Toto je vyprávění k Tartárii, nebo úvaha. Tartárie mi připadá jako takové zvláštní tajemné vánoční
téma, nevím proč :-)
To, co tu popisuji, je velice volné, hodně to stojí na dojmech. Jen navazuji na chronicky známá
„fakta“ a nic z toho není nijak zvláště dokazatelné. Je to jen taková oddychovka na Vánoce.

Tartarie je v součtu veřejně známých a sdílených informací předpokládaná říše minulosti, která byla
údajně zničena a její stopy definitivně zamazány v 19. století.
Sahala zhruba od střední Evropy po Čínu, bylo to rozsáhlé území na mapách označované jako
Tartárie. Údajně tato říše oplývala mnohými divy, technickou vyspělostí. Jejím znakem byl létající
gryf – lev s orlí hlavou a křídly. Údajně zde žili i obři, někteří jejich lidé prý dosahovali výšky až
3 metry. Nejzajímavější je jejich údajná technologie, kdy prý měli ovládat cosi jako volnou energii.
Četla jsem i údajná svědectví o existenci věčně svítících lamp, které se ovšem časem rozbily.
Konec této říše se datuje někam k době tzv. roků bez léta, kolem roku 1815.
Tehdy se prý udála jakási katastrofa, která zničila definitivně tuto dávnou říši a zametla ji do
zapomnění. Někdo tomu zřejmě pomohl.
Spekuluje se i o jaderných zbraních, kvůli svědectví o podivném vypálení Moskvy při
Napoleonském tažení. Svědectví francouzského vojáka popisuje podivné jasně zářící záblesky,
případně kouli z nebe, které zapálily město a následky pro armádu byly taky podivné, když začali
trpět krvácivými průjmy a následně vypadáváním vlasů, což by napovídalo nemocem z ozáření.
Také jsem kdysi někde četla, že prý tam bylo i svědectví, že před opuštěním Moskvy někdo chodil
s čímsi svítivým, čím natíral povrchy domů.
Taktéž se na území Asie – dnešního území Ruska nachází podivné kruhové prohlubně v terénu
rozsahu mnoha set metrů, které by mohly být následkem výbuchů, či pádu meteoritů
a nejpřekvapivějším faktem je, že sibiřský porost je prý jen zhruba 200 let starý, což je skutečně
podivné, při netknuté přírodě by člověk čekal mnohem starší stromy.

Jediné, co se dá k tomu říci, že se něco skutečně stalo, tak jsou zaznamenané roky bez léta
s centrem 1815 - 1816. Kdy se do ovzduší dostalo tolik prachových částic, že se neurodilo nic,
protože i v létě mrzlo a prý za to může sopka Tambora a její výbuch. Což ovšem prý je nesmysl,
protože Tambora je na jižní polokouli a vzdušné proudy od ní nezasahují do severní polokoule naší
planety. Tudíž se tam předpokládá jiná příčina zatemnění oblohy a pokles teplot, jako jedna z příčin
může být i jaderná zima po menší jaderné válce.
Tedy v tomto případě případě teorie o Tartárii.
Ať se tam dostaly zplodiny, jak chtěly, následně napadaly na severní polokouli v průběhu desetiletí
v podobě bahenních dešťů, které údajně tu civilizaci už definitivně pohřbily.
Co se týká bahenních záplav v 19. století, věda se k nim vůbec nijak nemá, jedná se o utajovanou,
nebo nezkoumanou záležitost, ač je to jev výsostně logický.
Podivné načervenale oranžové nebe dokresluje náladu scenérií mnohých obrazů 19. století,
je logické, že to množství materiálu v atmosféře muselo někde spadnout. Existují fotografie
z výkopů domů, kde se odhaluje, že třeba jedno až dvě patra jsou ve skutečnosti pohřbené
v podzemí a že dům stál dříve mnohem níž, než dnes.
Já jsem našla na internetu ruskou fotku z r. 1867, kde je myslím si vyfocena vesnice pohřbená
v bahenní záplavě, ač popisek té fotky to neříká:



Myslím si, že je ta vesnice skutečně utopená v bahně, že takto ji nikdo nepostavil a pokud se toto
skutečně dělo, umím si představit, že zbídačené obyvatelstvo buď zemřelo, nebo muselo odejít.
Obecně jsou záznamy z 19. století velice pošmourné, dá se očekávat, že vše bylo špinavé nejen
kvůli průmyslu a kouři, ale i kvůli těmto bahenním záplavám.

Že došlo k záměrné likvidaci jisté konkrétní společnosti, mají dále vypovídat vzácně ukryté
záznamy a paměť lidí a např. také základy tzv. hvězdicových pevností, které jsou rozpoznatelné
ze satelitních záběrů.

