Vzpomínám si, když jsem byla malá na léto na chalupě. Odpoledne se na svačinu jedly vafle. Babička všechny volala ke stolu, děda seděl v křesílku, měl roztrhaný trenky, dával si kafe a usínal tváří směrem ke sluníčku. K roztrhanejm trenýrkám nosil tlustý ponožky a špinavý hnědý bufy na kaničky, který nikdy moc nezavazoval. Babička měla špinavý ruce od hlíny, růžový tepláky, na hlavě šátek, většinou plela záhony, v ruce držela motyčku a klela na srnky, který jí uždibávaly malý poupátka a byla zpocená a lítaly na ní malý mušky, co děsně kousaly. Ale ty vafle vždycky udělala. Seděly jsme na zahradě, každej si  je namazal marmeládou a dopřával si chvilku odpočinku, většinou se sekala tráva, babička teda okopávala, nebo se vysávala semkrovna, uklízel se barák, zastřihávalo se křoví u plotu, vopečovával se “bazén”, uklízela se maštal, vyhazovaly se zbytečný věci, čistily se koberce, do kterejch se bušilo takovejma proutěnejma plácačkama, čistila se studánka nahoře na kopci, ze který jsme měli vodu, luxovalo se, odzimňovávalo se a tak dál a tak dál. 

Večer, když už nikdo nemohl a byl zrovna třeba sváteční večer, někdo k nám přijel na návštěvu, nebo se nás tam z rodiny sešlo hodně, seskupili jsme se v “salónu”. Byla to místnost nahoře v prvnim patře chalupy, kde byl velkej stůl, křesla jako na zámku, houpací křeslo, veliká knihovna a starej nábytek. Byl tam i krb, na kterym visel symbol skautů, který babička zbožňuje a do kterejch celej život chodila. Všichni pili nějakej alkohol, já teda ještě ne, protože jsem byla malá a v tomhle salónu se rozložilo to bílý plátno a ta mašinka, která vobracela ty fotky v plastovym rámečku. Vždycky když se tenhle diaprojektor zapnul, divně to zasmrdělo. Svítil na plátno a v tom pruhu prachu, kterej se vytvořil mezi plátnem a diaprojektorem vířil prach, kterej běhal sem tam. Koukali jsme na vobrázky, jaký to bylo v sedumdesátkách, osumdesátkách, jak se kupovala chalupa, jak máma vypadala jako kluk, když byla malá, protože jí babička furt střihala na krátko, jak mi byla teta podobná, když jí bylo 12, jak strejda muzicíroval s dědou, jak byla ještě naživu prababička a praděda Myslivec, jak se jezdilo na dovči a bylo to celý moc hezký.