Nosím tě s sebou
Buď mým puzzlem, posledním kouskem
do skládanky z lega
nechoď pryč a nevracej se,
neměj v očích touhy po roztoužených
polednech
a
ránech
co jsme spolu prošli tou pěknou zahradou
vzdálení a hlavně NE ruku v ruce,
co jsem zahlédla ten záblesk v tvých očích,
co si má krev zatančila čardáš na tvé vibrato
cítím tě s sebou (nosím tě s sebou)
snažím se o svobodu slova na našem území
ač je to monarchie,
kde tvůj jediný poddaný
jsem já
dobrovolný nevolník
hra na submisivní dominu jen pro tebe
tak nevábně si prohlížíš mé ruce, boky,
roztoužená stehna
a já jako za francouzské revoluce
vleču pluh tvých „ne“
a nenaříkám
stojíš při mne a přece tu nejsi
Jsem sama a nosím tě s sebou.
|