|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Prší noc
i kapky černé jsou
jako uhlí pod očima horníků a holek
již všichni spí
i televize a lidé jsou vypnuti
jen srdce běží na jiných programech
a dech odlétá na křídlech padlých andělů v bezvětřích ložnic
a vane do zad lodím
které převáží lidské duše a psí sny
jež se liší jen barvami
jsem právě v tomto světě, který povstal z ničeho a v nic se zase obrátí
a přece zde zanechám hrst svého popelu
ach ty Proximo v Kentauru
nechtěl bych spatřit ani jedinou vteřinu tvého času
protože by mi na ni nestačil celý můj život
a jestli hodiny jsou vinny časem
pak i já nechť jsem stín, který mění těla svá
a za poledne jsem za jazyk přibit k zemi
za všechny milence i milenky tohoto světa jako Prométheus
Bože, vím, že jsi mne stvořil jako vedlejší produkt světla
neboť z něj se vylamujeme jako mramorové bloky masa a kostí
Sochaři, ty, jenž jsi nám dal podobu Davidovu a dal nám znamení Botticellim
oněměl jsi nás ženami jako ryby, když jsi stvořil letní šaty a legíny
abys nás mlčky přiměl pokleknout k podvazkům a sepnout ruce přes jejich boky
jako kněze nad hrobem
a modlit se k Tobě protože jen, tak na chvíli necítíme strach ze smrti
na který jindy bereme pilulku rumu nebo půjčku v bance
nebo ticho, kdy je slyšet jak padají neočesaná jablka
do moře trávy
|
|
|