Zamýšlejí se. Přicházejí zavěšeni do sprchy, jež mění teplotu, intenzitu, jednotlivé kapky se mění ve výlet spermií přes celnici spodního prádla, poklopec, cesta se zadrhuje u zipu, reflektuje přistání za hranicí, vzkřikne ano, ona přitaká směrem k okolí, onomu, včerejším pochybám, které vyvažovala pochybnost ženství, přítelkyň, cizích žen přelévajících pohlazení do přítomnosti, rozškrábáním kůže navozuje čas a/,b/,c/,d/ v podobě obrazu neurotického dítěte okusujícího nehty, plivajícího zbytky, odplouvající nervozita se zpětně vrací s další vlnou těkavých pohledů upravujících vlasy, uhlazujících tištěné vzory, jež se pohybem ruky přesouvají z geometrických obrazců do rozkvetlých zahrad, snaží se opustit oblek, v poslední chvíli je pohyb zachytí zpět, přísné linky plus příroda jsou usazeny na tištěná místa, vzpomenou na knihy, závidí jednévšem knihovny, teplo, seznamování, kopulace, svatby s vějíři stránek, zatímco ony musí žít v šatnících uzavřených moly, tmou, plesnivinou, chemií, myšlenkami na útěk, čas od času vypraveny do čistírny, odkud se vracejí plny alergií, pesimismu, skorozlomené, bez Já, aby čekaly na ortel Dosekáčekontejneruulicekpříbuznýmznámýmneznámým, vzory života vyprchávají nahrazeny šedí připomínající zažloutlé stránky knih.
Perly jsou svou podstatou krásné, ale nechtějí být jenom krásou, vše připomíná sešit se střídáním vykřičníků s otazníky po jednotlivých stranách, úhledných řádcích, jedna stránka je potřísněna čímsi lepkavým, vzpomněl jsem na dobu zamilovanosti, lásku jsem stříkal na různých místech v sešitu zjišťuji nejasné obrazce přes několik vykřičníků, rozmázlých životů, žluť připomíná rozpláclé mouchy, jedna noha se chvěje v předsmrtném zápasu, ve stejné chvíli zažívají chvění bičíky, pracují na směru rozvoje, někdy se vše nepovede, proto má lidstvo šest miliard lidí místo šedesáti, taky výstražné znamení, nebo otázku, proč ne otazníky?
Sešit mi připadá jako nabídka pro vzpomínky, ony darují své herbáře, jedna stránka rovná se.
|
