|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Sluncem vstává stín můj z hrobu
vítr vane jako dech
do světla se dívám znovu
píšu tobě po zádech.
Poslepu jsem vlastně právě
pálí v očích sůl a den
na jevišti liduprázdném
hraji spánek a svůj sen.
Objevuji krásná slova
báseň píšu na kůži
a zalévám do olova
ticho padlé do růží.
A náhle se zachvěješ jen
jako vody klidné kruh
jak když v tobě před polednem
bílá s černou plete pruh.
A nevíš kam probudit se
kterou zvolit ze dvou stran
a tak hoříš jako svíce
já jsem tobě právě chrám.
|
|
|
