BOOGIE DOWN PRODUCTIONS – „30 COPS OR MORE“ (TŘICET POLDŮ NEBO JEŠTĚ VÍC)

Když chtěj sebrat černýho kluka,

potřebujou na to tak třicet poldů nebo ještě víc

Když jsi černej, budou tě otravovat každou hodinu

Znamená to, že když máš víc peněz, máš i víc moci

Přijdou si pro tebe v noci a přečtou ti tvá práva

Není třeba se prát, když jsi černej,

tak nemá cenu se prát

Jo, když chtěj sebrat černýho kluka, potřebujou na to tak třicet poldů nebo i víc

Před lety černoch nemoh bejt policajt

Mohl bejt jenom tak dobrej tanečník

Když bylo celý policejní oddělení bílý,

spravedlnost byla pro černý luxus

Byli jsme okrádaný náboženstvím

a naší vládní a sociální pozicí

a neuvidíš žádný rychlý řešení,

dokud neuvidíš černou revoluci

Zavíraj nás každou hodinu,

protože černoch v ghettu má moc

Kdybychom se jednou v noci probudili,

policajti by s náma nic nesvedli

Prostě když chtěj sebrat černýho kluka,

potřebujou na to tak třicet poldů nebo ještě víc

KRS–ONE „I CAN´T WAKE UP“

(NEMOHU SE PROBUDIT K VĚDOMÍ)

Jsem joint, kterej si vychutnáváš, a nemohu se probrat ze snu.

Zdá se mi, že jsem joint

Chodím tady kolem a nemohu se probudit

Zkouším se probudit, ale nejde mi to

A jak si tak poskakuji sem a tam, někdo huláká: Hej, chyť ten joint!

Chyť ten joint? To se zdá bejt teda zase vážný téma

Najednou mě pronásleduje spousta lidí s břitvou

Vůbec se mi tenhle sen nezdá, nezdá se mi, že jsem joint

Ale nemohu z něj vypadnout a nemohu se z toho všeho probudit

A tak zdrhám a závisláci mě pronásledují Je to šílený, ale chytli mě HOUSE OF PAIN

Sebrali mě a říkaj, že mi utrhnou hlavu

Rozřízli mi záda a všechen tabák vypadl ven

Teď jsem ubalenej a… hmmm… přímo hotovej

Už škrtli o podrážku a navlhčili mě Jsem v jejich tlamách a ne a ne se probudit

No tak sleduj, že je to pořád stejný Už je tady plamen už ho zapálili

Do háje, já budu hořet každou chvíli Koukni se na to, další si přišli dát

EVERLAST natáh a dal mě k dispozici CYPRESS HILL, CYPRESS HILL si dali práska

z plnejch plic Kdo bude další? Poslali mě DAS EFX. A jak si dávaj, přibejvá kouře.

Skoro není vidět, ale pořád ještě rozeznám obrysy BLACK SHEEP

Umf, BLACK SHEEP mě znova zapálili. V místnosti to hučí, a už mě má SHABBA RANKS

SHABBOVI ty prásky vzaly hlas a tak mě poslal GRAND PUBOVI

Nehořel jsem dobře a PUBA byl z toho otrávenej Řekl: kdo mimochodem ubalil ten joint?

a dal mě KID CAPRIMU, KID CAPRI řek: Do toho já nejdu

Nechal to na REDMANOVI, ten ví, jak ubalit joint REDMAN řekl:

Není třeba to přebalit, natáhnul, znova mě zapálil a poslal k DE LA SOUL

DE LA SOUL zabrali a neměli dost teď maj smích, protože mě má BILL CLINTON ano ten bledý bílek

jazzové grácie BILL CLINTON řekl: zakouřím si, ale nebudu šlukovat Další dvakrát a pak ho sejmul

GREG NICE Upad jsem na zem a GREG NICE mě sebral

Jsem joint, kterej kouříš a nezvládnu se probudit ze snu

Pomozte mi odsud a nějak mě probuďte k životu Pořád ještě hořím a pořád je co čoudit

Půlku těla mám už pryč a už se blíží konzument k hlavě Tu mi teď mačká TEDDY TED

Tohle je noční můra a měl bych z toho vypadnout měl bych se probrat a teď mě má YO YO

YO YO si každej váží jako noblesní dámy Nekouří a tak mě poslala SHOWBIZOVI & A.G.

