|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Dětské otázky (atd.) ad žákovské a studentské výroky Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 23.10.2021 (21:09:23)
|
| |
|
..
..
Dětské otázky (atd.) ad žákovské a studentské výroky
pel mel dneska, koncepty
..
..
Vikingská relativně svobodymilovná společnost se projevovala např. v mnoha pokrokových právech žen, nebo v tom, že vyjet loupit na jih do Evropy mohl každý, kdo si dovedl našetřit na svou loď, a přemluvit partu sousedů k účasti za podíl na kořisti. Z toho se dá dovodit také to, že cíle nájezdů byly dost náhodné, a jejich obětí se v dosahu evropských širších řek nebo pobřeží mohl stát každý, kdo zrovna vstal špatnou nohou z postele.
Vikingové byli, mimo jiné, důkazem síly živlů, př.icházejících ze severu. (…). V začátcích nájezdů měli Vikingové velikou fyzickou převahu, kterou ale začali rychle ztrácet s tím, jak si ji ředili rozmnožovacími praktikami za použití dívek a manželek, které si dovezli ze slabších cizích národů.
Vikingové si na severu Evropy vedli tak úspěšně, že se tam rozmnožili natolik, že jim tam přestávala stačit půda i příroda k obživě, a že se proto rozh.odli zkusit štěstí kousek dál na jih, a na západ, ale i na východ. (...). Zaznamenali přitom i úspěchy toho druhu, že si je Rusové sami vybrali za své vládce, a dokonce že se podle toho jejich vládce jako národ pojmenovali.
Vikingové vládli v počátcích svých nájezdů takovou fyzickou převahou, že muži z napadané Evropy museli spolknout svou hrdost ohledně otevřeného boje muž proti muž.i, a oprášit raději antický vynález těsně semknuté řady s výrazně trčícími kopími směrem dopředu.
Někteří Vikingové měli takovou sílu, že bojovali sekyrou tím způsobem, že jednou ranou seshora rozpůlili Evropanovi štít, a druhou ranou jeho, pokud nestačil uhnout.
Přízrak hrozby nenadálého Vikingského nájezdu byl zaznamenán nevybíravými slovy v mnoha evropských písemnostech 8 až 11 století. Vedlo to také k tomu, že se města, kláštery a hrady při pobřežích Evropy začali zamykat i přes den.
Vikingové, kromě své vojenské převahy, využívali při svých nájezdech i to, že dovedli překvapit evropskou domobranu na rozsáhlém území i ve dne v nedbalkách.
Vikingové se postupně učili jemnějším evropským způsobům, ale to jim nešlo moc rychle, protože to dělali pouze z dobré vůle z pozice síly, a fyzické převahy.
Praktickou výhodou toho, že jednotlivá .vikingská společenství postupně přijímala křesťanství, bylo to, že už potom neodv.áděla lidi do otroctví.
((...)).
Vikingové měli systém jednotlivých hospodářství, která měla svobodné majitele, a proto i věci, týkající se většího celku, se většinou domlouvali spíše domluvou, c.ož tam na severu vyšlo mnohem levněji, než za pomoci násilí. Přinesli to nenápadně i do Anglie a na Island, apod., kde se to později nazvalo parlament
..
..
Vikingové po několika stoletích nájezdů zjistili, že jako dlouhodobější zdroj zisku pro sebe a jejich rodinu je výhodnější jenom neloupit, ale cizímu obyvatelstvu raději vládnout a vypisovat jim daně, a tak se mocensky usídlili např.v Normandii, založili stát Rusko, dobyli Anglii, a ovládli Sicílii, a mnohá menší území. (...). Jejich genovou výbavu dnes nacházíme i tam, kde bychom ji nečekali.
Vikingy v době jejich nájezdů evropští zapisovači dějin nazývali hrubými až sprostými názvy, které se používaly i pro ďábelské živly, apod. když si ale přečteme, co všechno tam dělali, tak se tomu nemůžeme divit.
