Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 27.11.
Xenie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Slova
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 25.4.2017 (10:17:22)
Patříme k sobě, jsi tělo já kříž
a písek zápěstí bílý je v tmách
stvoly třtin polibků sklání se níž
jak ptáci za letu jsme tu ve snách.

Nevíme ani dne ani své hodiny
závratí bolaví ze smrti strach
a nocí šeptají tikotem vteřiny
že vše co právě jsem, je stín a prach.

A srdce odbíjí každičký okamžik
kterým jsme v zrcadlech v okamžik rán
sklo jejich hladina hluboký Atlantik
než se čas vyřine jako krev z ran.

Na ústa líbám tě teď ve svém ztrácení
na dotek vzdálená jsi mi jak zem
a v mracích na nebi déšť právě pramení
když slovy o tichu sobě si lžem.


Poznámky k tomuto příspěvku
šedý_vlk (Občasný) - 25.4.2017 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
benkroft (Občasný) - 26.4.2017 >
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter