~ MÁ KREV ~


Má krev je dobrá pro Ježíše,
ne tak - pro srdce člověka,
v bolavých žilách těžko dýše
a z ran mých líně vytéká…

Ti, co se ptají na mé zdraví,
netuší o mé chorobě,
že budu ok, čas to spraví;
říkají známí v hospodě.

To jenom já jsem si tím jistý,
co světu sdělit nemohu,
že duši, jak podzimní listí,
Bůh zahnal do tmy, do rohu…

Tam v rohu každý hledá sílu,
tam každý za sebe se rve,
zde lidé stejní, bez rozdílu,
se smrtí rvou se do krve!

Kdo přiblížil se božím branám,
ten usmíření nachází,
prý příliš brzo odchází nám;
rozhovor padá do frází…

~

Je někde v nebi, co bys vrátil,
tam krása všedních prostých dnů,
s časem jsem hýřil, marnotratnil,
naposled vklouznu do džínů.