((...)).
..
..
Vývoj dopravy přispěl podstatně k rozvoji člověka tím, že zrychloval přesun lidi, nebo jejich zpráv a zboží. (...). Po vynálezu kolejové dopravy se v tomto směru svět dostal prakticky na tu úroveň, kde je dneska; lodě už, na řekách a mořích, byly předtím, a letadla to zase až tolik nezvedla.
Když se jeden člověk pomocí vlaku za jeden den dostal najednou tam, kam by to nedlouho předtím pěšky nebo koňmo usilovně šlapal třeba celý měsíc, muselo to nutně pro něj, a pro jeho okolí, znamenat citelnou změnu (manželka si třeba nemohla být jista nenadálého příjezdu manžela z druhého koutu Evropy).
Cech formanů na vlaky reagoval nevrle, protože do jednoho vagonu se najednou vešlo zboží i z deseti jejich vozů, a co se týče toho, že vlaky byly i více než třicetinásobně rychlejší, o tom nemluvě.
Člověk tím, že dostal do své moci rychlou dopravu, dostal i velikou zodpovědnost můžeme se dnes třeba zamýšlet nad tím, zda je do obchodu v Evropě nutno dovážet kuřata z Brazílie, když o sóji a hovězím ve velkých kvantech už nebudeme mluvit.
((...)).
..
..
Důkaz pro úplné hmotaře o fungující zvířecí duši můžeme najít třeba v tom, že třeba mravenčí nebo včelí společenství se chová stejně inteligentně, jako lidoop, a to přesto, že jeden mravenec má místo mozku pouze tzv. nervovou uzlinu, takže sám přemýšlet asi moc nedokáže.
Mravenci dokáží např. tak inteligentně reagovat na proměnu okolí, že dokáží třeba své porušené, vzhledem k jejich tělu obrovské obydlí opravovat najednou z několika stran, a logisticky se přitom nespletou. Nemůžou nás nemůžou nechat na pochybách, že je řídí nějaký pokročilý jeden mozek, který je ale umíst.ěn mimo očima pozorovatelnou hmotu.
Společenství např. termitů či mravenců dovede tak okamžitě a efektivně reagovat na své okolí, nebo naopak pracovat dlouhodobě tak plánovitě na složitých sta.vbách, přizpůsobujících se specifikům daného místa, že nemohou pozorovatele nechat na pochybách o tom, že je řídí jedno pro nás neviditelné centrum, umístěné možná do vesmíru, ale sbírající přitom informace od každého jednoho svého člena.
Jednotliví mravenci se mnohdy, pro nás až nepochopitelně, obětují pro své společenství, a i to nás vede k domněnce, že jsou vlastně pouze samostatně se pohybujícími údy jednoho nehmotně spojeného těla. (...).
Jednotliví mravenci, včely, termiti apod.jakoby někdy postrádali jeden z nejzákladnější zvířecích pudů, a to „pud sebezáchovy“, kvůli záchově celého jejich společenství. Z toho logicky můžeme dedukovat, že u mravence nemůžeme jednoho jedince posuzovat stejně, jako jsme tomu zvyklí třeba u člověka.
..
..
Čím má zvíře větší mozek, tím se dokáže chovat sobečtěji, s výjimkou rodičů, starajících se o své potomky, ale i tam se dají najít výjimky.
Když pozorujeme třeba v dokumentu z Afriky samici levharta nebo geparda, očichávající, a čumákem převalující své zabité mládě, nevíme, co se jí děje v mysli, ale můžeme si to domýšlet.
((...)).
..
..
..
..
Lidé mají naprogramováno, že přibližně po dvou sedmiletích svého vývoje mají přestat poslouchat svoje .rodiče, a další dospělé -tomuto období se odborně říká puberta.
Podle toho, jak s velikými bouřemi zvládnou adolescent, ale i jeho okolí přechod po druhém sedmiletí života, se dá poznat kvalita ducha každého zúčastněného člověka.
