|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
To bylo tehdy,
když jsem zabalená v kostičkovém plédu
popíjela bílé víno
a ty ses nemohl nabažit mých očí a mého těla
a sypal vistárie kolem mých nohou.
Dnes večer dřevnaté stonky prorůstají
zárubně
a okenní římsy obtáčí popínavé liány.
Už nepoznávám naše město.
Ulice se zaplňují pralesními lidmi
s chlupatými lusky místo očí
a listnatou hlavou.
Jejich jazyk je neznámý,
jejich ústa mluví,
slova zaplňují prostor
a přehlušují zvuk pukajících plodů
vistárie.
|
|
|