|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Je ráno mrazivé líbá mně slunce
na konci roku jsem čas plyne dál
poledne odbíjí právě mé srdce
půlnoc však andělům přenechává.
Na ústech studených stín ticha mám
daleko od hvězd jsem, vyhlížím zem
Slunovrat obrací příď světla k nám
ostrov ten v prostoru má jméno sen.
A tělo jeho je jako mé písek
složené z minulých a příštích dnů
rukou tvé otisky tibetských misek
polibky do prachu přítomných rtů.
Slib mi jen před růží, že ještě jsi
korunu trnovou nosí můj stín
a nebem oblaky běží jak psi
bílí jsou něhy mé černí mých vin.
|
|
|