Je jisté, že tato záležitost údajné Tartárie velice útočí na fantasii a je skoro absolutně jisté, že na ní
skutečně něco je.
Je málo pravděpodobné, že by na území rozsáhlých plání euro-asie nebyla skoro žádná civilizace
a pouze primitivní nevzdělané obyvatelstvo a je málo pravděpodobné, že by bahenní záplavy měly
být vymyšlený jev a také je málo pravděpodobné, že by Sibiř sama od sebe měla stromy staré jen
200 let, či že by někdo jen tak zbůhdarma a z nudy odstraňoval jakési pevnosti do posledního
kamene.

Zkrátka, něco se tam semlelo, v té zvláštní tajemné neprůhledné době mezi lety 1800 – 1850
zhruba. Byla to doba, kdy se dalo provést ještě ledacos, vymazat epochální civilizaci při velké
katastrofě, která pokryla svět blátem a paměť pohřbila pod metry zeminy, by jistě nebyl v té době
až takový problém.

V té době romanticky tušíme zvláštní estetiku, vývoj, technologii i záměry, které se často dávají
do populárních videí o Tartárii v podobě údajných „tartarijských staveb“, přičemž nejčastěji jde
o pavilony ze světové výstavy 1899 v Paříži.




To „něco“, co žilo naposledy ještě na konci 19. století, to krásné a přínosné, bylo později zničeno
formou nacistických nezvhledných „modern“, betonových a ocelových, odporných a strohých.
Proč?
Kvůli první světové válce?
Nebylo to spíš tak, že první světová válka byla spuštěna, aby definitivně pohřbila jakousi paměť na
něco vznešenějšího, na jinou možnost vývoje, kterou rozvíjela právě ta dávná Tartárie?
Co když tehdejší obyvatelstvo Tartárie skutečně oplývalo nějakými znalostmi a technologií, která
byla pokroková a mohla skutečně nastartovat novou éru vývoje?
Ale zlým organizacím usilujícím o NWO to nevyhovovalo?

V tomto ohledu mě vždy fascinuje film Stalker z r. 1979 režiséra Tarkovského.
Tento film je filmová umělecká surreálná vize plná znepokojivých momentů a náznaků.
Je to o výpravě dvou mužů s průvodcem do zakázané Zóny, místa, kde se děje cosi divného,
čas a prostor tam funguje jinak, jsou tam divné magické a technické jevy, podivné prostory,
dříve elektricky zastavěná, nyní zapomenutá krajina … cílem jejich výpravy je jakási komora,
kde se plní všechna přání.
Vždy mi přišlo, že se celý ten film motá právě kolem divného zdroje energie, kolem něčeho
zapomenutého, co by mohlo odpovídat právě době pádu Tartarie. Případně nějakým podivným
zakázaným experimentům třeba i novější éry, ale klidně se to mohlo dít i v 19. století?
Kupř. je v tom filmu podivná scéna, kdy se najednou rozežne zvláštní stará žárovka jakýmsi
světlem, před kterým se všichni instinktivně začnou chránit a krýt si obličej a hlavu:



Co když třeba obyvatelé Tartárie – jejíž částí bylo Rusko – znali nějakou technologii, kterou my
dnes už ne? Nějaké radioaktivní světlo, či něco takového?
Ta doba, pokud reálně existovala, opravdu čeří fantasii.

Moje vize do té doby je taková, že tam došlo k mimozemské válce a šlo tam skutečně o nějakou
techniku. Jednalo se o válku mezi Drakoniánským NWO a Galaktickou federací, jako vždy.
Bohužel, tehdy Galaktická federace válku se svými lidmi tehdejší Tartárie prohrála a následkem
toho se spustila šílená katastrofa menšího kataklizma.
Celou tu událost vidím mnohem víc fantasmagoricky, než aby to jakkoliv sedělo do historického
rámce.

Já si myslím, že reálné je, že na území Sibiře, Ruska, ale i jižněji ve stepích skutečně žila civilizace,
která měla ještě nějaké staré poznání z Atlantidy a zřejmě i nějaké jejich technologie. Mluví se
o těch lampičkách s věčným světlem, které byly údajně ještě z Atlantidy a byly z křišťálu/skla
a používaly se v chrámech, nicméně prý se rozbily. Když se rozbily, tak obyvatelé je už nedokázali
opravit, nebo vyrobit.
Taktéž si myslím, že obři – třeba 3 metry vysoké osoby – klidně můžou existovat a nemusí to být
okamžitě jiný druh, než jsme my. Myslím si, že člověk má rozpětí od metru dvacet po 3, 5 metru
a záleží čistě jen na podmínkách, jak vyroste. Umím si představit, že někde na území Sibiře žil
kmen, společenství uprostřed hlubokých prastarých lesů, střežili nějaká dávná tajemství
a technologie ještě z Atlantidy, žili tam tisíce let a byli dostatečně vyspělí, technicky, hospodářsky
i rozumově, že netrpěli. Neválčili, žili v míru a pokoji, nemuseli trpět ani nemocemi, hlad neměli
… tak vyrostli. Kdybychom žili tisíce let v pokoji a nakrmení, zdraví, třeba bychom taky vyrostli
do výšky 2,5 metru a více.
Lidé byli ve středověku až o 30 cm menší, než jsme my.
Proto je možné, že se na území Tartárie mohlo vyskytovat nadprůměrně vzrostlé obyvatelstvo.

