|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ženy
jsou jako medúzy
průsvitné a měkké, ale žahají
klidně tě popálí chapadly vlasů
na obličeji, břiše a v tříslech či jiných blízkostech i větách
a pak ti protečou skrze dlaně a řeknou, promiň
a podívají se na tebe jako by přišly z Malého prince
nebo vystoupily z amerického filmu, když u něj usneš
a zapomeneš vypnout televizi s Marilyn Monroe
a není se proto čemu divit
že kolikrát tak brzy ráno potkáváš
chlapy s dírami v sobě
za kterými zůstávají duhové stopy jakýchsi slov
jako nafta za torpédovanou lodí
a opilecké esemesky na hladině
se souřadnicemi a tak
ale ony za to nemůžou
vždyť už jen ta představa, že nosí v břiše děti
nebo dělají letušky a nejsou podělané strachy
by leckterého chlapa zabila
a to zvláště mě, který se bojí výšek
a tak nezbývá než doufat
když je léto a je vidět víc než všechno
skrze látku tenkou jako atmosféra ve vydýchané sídlištní čtverce
a kratší než červencová noc kdy spát znamená umřít
a jsou vidět i kalhotky a podprsenky, co visí na neviditelných páskách
jak popírají tu pitomou gravitaci
která zavírá oči a dává příčinu křídlům
skrze která jsou si ptáci rovni s anděly
a kterými se marně pokoušíme obejmout
tváří v tvář
že světlo jsi a ve světlo se proměníš
a nedáš zhasnout ani hvězdám
ani svítání
|
|
|