|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
|
Ano, toto je velice ožehavé téma.
Pocitové horko při vedení diskuze mezi zúčastněnými se neustále stupňuje .
Otázka zní : Zděničku pálí či nepálí dobré bydlo?
Je nutné z tohoto případu udělat precedens, aby se situace v budoucnu již neopakovala. Zděničky rodiče zpětně požadují proplatit po útočnících stravenky a kravské mléko, kterého bezprostředně po incidentu malá Zděnička spotřebovala nadplán, hlavně v době rekonvalescence a resuscitace malá Zděnička baštila paštičky, mastičky a pomazánky, které v romských rodinách jsou maximálně nedostupné a z jejich většinového pohledu gádžovské. Existuje pouze malá skupina romského sub-etnika , která je ochotna a schopna dostat blahodárný mok z mrtvolných zvířecích orgánů za pomocí dávných rituálů a postupů již napůl zapomenutého odštavnovaní metodou, kteří dávní předci od kolotočů nazývají „oči jako Kofila“
Zděnička se již cítí lépe, ale její kůže už nikdy nebude sametově tmavá „moka kapučíno“.
Útočníci z řad uskupení Bílá pastýřka nebyli předvoláni, nebo identifikováni, hledáni, natož vyslýcháni. Dle policie, místní samozvané domobrany a svazu majitelů psích miláčků nebylo potřeba.
Ale rodilá mluvčí p.Hedvika Ž. (19) s klubu Bílá pastýřka sdělila mediím ,že se za čin svých lidí stydí a celím uskupením incident, kdy malá Zděnička útok přežila otřásl v základech. Je to nepochopitelné a politování hodné. Zděnička přežila a její rodiče v tu samou chvíli, kdy hořela maximálním plamenem byli jako vždy přes ulici na „pivču“ v hospodě.
Dále se mladá a panovačná mluvčí nechala slyšet : „Naši lidi tuto akci podcenili a chovali se jako sprostí amatéři. Interně jsme si k tomu hodně řekli, vyvodili důsledky, nápravná opatření a celorepublikové akční plány ke kterým se blíž nemohu a ani nechci dále vyjadřovat. Právě mám už 4 hodiny pauzu na oběd, přivezli mi mastné výrobky..“
Drmolila mluvčí p.Hedvika, přitom jí vypadlo z úst kolečko turistického salámu…
Malá Zděnička již brzy dozraje do věku ,kdy je potřeba a životní nutnost poprvé zajít na úřad pro dávky. Bude to velká sláva. Přijede rodina z dalekých slumů a celá Slovenská republika na týden musí zastavit výkopové práce. Svoji účast přislíbily nejen Romové, ale pomoct vyplňovat papíry a hledat kličky v zákonech o vyplácení, přijedou překvapivě i cikáni, kteří se netají tím, že při domáhání se finanční podpory používají v případě záporného stanoviska a nepřiznání požadované výše dávek ze strany úřadů vulgarismy a v minulosti i fyzicky napadaly pracovnice sociálních úřadů téměř po celé východní a severo, severo jižní Evropě.
Po vyřízení přídavků, příspěvků, odpustků a jednorázových pomocí v hmotné nouzi si malá Zděnička svědomitě a s předstihem pomýšlí na rozmnožování, které je podstatnou součástí kultury a životního stylu. Již je zvyklá stejně jako její maminka, maminky maminka a maminka maminek na svoje vyšší životní standardy.
Vše vychází a její šance najít si partnera potažmo jednoho z otců svých budoucích dětí se rapidně díky medializaci případu zvyšuje. Zájem mají Romové s takřka všech koutů, bloků a mostů nejenom naší republiky ale i slovenské, rumunské bulharské a maďarské národnosti. Jak říká jeden uchazeč až z daleké Korejské lidově demokratické republiky p. Sakawa G. (74) „ Zděničku jsem si zamiloval na první pohled, když v televizi běželi reklamní šoty z nemocnice, kde malou Zděničku natáčeli, těsně po převozu do polní nemocnice Poslední jiskra. Bude mi jistě dobrou ženou a ještě lepší mnohonásobnou matkou, alespoň části dětí. Dobrý genofond“ přikyvuje a lišácky se usmívá p.Sakawa.
My z redakce přejeme oběma stranám smíření . Skupině Bílá pastýřka přejeme lepší plánování svých akcí a malé Zděničce vše co si jen může malá dětská romská dušička přát. Připomeňme závěrem jedno přísloví, které sedí na celou kauzu, případ popálené Zděničky : Od včely med, od hada jed.
|
|
|