ZALKNUTÍ
To že nešel zastavit čas
nejen na hodinách vysoko na věži
byl důkaz že zázraky se dějí
Ani rozmarná podzimní dlažba
-
doskočiště pro pády z nebe
v zákoutích za pozdravy z Orientu
nezdála se být příliš natvrdlá
A nad tím vším se vznášela
důvěrně snová tvář jako toxická
hostina
jejíž poslední chod je zalknutí
Nepřišlo mi zvláštní
když se na mne usmála
že jsem si vzpomněl
na tři muže ve člunu plném cigaret
avšak bez jediné zápalky
Jakmile jsem jí totiž chtěl
dokázat
že tma je jen světlo v pyžamu
někdo nervózně doopravdy zhasnul
Kaštany rok co rok praskají
abychom měli vzpomínky na to že
jsme
Koho ale zajímá náš život
A zajímá vůbec nás samotné
Protože ptáme-li se takto je jisté
že dovolit si být skutečně sám
sebou
je čím dál tím větší bohatství
Přitom jako by tu nebylo
spoustu důležitějších otázek
Například s kým dnes povečeří
plastový houpací pejsek před KFC
Nebo zda noční krém
pomáhá i na noční můry
Nebo komu se zastavilo srdce
-
fotografovým zmáčknutím spouště
zrovna za tímto rozsvíceným oknem
na posteru americké metropole
tak úžasném až pláče samotou
na české zdi vesnické putyky
Či snad dají-li se napsat aranže
jímavé procházky ve dvou
pro symfonický orchestr
|