A.G. prohlásil: S úctou dík prásknul si a už mě má SMOOTH B.

SMOOTH B., i když žvaní s TEDDYM, si dala taky a dostal mě veterán FAB FIVE FREDDY

FREDDY řek: Hej, tady už není co víc kouřit Kouknul se na mě a dal mě CHUBB ROCKOVI

CHUBB ROCK řek: Člověče, FREDDY, jestli mě někdy přistihneš kouřit, tak mě prostě nakopej

Jsem joint, kterej kouříš a nezvládám se probudit

To je snad blbej sen !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

(Aaron Kirtz pro ROCK & POP   29.3.1994)

BLACKMAN IN EFFECT 

(Filip Křivský pro ROCK & POP   29.3.1994)

KRS–ONE INTRO

Ve světě rapu, kde na jedné straně stojí dinosauři typu Eazy–E a Ice Cube a na druhé vysokoškoláci z východního pobřeží jako A Tribe Called Quest a Digable Planets, se pomalu ale jistě vytratila jedna docela důležitá maličkost. Rap je součástí rozsáhlé pouliční hip hopové směsice, a ve chvíli, kdy někdo, kdo obývá dům s bazénem v Hollywoodu, mluví za teenagery z nejchudšího předměstí South Central, je něco v nepořádku. Rap bez hip hopového pozadí je prázdné žvanění do rytmu. Asi jako punk bez kůže, barev na vlasy a spínacích špendlíků. Jazz bez basy a dechů. Tak je to.

Je čas vrátit se zpátky do časů old school. Je čas vrátit se z hitových studií ke zvuku ghetto boxu. Je čas ohlédnout se ke kořenům.

It´s time for the massive BDP crew…

LAWRENCE PARKER

se narodil 20.8.1965 v jižním Bronxu. V osmnácti zanechal školu a i když měl reálnou šanci dostat stipendium na nějakou levnější univerzitu, radši se vrátil do ghetta a poflakoval se po ulicích se svými homies. O něco později se už neměl kam vrátit, a tak občas vozil přes město balíčky, za které se platí při převzetí, a spával v útulku pro bezdomovce. Tam se setkal se sociálním pracovníkem a zároveň deejayem Scottem La Rockem, který objevil jeho léta pěstovaný talent pouličního vypravěče rapu, vycvičeného z freestylových bitek na školních hřištích a z parties na zadních dvorech.

V roce 1986 ti dva, ještě s Lawrencovým bratrem Kennym jako druhým rapperem a beat selectorem, začali veřejně vystupovat na rodící se newyorské hip hopové scéně post–electro–éry, tehdy prezentované jmény dnešních učitelů Ultramagnetic MCs, Public Enemy, Eric B. & Rakim a samozřejmě Run–DMC, s nimiž Lawrence „KRS–One“ Parker vystupoval už v roce 1984. BOOGIE DOWN PRODUCTIONS byli pohromadě a připraveni do toho skočit naostro.

Takhle jednoduše začala cesta KRS–One, dnes asi jediného a nejlepšího opravdového old school rappera. Cesta, kterou dodnes zdobí dvě legendární a čtyři zlatá alba, jedno sólové a hlavně neuvěřitelná spousta nejlepší práce pro hip hop a černou africkou kulturu v Americe. Za sedm let existence BDP se ukázalo jasně, kdo je ten pravý a kdo ne, ale jeden člověk dnes s BDP není, i když by stokrát chtěl. DJ Scott La Rock, spolutvůrce nejlepší hip hopové kapely na světě, byl zavražděn v roce 1987 a tenhle článek je pro něj.

