| Bezstarostnost... nažky bez číšky. Radost a smích, Na dubu bytí. Sejdem se zase zítra u břízky, vstřícnost a pokora, jsou žízni pitím.
Chození nikam,všední samozřejmost, Opora ve stálosti. Vzpomínat v podzimu jistota a pouto, krásné té minulosti.
Zprůsvitnění—vzdalování, natažená ruka občas chytá. Pak už chytá prázdno, Pak už nechytá.
Dlouhá linie, ne koloběh ! Začátek a konec po vzoru starších.
Mnoho tváří, pravá pouze pro zrcadlo, odráží se sama sobě Sobeckost a lhostejnost, lítost nepřichází, pouze vlastní život a nic tobě.
|