Lidé po dvou sedmiletích života dostávají „svůj rozum“, a to se pro jejich okolí projeví třeba v tom, že přestanou chodit na ZDŠ.
((...)).
Člověk, na rozdíl od zvířete, si například dokáže nejlákavější kousky jídla odložit pro spotřebu i na hodně pozdější dobu, a tím se nadále pozitivně strukturuje jeho duše. Výjimkou může být situace (podle které toho člověka nemůžeme moc posuzovat), kdy se člověk, podobně jako zvíře, přirozeně třeba bojí, že mu to sežere někdo z jeho smečky.
Člověk v běžném životě má vyšší zájmy, než jen prostou obnovu svého těla, a tak si ho, na rozdíl od zvířete, dovede někdy i poškodit tím, že třeba z časových důvodů konzumuje to jídlo, co má nejblíž u sebe, než by si popošel za kvalitou.
Nezdravé jídlo se většinou vyznačuje tím, že naoko chutná lépe než zdravé, a to dokáže ošálit hlavně naši mladou generaci z tohoto důvodu je nevhodné třeba umísťovat školu vedle Fastfoodového řetězce, nebo dovolovat dokonce v prostorách školy taková lákadla na chodby.
.
)).
..
..
Aby svět fungoval, musí se děti od svžch rodičů, a dalších dospělých, do svých čtrnácti let dozvědět hodně věcí, kterým věří navždy, nebo alespoň do svého dospělého věku.
..
..
..
..
Aby svět dobře fungoval, musí se děti od svých rodičů, a dalších dospělých, do svých čtrnácti let dozvědět hodně věcí, kterým věří navždy, nebo alespoň do svého dospělého věku. Pak si to doplňují pro předávku další generaci.
Po dvě prvá sedmiletí svého života má dítě potlačenou intuici, protože se má učit hlavně nápodobou, a pomocí bezmezné důvěry v každé slovo dospělého člověka. (...). Této zajímavé vlastnosti dítěte zneužívají například diktátoři v Iránsko - Irácké válce, nebo v Africe, kde si budují fanatické a nelítostné dětské armády.
Dětské armády jsou pověstné svou neobyčejnou surovostí, a to je proto, že ve svém věku mají výpadek lidskosti, který cílevědomě nahradili diktátoři svou ideologií.
Zdánlivě nejsurovější, a nejnelítostnější jsou dětští vrazi či lupiči, když se k tomu dostanou, ale je to proto, že většinou jednají co nejpřesnější nápodobou podle dospělých (z filmů, apod.).
Dn.eska mají rodiče, babičky, dědečci apod.,, ulehčenou situaci ((ohledně dětských dotazů)) díky internetu, na kterém se před každou svou odpovědí mohou rychle a nenápadně dovzdělávat.
(...).
(( ...)).
..
..
Aby svět dobře fungoval, musí se děti od svých rodičů, a dalších dospělých, dozvědět hodně věcí, kterým nejméně do svých svých čtrnácti let bezmezně věří, (nebo i navždy), a předávají to dál. Od dospělých je proto v tom, co dětem řeknou, velká dávka zodpovědnosti.
Hlavně do sedmi let věku dítěte má každá odpověď dospělého na jeho otázku v jeho duši značně dlouhou trvanlivost. Spolužákovi se třeba stalo, že se doma v dětství dozvěděl, že hrdl.ička je divoký holoubek, a nepodařilo se mi to mu to rozmluvit vlastně dodnes.
Kvalita dospělého člověka se projevuje i v tom, jak dlouhodobě odpovědně, a odborně přiměřeně situaci a malému tazateli odpovídá na otázky své mladší generaci.
Na všetečné otázky dítěte lze odpovídat moudře pouze tehdy, pokud to rodič sám dostal do své hlavy naloženo - a tam to celé musí začít!.
((...)).
((...)).
|
|
|