Dnes mi přišel dopis.Je to divné,říkal jsem si hned.Vždyť už nikoho na

tomto světě nemám,tak kdo mi jen může psát?Začal jsem si prohlížet

obálku,protože už ta byla sama o sobě dost podivná.Už na první pohled

bylo zřejmé,že je hodně stará,papír už byl mírně zažloutlý a nesl na

sobě stopy svého stáří.Déle jsem to již nevydržel a poněkud neurvale

jsem obálku roztrhl.Z jejího nitra něco vypadlo a spadlo to k mým

nohám.Rychle jsem se sehnul.Poznal jsem,že je to prsten.Ale ne obyčejný

prsten.Byl to nádherně tepaný prsten,který měl v sobě zasazen

podivuhodně velký a nádherně broušený smaragd.Hned mě napadlo,že musí

mít ohromnou cenu.S ještě více posílenou zvědavostí jsem odložil prsten

na stolek a jal se prohlížet zbylý obsah obálky.Byl v ní ještě nějaký

malý notes vázaný v kůži,který však také nesl viditelné stopy stáří.S

nedočkavostí jsem v něm začal listovat.Jaké však bylo mé zklamání,když

jsem zjistil,že text v něm je psán jakousi mě zcela neznámou řečí.Jen

tak,potichu jsem si začal mumlat:"HEX REGUM AL JODAR..."Ne,byl jsem si

jist,že jsem nikdy nic podobného nikdy neslyšel.Podíval jsem se znovu

na obálku.Ne,odesilatel zde uveden není.Asi bych měl s tím dopisem

zajít za jedním svým známým,lingvistou.Ten mi snad dokáže říct něco

víc.Pak jsem jen mimoděk pohlédl k oknu.Na obloze se začala stahovat

černá mračna.To je opravdu divné,vždyť dnes hlásili,že má být

jasno.No,asi jsem se přeslechl.

                                               *********

O den později jsem navštívil svého známého,profesora Lithursta.Poté,co

jsme se usadili u kávy,kterou nám přinesla jeho vždy usměvavá

služebná,začali jsme spolu hovořit.
"Nuže,milý Abrahame,co jsi mi přinesl zajímavého?Musí to být něco

opravdu velmi zajímavého,protože už ses tu dlouho neukázal.Až teď

najednou."
"Omlouvám se,profesore,zastavil bych se častěji,ale to víte,v poslední

době mám spoustu práce."
"Pořád ještě překládáte sbírky španělských básníků?"
"Ano,tak jest.Vždyť víte,že je to už od mých studentských let má

největší záliba."
"Pravda,vzpomínám si.Nuže,je ale pomalu na čase přejít k věci,kvůli

které jste za mnou přišel."
"Víte,je to velmi podivné.Už na tomto světě vlastně nikoho nemám,tak mě

dost zarazilo,když mi přišel dopis.Chápejte,nebyla to žádná ta typická

úřední obálka,víte,jak to myslím.Už na první pohled bylo zřejmé,že je

poměrně dost stará,zažloutlá.Co však pro mne bylo ještě mnohem větším

překvapením,byl její obsah.Podívejte se."
Z vnitřní kapsy saka jsem vylovil ten prsten.Profesorův úžas byl

patrný.
"Tedy,Abrahame,tento skvost mi opravdu vyrazil dech.To je zcela

nepochybně pravý smaragd nesmírné ceny.A ta zručná umělecká

práce.Jedním slovem nádhera."
Nechal jsem profesora,aby si prsten řádně prohlédnul a teprve po chvíli

jsem opět promluvil.
"Ano,profesore,to však nebylo vše.Důvod,proč jsem vyhledal vaši pomoc

je tento."
Podal jsem mu do rukou starobylý notes.
"Víte,poznámky v tomto notesu jsou psány mě zcela neznámou řečí.Ale

říkal jsem si,že vy jako odborník si s tím budete vědět rady."
Profesor si ode mne notes vzal a začal v něm pomalu listovat.
"Zajímavé,na první pohled jsou zde patrné rysy latiny,ale jen

okrajově.Jinak to s latinou nemá nic společného.Musím se přiznat,že

jsem se ve své dlouholeté praxi s takovýmto jazykem nepotkal.'Arbum

guel terad silenti noster.'Zvláštní.Zatím si nevím rady.Ale víte

co?Nechte mi ten notes tady a já se pustím do zevrubného rozboru."
"Dobře,profesore,věřím,že vy odhalíte,co je to za tajemný jazyk.Už budu

muset pomalu jít zpět za svými povinnostmi,ale jakmile na něco

přijdete,dejte mi prosím vědět."
Rozloučil jsem se s profesorem a vyšel ven na ulici.Hned vzápětí jsem

se otřásl zimou.Neskutečné,a to má být letní podvečer?Co se to s tím

počasím děje?!