Do "Železnice" jsem se dostal (pravděpodobně někdy v létě roku 2007) pochopitelně železnicí, tedy vlakem.

Železnice je starobylá osada - toto území bylo osídleno již v době kamenné, bronzové, železné i hradištní s původně románským kostelem sv. Jiljí, která se rozrostla na městečko.

V roce 1826 bylo městečko postiženo velkým požárem ale zanedlouho empírově přestavěno. Poté se snažili o přejmenování obce na "Lázně Železnice", neboť lázně tu skutečně vznikly, ale došlo jen k povýšení obce na město roku 1911. Z lázní se stala dětská léčebna. V roce 2003 byla ovšem budova lázní uzavřená, opuštěná a chátrající.

S Železnicí jsou spjata jména malířů T.F.Šimona, V.Černého, Fr.Zikmunda, Fr. Kavána, pobýval zde i spisovatel K.V. Rais.
Proslulé je zdejší muzeum, kde kromě obrazárny jsou krásné národopisné sbírky, památky na broušení drahých kamenů, krásné vyřezávané úly a jiné vzácnosti. O jeho vznik a vynikající úroveň se zasloužil zvláště učitel Václav Kozák, nadšený vlastivědný pracovník, jehož dílo zapudilo kořeny v dalekém okolí.

Dál cesta vedla z Železnice směrem na sever - kde se nacházel chatkový kemp. Z čehož vyplívalo příjemné posezení večer. Kromě mě byli přítomni ještě další dva "Honzové" - což mělo za důsledek - že když se ozvalo zavolání "Honzo" tak nikdo nereagoval, jelikož se domníval, že je míněn jiný Honza.

Na další den (pravděpodobně sobotu) byla naplánována návštěva zříceniny hradu Bradlec.


Bývalý hrad Bradlec psal svou historii pouhá dvě století. Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky opevnění a čtyřhranná věž.

Hrad Bradlec dostal své jméno od bradla, na kterém byl postaven. Je to dvacet metrů vysoká čedičová skála, skalní ostroh či bradlo, jak se dřív užívalo. Stejně tak dostala jméno i vesnice, Bradlecká Lhota, která  se nachází v podhradí.

Gotický hrad nechal ve 14. století vybudovat mocný rod Markvarticů. Ve své době patřil  Bradlec k nedobytným hradům, vysoká skála poskytovala výbornou obranu před útočníky, ovšem i přesto byl  kolem roku 1417 dobyt. Nebylo to však silou bojovníků, ale lstí. Páni z Jenštejna, další majitelé hradu, byli velmi výbojní a přilepšovali si loupežnictvím. Proto král Václav IV. poslal svého hejtmana  Hynka Jablonského, aby se s lupiči vypořádal. Hrad byl však dobře chráněn skálou, takže nebylo možné se k němu dostat. Naoko tedy královské vojsko hlučně od Bradlce odtáhlo, ale navečer se tiše vrátili. Lupiči se obávali dalšího obléhání a vyšli z hradu shánět potraviny. Královští je pak pochytali a odvedli do Prahy, kde byli škůdci potrestáni tím nejpřísnějším trestem . Vaněk z Jenštejna, majitel hradu, se králi Václavovi IV. podrobil a byl přijat na milost – hrad  potom obdržela darem královna Žofie.

Večer v kempu byl obdobný program jako předešlého večera. Odjezd železnicí opět z Železnice.