Tartárie je popisovaná jako duchovní ráj čisté moudrosti, ale ono to tak nemuselo být všude
a plošně. Jeden vhled, který jsem získala, byl znepokojivý.
Sice to byla jakoby vyspělá společnost, skutečně tam šlo o rozvíjení jakéhosi objevu, o hrátky
se sférickou energií. Rozvíjeli nějakou zvláštní energetiku, ale bylo to v něčem nebezpečné a temné.
Byli čarodějná kultura a začali si hrát s energií.
Stali se příliš si sebejistými kouzelníky, ztratili pokoru, podcenili nepřítele a to bylo příčinou jejich
pádu a konce a následné celosvětové katastrofy.

Obrazově by to možná mohl přiblížit moment, kdy je dle mě slavný satelit „Černý rytíř“ nápadně
podobný „Babě Jaze“. Umím si představit, že když někdo uviděl na nebi tento podivně klidně
plovoucí satelit, že si myslel, že vidí Babu Jagu:








Postava Baby Jagy, divné bělovlasé čarodějnice, či čaroděje, která vládne divnou silou, je myslím
si nejtypičtější „symbol“ pro zlo obsažené v tehdejší tartarijské společnosti.
Oni nebyli dle mé vize pouze nevinní.
Zkrátka rozvíjeli nějaké technologie, díky kterým se cítili být doslova na koni. Existuje teze,
že Nikola Tesla ve skutečnosti pouze rozvinul toto zapomenuté tartarijské vědění.
Pokud skutečně znali něco podivného, tak doplatili na svoji sebejistotu a podcenili nebezpečnost
svého objevu.
Viděla jsem v duchu nějaké zvláštní vysoké věže a sloupce zvonů, které fungovaly energeticky.
Muselo to být něco s vývojem eletřiny. Vytvářelo to silné pole energií a zacházelo se s tím
i magicky. Jenže věže byly příliš vysoké a ta technologie ztratila opatrnost.
Jakoby se čarodějové z Tartárie utrhli a zkazili, už byli od Atlantidy příliš vzdáleni a potemněli
a utrhli se ze řetězu rozumu, začali nebezpečně experimentovat. Dostali se do války se západem,
něco zkusili, mysleli si, že jsou všemocní a že vše stojí při nich. Ale podcenili nepřítele
a Drakoniáni nakonec získali právo je zničit.
Možná že tehdy experimentovali právě i s něčím plazmovým, i radioaktivním, nemusí to být dnes
již známá technologie. Zároveň do toho ale reálně čarovali – jako silově, dimenzionálně, živlově.
Byli příliš namyšlení a vzpurní, podcenili nepřítele a proto tehdejší válku prohráli.
Nedopatřením spustili nějakou katastrofu – přišlo mi to jak dimenzionální otřes planety.

Vypadalo to jak obrovská elektrická bouře, která zvedla obrovské množství hmoty do atmosféry
a zřejmě napáchala plošné škody. Následně pak materiál z atmosféry dlouhé roky padal na zem,
až definitivně pohřbil tuto dávnou civilizaci.
A její nepřátelé ze západu zřejmě tuto civilizaci vykradli a jejich objevy si nechali pro sebe (i proto
je třeba dnešní NWO technologií vyspělé daleko před námi) a stálo jim za to, tu civilizaci vymazat
z paměti a historie.

Tezí je kolem této dávné údajné civilizace hodně, toto co popisuju, není nijak fakticky ověřitelné.
Jde jen o dojmy, nic víc. Vize a dojmy, jak věci mohly být a co se tehdy mohlo stát.
Zřejmě se jednalo o civilizaci, která pracovala s nějakým druhem energie, která ale mohla být
i nebezpečná a zřejmě rozvíjeli nějaké prvotní vývojové fáze. Což by třeba vedlo k zvláštní vzletné
kultuře a utopii, kterou odráží estetika konce 19. století, ale co bylo tehdy a stejně tak na začátku
20. století už definitivně pohřbeno v surovém vývoji betonu, ocele, nevkusu a nacismu.
Nikdo nikdy nevysvětlil estetický otřes kultury, kdy se z krásy vrhla do odporného dystopického
hnusu. Existují kostrbatá školská akademická vysvětlení, ale pravda je, že tento divný předěl
ukrývá svoje divné tajemství a zřejmě tam hrála roli skutečně nějaká technologie s elektřinou,
či jadernou energií. A možná je nakonec i pohřbená a zamlčená Tartárie pravda.