THE BLUEPRINT YEARS

Historie BDP začala, i když se tomu postavila do cesty spousta překážek. Postoj newyorských rádií k nové scéně se dal nazvat jedině bojkotem a záchranou bylo jen několik speciálních klubů. Přesto KRS a Scott vydrželi odpor médií a začali natáčet své první album Criminal Minded. Vyšlo v roce 1987 za vypůjčené peníze na vlastní značce Zomba Records a kupodivu se prodávalo stejně dobře, jako mnohem dražší a mnohem víc zoomované Yo! Bum Rush The Show od Public Enemy. Stejně tak se brzy stalo zlatým, a později i legendárním. Je určitě jednou z desek, o kterých se mluví v přímé závislosti na tom, jak málo lidí je má naposloucháno.

Criminal Minded ukázalo jednu důležitou věc, která zůstává do té doby skryta v obskurních klubech a na white labelových singlech, kterých se v rádiu nikdo nedotkl ani tyčí. Totiž že hip hop není jen spoken word a mlátička buben, jak se tehdy mohlo zdát. Criminal Minded bylo kouzelnou směsí ragga, funku a hip hopu a KRS asi nejosobitějším rapperem té doby. Jeho nakažlivý styl s náznaky reggae a rapováním „off beat“, které po něm sjel snad každý, bylo tím pravým hlasem ghetta, směsi africké, jamajské a asiatské kultury, která už bublala k explozi. Skladby jako Lick A Shot, Criminal Minded a South Bronx se staly rapovými hymnami, ale s tím, co se pomalu chystalo přijít, neměla ta deska moc společného.

Krátce po vydání Criminal Minded se ozvala firma Jive, „černá“ odnož labelu RCA (dnes vše pod křídly koncernu BMG, v jehož distribuci si taky s trochou štěstí můžete u nás některé desky BDP a KRS pořídit), a BDP se stali oficiální kapelou se smlouvou s velkou prosperující firmou. Radost byla, ale netrvala moc dlouho. V zimě 1987 se DJ Scott La Rock vracel ze studia z natáčení nového singlu My Philosophy, když se připletl do shooting gallery, zkoušky věrnosti nových členů gangu, a byl náhodou zastřelen.

Druhé album BDP By All Means Necessary vyšlo na Jive na jaře 1988, ale v záplavě objevených talentů a desek jako It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back Public Enemy a Power od Ice-T trochu zapadlo. Možná právem, protože životem trochu zmrazený KRS věnoval daleko víc energie a pozornosti jiným projektům, než byli BDP.

Na začátku roku založil KRS s několika sociálními pracovníky v NY hnutí Stop The Violence, které bylo zatím zaměřeno na nevládní výchovu a vzdělávání černé mládeže na ulicích, ale velice rychle se stalo postrádaným oficiálním partnerem vlády při nenásilném potlačování pouliční kriminality. Nejspíš největším oficiálním úspěchem, který KRS a Stop The Violence dosáhli, bylo zrušení některých nesmyslných nařízení Board Of Education, které rasově segregovaly mládež v takzvaných problémových oblastech.

KRS už dávno nebyl teenager a ačkoliv stále žil v Bronxu, z ulice si neodnesl sklon k heroizaci boje za udržení hierarchie gangového způsobu života, jako většina rapperů grázlů, ale hluboce praktický postoj, kterému se tak hezky říká street knowledge (snad pouliční vědomí důležitosti přátelství)

THE BDP CREW

Na konci roku 1988 se BDP vrátili na pódia svého domovského klubu S.O.B. a obnovili tradici pravidelných pondělků, při kterých zároveň velký KRS ve freestylových testech našel vhodné kandidáty pro novou tvář BDP.

Ze staré sestavy z roku 1987 zůstal jen on a Kenny, a naopak přibyli deejayové Jazzy Jay Kramer a D–Square skvělá sound controllerka a zvukařka Rebeka Foster. Pravidelných dýchánků se začali účastnit i D–Nice, MC Scotty Morris a Willie Dee a hlavně velmi příjemná dámská posádka Miss Melodie a Pamela „Harmony“ Scott. Na jam se občas zastavil i Red Alert, newyorský hip hopový veterán a spolupracovník Afrika Bambaataa a Grandmastera Flashe, který zůstal s BDP jako dobrá duše celý rok.

