Chtěl bych být barevný motýlek,
Ty buď má voňavá louka,
i ptáci se usmívaj z bidýlek,
jen nešťastný smutně se kouká.
Svět je přeci tak nádherný,
stačí se pozorně dívat,
nikdy nic není tak mizerný,
nesmí se znuděně zívat.
Na všem je něco krásného,
každý si vybrat může,
zavři oči a představ si,
jak kvete čajová růže.
Vidíš ty plátky okvětní ?
Tu něžnost, hebkost a krásu ?
Nesmíš být beránek obětní,
tu růži každému nesu.
Chtěl bych vás všechny potěšit,
prosmutnit život je škoda,
každý musí sám pochopit,
co je pro něj živá voda.
Když Tě dobrá nálada opouští,
pro lepší nemáš kam jít,
připadáš si jak na poušti,
když není nikde co pít.
V životě proto najdi si,
pro sebe svatý obrázek,
a nebo alespoň pro radost,
malý, kulatý oblázek.
|