Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 10.11.
Evžen
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Prokletý král
Autor: Sigmius (Občasný) - publikováno 1.2.2018 (18:37:24)

Na přeplněném náměstí

kat na piano hrál.

A odsouzenec, ve svém neštěstí,

Danse Macabre tancoval.

 

Když noty dozněly

a hlava padla na špalek,

všechny oči se upřely

na hříšníkův zátylek.

 

Provinilec smál se hlasem

propůjčeným od Ďábla.

Obecenstvo, nehnuvší vlasem,

sledovalo, jak sekera dopadla.

 

Do živého ťala,

ale hlava z proutěného koše

ještě dlouhé hodiny se smála

 

V chatrči u hradby

kat na housle hrál.

Setnutý odsouzenec v rytmu hudby,

prýštiv krev, tancoval.

 

Tu hlava dí: "Neutichnu,

byť maso na mne nezbude.

Pachem Smrti nenačichnu.

Mé tělo navždy bude krví rudé.

Jsem totiž váš prokletý Král.

 

Neutichnu, spálíš-li mne v prach.

Budu znít ve vašich myšlenkách.

Děsit v denních, nočních snách.

Budu temným stínem v uličkách."

 

Kat rozčtvrtit ho tedy dal.

On však hlasem od Ďábla

nadále se smál.

On, prokletý Král.

 

V rozbořeném klášteře

mnich na varhany hrál.

Setnutý král, jak v opeře,

své árie zazpíval:

 

"V těchto zdech prý sám Bůh dýše,

přiznám se, že cítím spíše

pach pohřbených hříchů

z oplzlých praktik místních mnichů!"

 

Do truhly ho zavřeli,

přístup k vzduchu upřeli,

On však hlasem, co mu Ďábel dal,

i přesto se jim vysmíval.

 

"Ač je tu tma, v jasných barvách,

vidím, jak se vaše duše topí v larvách

vlastních prohřešků, co páchali jste jménem svatých.

Po své smrti budete žít po boku nás prokletých."

 

Na hoře nejvyšší,

kde jen vítr tiše hrál,

Král, byť nikdo ho neslyší,

se Smrti zplna hrdla posmíval.

 

"Hleď, bez těla, přec jsem tu stále,

jiní jsou už dávno prachem,

ale přede mnou, prokletým Králem.

ty se třeseš strachem."

 

Tu sama Smrt sestoupila

a hlasem plným opovržení,

ke Králi tiše promluvila:

 

"Podívej, co z tebe zbylo.

Jen hlava a patos.

Nic, na čem by mi záleželo.

 

Nikdo si už nevzpomíná,

nikoho už neděsíš.

Jsi jen odpad, pouhá špína,

na životě hloupě lpíš."

 

Nechala ho v rozjímání,

křičel, prosil, slzel, lkal.

Navždy zůstal v osamění,

on,prokletý Král.



Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter