„Bože!“ To bylo první, co mě napadlo, když jsem ji uviděl. Měl jsem obrovskou touhu, jít za ní a říct, že ji miluji, ale ne dost odvahy. Tak chutná láska na první pohled.

Zlaté vlasy, dlouhé do půli zad, někdy sčesané do jemných pramínků, jindy neupravené. Krásné rty, které se usmívaly stejně přirozeně jako se dokázaly zúžit do nenávistné linky. Nádherné hnědé oči, ve kterých, kdyby jen trochu chtěla, utopil by se celý svět. Byly zrcadlem její duše. Stejně tak jako vaší.

Seděl jsem na louce. V hlavě jen ty nejčistší myšlenky, takové, co dokáží přivolat anděly. Seděl jsem a sledoval oblohu. Pak jsem ji uviděl.

Dlouho jsem nebyl schopen myslet na nic jiného než na její usmívající se tvář, bezstarostnou chůzi a ohromující světlo, které ji obklopovalo. Seděl jsem. Svázaný náhlou svobodou svých myšlenek. Na tváři úsměv.

V noci mě probudil hrozný sen. Plný nenávisti, zrady, lží a strachu. Klepal jsem se zimou, plakal bezmocí. Vzpomněl jsem si na ní.

Omámen vůní jehličí a prvních jarních kvítků jsem se procházel po lese. Bylo teplo, lehl jsem si do trávy a zavřel oči…svět barev, vůní a lásky, pocit náhlého štěstí…

„Vstávej.“ Bál jsem se otevřít oči, nechtěl jsem pryč. „Tak si spi.“ slyšel jsem prozpěvující hlas. Vzdaloval se. Rychle jsem vstal a rozhlédl se kolem. Nikdo. Zvonivý smích za mnou. Otočil jsem se…

            „Ty jsi víla?“ vysoukal jsem ze sebe naprosto nesmyslnou otázku. Samozřejmě, že byla. Musela být. „Ano.“ Usmála se a já ucítil  v srdci ohromnou bolest.

            Šli jsme lesem. Natrhala několik temně fialových kvítků a dala mi je do vlasů. Vzala mou dlaň mezi své a políbila mně na tvář. Svět se změnil v obrovský vír. Hrozivá rychlost. Procházeli jsme se, povídali a bylo nám krásně. Spolu. Slunce se smálo z bezmračného nebe a lehký větřík příjemně osvěžoval. Lehli jsme do trávy, drželi se za ruce. „Víš, když jsem tě poprvé…“ Položila mi ruku na ústa a usmála se. „Já vím.“ Byl jsem v jiném světě. Jako v ráji. „Jsme v ráji?“ zeptal jsem se. „Ano.“ Byli jsme v ráji. Myšlenky proudily jedna kolem druhé a já je nemohl zachytit. Pohladila mně po vlasech. Cítil jsem se bezmocný.

            Setmělo se. Ptáci, jako by si toho nevšímali, stále zpívali. Celou noc jsme se milovali.