MANŮV MLÝN

- vodní obilní mlýn
- hospodářský typ mlýna: poddanský

1) novověk – do zrušení poddanství (1620–1848)
První zmínka o existenci mlýna 1689 - sňatek.

Jedna z prvních zmínek o mlýnu je z roku 1755. Kromě mlýna zde byla i pila.

1775 Josef Man, z mlýna platí 48 kr. gruntovní činže, 15 kr. za hlásku, 2 slepice, 8 vajec, 40 kr. vodní činže, namísto 8 kop raků 1 zl. 12 kr., namísto psa 1 zl. 10 kr., 16 zl. namísto fůrové roboty, 2 zl. namísto pěší roboty, pro vrchnost musí zdarma rozřezat půl kopy klád na desky a latě

1835 Josef Sojka s manž. Veronikou

2) novověk – od zrušení poddanství (1848–1938)

1890 Vincenc Hedbábný (+ 1820, Vídeň), majitel, Matěj Liška (+1832 v Mrákotíně), mlynářský mistr (stárek)

Poslední mlynář (nájemce) Josef Sobotka (+ 1901), manž. Anna Podvalová, dcera Antonína Podvaly z Markova mlýna

Dle pamětníků již v roce 1900 mlýn nemlel, pak zde bydleli zaměstnanci velkomeziříčského velkostatku (dělníci v lese, hajní a zaměstnanci pily).

18.10.1908 se tu zastřelila Marie (28 let), manželka hajného Eduarda Hájka

3) zánik mlynářské živnosti - protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Po skončení II. světové války byl mlýn přestavěn na hájenku. Pamětníci z blízké obce Netín a okolí zmiňují, že mlýn byl v době okupace kolem roku 1940 až 1945 neobývaný a opuštěný (častý úkryt místního partizánského odboje).

4) znárodňování, život mlynářů po zrušení mlýna (1949–1989)

Počátkem 60-tých let byl mlýn zbořen Povodím Moravy, jelikož ležel v ochranném pásmu nově vznikající přehrady Mostiště. Kousek od Manova mlýna bylo další stavení -panská hájovna. Kamenné základy Manova mlýna jdou vidět dodnes. Zřetelné jsou i zbytky sousední panské hájenky, kde je dodnes vidět zbytky sklepa a původní dveře do sklepa s kováním.