O zemi Tuhošť skoro nikdo neslyšel a nikdo dnes pořádně neví, kde ležela. Soudí se však, že bývala vlastním domovem Chodů, kteří včetně svého jazyka představují ten nejpodivnější a nejsvéráznější ostrov lidového umění v celých Čechách. Možná ale Chodové pravými Čechy ani nejsou – protože pocházejí z bratrského kmene Vendů - usedlých více na západě – které tlak Německé (Francké) říše vypudil do pohraničních hvozdů Českého lesa.

5. století - První stěhování národů a pád Říše římské. Germánští Ostrogóti svrhli posledního císaře - mladičkého Romula zvaného Augustulus a ovládli Itálii. V Itálii vzniklo Království Ostrogótů - které samo sebe označovalo jako Italské království. O necelých sto let později - v roce 568 - Ostrogóty v Itálii vystřídali mnohem početnější Langobardi - kteří se sem přesunuli z Panonie.

6. a 7. století. Do střední Evropy přicházejí Slované – a to nejméně ve dvou vlnách. Doputovali do poměrně vylidněné země i když tu a tam by se našly osady předchozích obyvatel – kterým kolovala v žilách krev Germánů, Keltů, ale i dávnějších evropských obyvatel.

Slovanská vlna byla nečekaně mohutná a přelila se přes území dnešní České republiky. Údolí řeky Naab, neboli Náby, která se vlévá do dnešního Regensburgu neboli Řezna osídlili lidé, kterým dnes říkáme Nábští Slované, či Srbové nebo Vendové.
Ale i samo území Čech bylo obsazeno různými, byť spřízněnými kmeny a teprve jejich míšením se vytvořili Češi.

Území Nábských Slovanů bylo z jihozápadu vymezeno řekami Nába a Dunaj – ze severovýchodu sníženinami které se táhnou od Domažlic do Tachova. Český les tedy asi dvě století vytvářel střed této odlehlé a do určité míry samostatné krajiny.

Předchůdci Chodů tak mohou připomínat pozici jako mají ve svých zemích Baskové, Skotové nebo Velšané – nebo poněkud dále pak národy obývající horská území Kavkazu. V Českých zemích lze na podobné ostrůvky – kromě Chodska - narazit v Jižních Čechách – nebo kus za hranicí v Lužici.