slunce všude chrapot klapot holoubků od nikam až ke mně
nechoď pryč přisedni na krajíček postele a dívej se
dotkni se spánku chodí do něj sny a často líhá na pivních táccích
a na trávě je chodit zakázáno pod pokutou
našli jsme se odedávna a co je nové vlastně vždycky bylo
údiv je jen reakcí těla nad členitostí motýlích křídel
jakub deml básník to dávno věděl že lampu zapomněli zhasnout
ale neví jak sladce voní síra na zápalkách
sladkou tyčinkou umazej si prsty a dej vodě ochutnat
čistota je vlastní batolatům jaru spalovně a tobě
našli jsme se odedávna a co je nové vlastně vždycky bylo
v korunách stromů jásali ptáci kteří se vrátí
|