka odrážela koruny stromů. Dvojice odpočívala. Ona měla svou hebkou ruku půvabně složenou na jeho hrudi a z přivřených očí jí zářilo štěstí. Hladil jí po zlatavých vlasech a přemýšlel o ní.
Na dívčina ňadra dopadly první veliké kapky deště. Chladily. Začali se oblékat, byli daleko od nejbližšího stavení. Po obloze sjel první blesk a na chvíli prozářil její modré oči. Podal jí ruku a pomohl vstát.
Utíkali. Mokré oblečení se jim lepilo na nahá těla. Bylo cítit ozón. Nedaleko od nich vzplanul strom. Plameny olizovaly jeho kůru a sváděly boj s deštěm.
Utíkali. Voda se valila ve velikých proudech po cestě a snažila se vyrvat ze země veškeré rostlinky, drobounké sedmikrásky, modré chrpy i trnité bodláčí. Po zádech jim stékalo bláto. Zablesklo se. Ukázal před sebe. Sytě červená střecha stavení se třpytila jak zrcadlo ve kterém se vzhlížela obloha.
Otevřeli dveře. Ovanula je vůně čerstvě usušeného sena a nádech starých časů. Kupka sena slibovala laskavé přijetí do své voňavé náruče a lákala načechranou, usušenou luční trávou.Svlékla si halenku, bylo jí zima, přimkla se k němu a snažila se nasát jeho životní sílu. Klesli do voňavé postele a drželi za ruce.On přemýšlel o ní a ona přemýšlela o něm.
Přemýšlej také.
I já přemýšlím.
|