Každej máme svůj stůl a u něj hrajem karty,
každej patříme někam, do tý či oný party,
každej máme dáno jasně, zda přijímáš či dáváš,
je to daný jenom tím, zda ti chodí karty, nebo stále prohráváš.
Každý jsme jiný, každý něco jinýho si přeje,
jeden chrochtá blahem, druhý zlostně kleje,
jeden stále vyhrává a druhý prohrál trenky,
jeden je chytrý a tlustý, druhý hloupý, ale tenký.
Jeden by chtěl štěstí ve hře a peněz plný měch,
druhý by chtěl štěstí v lásce, protože má stále pech.
Ať hodní nebo špatní, všichni u stolu se sejdem,
před soudem budem se zpovídat a staré hříchy zase najdem.
Ať jsme tací či úplně jiní, čeká nás všechny jeden zvonec,
prostě se jednou probudíme a zjistíme, že je konec.
Klidně můžeš ferbla hrát a u stolu fixlovat,
nám stačí jenom jedno, že budeš tu hru milovat.
Kdo svět stále nenávidí, kdo jen černou maluje,
kdo jen hoře všude vidí a sám sebe miluje.
Ten jednou tu bude sedět, u stolu však zcela sám,
po věčnost do prázdna hledět, to vám přátelé povídám.
Život máme strašně krátký, času není mnoho,
přitom osud, ten je vratký, často se ptá kdo s koho.
Nikdy nevíš jak dlouhá je cesta, kterou právě jdeš,
může to být chvíle pouhá nebo taky nedojdeš.
Ať hodní nebo špatní, všichni u stolu se sejdem,
před soudem budem se zpovídat a staré hříchy zase najdem.
Ať jsme tací či úplně jiní, čeká nás všechny jeden zvonec,
prostě se jednou probudíme a zjistíme, že je konec.
Tak se snažme po celý život, žíti stále naplno,
ať je nás vždy a všude plno, ať je stále na pivo.
Na přátele nezapomeň, buď jim stále po boku,
lépe se jde, kdy je vás víc, zpívejte si do kroku.
Co jsi chtěl ještě stihnout, tak to rychle udělej,
a pamatuj, že je nejvíc, aby ti bylo stále hej.
Když dobré skutky konáš a když jsi šťastný napořád,
tak pak můžeš po osudu požadovat, aby tě měl někdo rád.
Každý jsme prostě nějaký, jeden nosí rifle, druhý tepláky,
jeden je umouněný, druhý sedí v kanceláři,
jeden se stále mračí, druhý neustále žárlí.
Ať hodní nebo špatní, všichni u stolu se sejdem,
před soudem budem se zpovídat a staré hříchy zase najdem.
Ať jsme tací či úplně jiní, čeká nás všechny jeden zvonec,
prostě se jednou probudíme a zjistíme, že je konec.
Hlavně žij naplno a neprojevuj nevděk,
prostě se stále směj a buď dobrý člověk.
Až u stolu se sejdem, abys nemusel trochu lhát,
je lepší o sobě mluvit pravdu, než říct pravdu se bát.
Srdce dej vždy na stůl, ať je jakákoli hra,
nikdy nehraj na půl, třeba bude osudná.
Ne všichni přátelé jsou tví soupeři,
nemusíš vždy vyhrát, kdo prohrává ten zbytečně láteří.
Všechno zlé tě naučí, dobrá porážka co tě vede k cíli,
není všechno zlato co se třpytí a každý člověk se někdy mýlí.
Ať jsi taký nebo jiný, všechno úplně jedno,
stejně se všichni sejdem před stejným soudem jednou.
Stejnou hru si zahrajem a dáme si panáka,
zavzpomínáme a řeknem, že přes všechny trable, nás život zase láká...
|
