|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Výhonek
Upnout se hlouběji.
Plazíš se mi po předloktí.
Teď, navždy.
Je to pár týdnů, co jsi umřela.
Tlačící lehkost přetrvávající naléhavosti –
Nikdy neexistovala !
Byť jen náhodný tulák,
vteřinové rozpoznání
tatáž duše
v onom střetnutí.
Přátelství nikdy nepočalo.
Přemalovaný nápis
Mohla jsi tomu zabránit?
na únikových dveřích.
Vyrytá a znovu,
v úsměvu na tváří
poneseš si své břímě .
Ohlédneš se – hledáš Balkán na mapě.
Byla vybledlá.
Před nedávnem jsi ji vyhodila.
Nechybí ti.
Spoustu věcí už nikdy nevrátíš,
říkají.
Jen heboučká vábná mlha pokojně hoví si.
Houpe tě a laská nad roztříštěnou hladinou vzpomínek.
Ještě ne, vzlétni zas !
Vděčnost.
Bolívala jsi trpce –
po nezralém angreštu
a píchavě, jako trn šípku.
Teď už mučíš mě sladce –
chutí první jahody po předlouhé zimě.
Kdesi tam, na pomezí dětské věčnosti
a chtíče osamělých dálek.
|
|
|