TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 6.11. Liběna

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

OKNO z kolekce Zevnitř
Autor: Norik (Občasný) - publikováno 4.5.2003 (00:37:48)

	Norik (Občasný) - 12.5.2003 > rabako> V postate souhlasim v tom, ze s promyslenosti na tom tahle basen neni nejlip. Ale mne slo hlavne o tu touhu srdce po svobode, bezmezne svobode ducha, ktera je omezena hranicemi tela a mysli. Tresncem je myslen clovek co v zivote proziva utrpeni, protoze si neni vedom sveho ducha, chybi mu vira, je otrokem sveho tela. Az kdyz si sahne na dno svych sil, v tom nahle z kouta mysli zaslechne cisi hlas, hlas srdce, kere k nemu vola jiz leta. A nasledujici dialog ma zobrazuje obrat cloveka k sdrci, ktere si zakratko ziskalo jeho absolutni duveru. On mu chce vyhovet, a hleda sil, ktere by mu pomohli na ceste za osvicenim. Mysl je zde onym pochybovacem, "co myslis ze zris?", nebot ma strach ze ztraty vlady nad duchem cloveka. Presto cloveci odhodlani nedakaze zlomit, nebot ted uz o sve dusi-srdci vi, a touzi po harmonii ducha s telem. Harmonii materialniho a absolutniho. bohuzel jsem nenasel dost trpelivosti, abych to v basni vylicil podrobneji, barviteji. Nejsopis proto taky pusobi dojmem povrchnosti.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Norik

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí ve sbírce

	2 2 (3) 5
	2 2 (3) 5

	další ve sbírce