Proč klečíš?
Co
si počnu.
Prosím, odejdi už.
Přečtu
starou poštu.
To nedělej! Vlastně (Povídáš
něco ledabyle.)
jen s lehkosti
této chvíle. Jsi
ještě můj muž?
Ty brečíš? Slzy
jen padají mezi řádky.
Neblázni, vem
si nůž Je
mráz jak z pohádky.
a růže v zahradě ostříhej, Zníš provinile,
jívu dej do vázy modrobílé. zase stoupáš na
Luž!
Zazpívej mi raději na
přivítání,
příjde brzo
jaro, zrání. Tu
máš sklenici jablečného moštu.
Pak vinobraní. Usmíváš
se mile. Snad ještě počnu.
Přikryji
Tě.
Děkuji. Přijíždí
vůz.
Zase se vrať. Nakoupím
a příjdu.
Odešla si a vždy odcházela. Je mi zde zima.
Hřála naše těla Jak
mohu zapomenout na ty hádky,
a říkali jsme: „Tak ať, zástupy Tvých
múz.
si příjde
cokoli!“ Jsem
unavená,
Mě nenapadne a Tebe nebolí. ať už mám ty prázdné
skříně.
Mezi vším si přece jediná. Teď chci jediné,
zbavit
se všech lůz.
Raději, odejdi už.
Chci
vidět zase slunce květiny,
jít
na procházku.
Dál.
Jestli si byl jediný? To já potřebuji obejmout.
Ať
přijde i cizí muž.