Kolotoč na hřbitově
Pohřby nadějí
jenž učily mne dýchat
a tma všude okolo
rozevlátá
Vřískot psů a lidské štěkání
jedničky s hvězdičkou
existence hnědých očí
skromně se tají
Jedovatá touha
jíž slepost očí zří
a hnědé teplo objetí
a z obětí crčící krev
Smrt
bloudící mým tělem
zlaté pihy v pohledu
druhé plátky trnů
a bylo nebylo
Předtucha v mlze
otevřené konce
co nekončí jinak
než pohřbem nadějí
Dokola,
otáčí mnou vzduchoprázdno
a tkaničky hluboko ve výstřihu
konec na dohled v nedohlednu
Parafrázovaná paralelní smrt...
|