|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
~ RYBIČKO! ~
V rybičku proměníš se s každičkým podzimem °
ve snovém příběhu navždycky spočinem...
~
...a když jsem ještě nevěděl to,
tak umíral jsem strachem a o tebe se bál
a marně hledával tě tam v polích za vesnicí,
a do větrů se dral!
Přec, teď už nebojím se, a vím, že to tak přijde,
že v září s velkou vodou zas odpluješ mi v dál.
Já za tebou rád pospíším si
a v loďce kolébavé propluji v moře ústí…
Ty sama si mne najdeš, až loďka má se spustí-po vlnách...
- po vlnách… Zaženem muka pochmurná...
~
Půl roku býváš ženou - tak krásnou a tak milou,
a půl roku jsi rybou - tak hladkou a tak bílou,
a nikdo jiný neví,
že spolu v celé Zemi my najdeme se vždy!
~
Má rybičko, tak pluj!
A když se s jarem nenavrátíš, já budu vědět své…
Ach, moře je tak těžkým sokem a vábí city rybí,
a vábí, co jest mé…
V něm duše mrtvých námořníků odpouští vlnkám zlým,
jen já jim nikdy neodpustím!
Za tvojí krásou marně toužím,
jen o tvých očích sním…
~
Tak tedy, chceš-li, pluj!
Pluj, rybičko má, pluj!
Snad štěstí čeká v hloubi moře;
ta modrá se k tvým očím hodí,
a třeba se zas jednou sejdem´,
vždyť s tebou pluje srdce hoře,
co bez tebe je prázdnou lodí,
vždyť s tebou pluje život můj!
|
|
|