Milý můj, v tomhle glejtě

nebude žádné písmeno

které jsme znávali

když jsme si špitali

a zápasili o vítězství

toho druhého. 

Milý můj, tenhle vzkaz

to nebude úrodná

polabská nížina

to budou vichrné

špičaté Himaláje

a ty trny hor

roztrhaly nebe

a z těch cárů

nebe zraněného

to divně zebe.

Nejsi krejčík

nejsem švadlenkou

s nití impregnovanou

čarokouzlením

abych zaplátala

co navždy děravé.

Mnohé bylo řečeno

za stolem

na pěšinách v polích

pod jabloní planou

když jsem létali

jak dráčci

po nebi

tenkrát ještě

nesvraštělém

celistvém

mnohé nevysloveno

když jsme pod peřinou

bojovali o dech

toho druhého

mnohé na kole

dávno odjelo

se starým pošťákem

mnohé pápěří

vítr odfoukal.

Milý můj, štípni mě

jestli jsem

po tom všem

živá.