Boogie Down Productions byli zase velcí. Byli nejlepší live crew na východním pobřeží a na Západě jim mohl konkurovat jedině Ice–T se svými syndikátovými želízky v ohni DJs Aladdinem a Afrikou Islamem. Když šli na začátku roku 1989 potřetí do studia, zdálo se, že nic nemůže být průser.

KRS–ONE

SEBRANÉ SPISY I. (1989)

„Z důvodu současného návalu po platině hladovějících umělců na rapové scéně se Boogie Down Productions rozhodli, že je nezbytné vydat nahrávku nezatíženou platinovým poklonkováním a velmi blízkou intelektuálním nárokům.

Abychom dosáhli tohoto cíle, zjistili jsme, že je nezbytné vrátit se k našim kořenům – ghettu – a tak zajistit čistotu, nadání a inteligenci, které se často vytrácejí z obsahu ve snaze zalíbit se Nováčkům.

Zjistil jsem, že všechna hudba vzešla z ghetta, a proto jsem nazval toto album „Hudba ghetta: Modrotisk hip hopu“.

Jedině vědomí ghetta tomu porozumí a jedině vědomí ghetta to náležitě ocení.“

KRS–ONE Metafyzický jaguár

GHETTO MUSIC: THE BLUEPRINT OF HIP HOP

Třetí album Boogie Down Productions se objevilo na značce Zomba v létě 1989 a bylo nejspíš dost velkým překvapením pro ty, kdo čekali od hip hopových desek té doby zase jen další porci gangsta pohádek. Ghetto Music bylo vším jiným, jen ne criminal minded. Dozrálá kapela s KRS v čele, s kompletní live crew, s živými bicími a dechovou sekcí. Do toho – Blackmen in effect.

Úvodní The Style You Haven´t Done Yet je tříminutová rozcvička na připomenutí toho, že pánem scény je KRS a není nikoho, kdo by ho mohl dostihnout. Opravdový svízel je až Why Is That?, bible psaná podle KRS, televangelismus naruby, co bylo doteď bílé, je černé, protože to nejspíš černé vždycky bylo. Jak jde dohromady Geneze a antropologie? Why is that?

Pokud jen na chvíli zapomenete, že Ghetto Music je z roku 1989, bude vám to připadat možná trochu směšné. Černá komunita podle KRS je čistá a nechce mezi sebou násilí, drogy a vůbec všechno, co by jí mohlo bránit ve vytvoření nové krásné Afriky. „Nepotřebuješ bouchačku a můžeš se vypracovat nahoru vlastním úsilím, brácho,“ tak nějak je to ve velmi nápaditém videu k hymně Jack Of Spades, daleko blíž Martinu Lutheru Kingovi než Malcolmu X. Člověk vymyslel zákony jiné než zákony Boží, a proto je tady KRS, aby se za ně postavil. „Žij podle Božích zákonů, brácho, a nikdo ti nemůže nic zlého provést“, to je Jah Rulez. „Uč se a poznávej věci, brácho. Nikdo na tebe nemůže, když jsi vzdělaný a znáš svoje práva, brácho. You Must Learn!“

Celá deska ale není takhle čistá a pozitivní. Spousta otázek zůstává nezodpovězena a asi ani nemůže být. Policajti mají i v Brooklynu na autech napsáno „To serve and to protect“ – ale koho vlastně chrání? A kdo nás ochrání před nimi? (Who Protect Us From You?) Kdy skončí nesmyslný hon na každého, kdo je jen trochu černější, než je v kraji zvykem? (Bo! Bo! Bo!)

Bylo by snadné shodit ze stolu Ghetto Music, jako to mnozí udělali. Vždyť tady není vlastně nic, co by před lety neříkali George Clinton a Sugar Hill Gang. Ale moment, není tohle vlastně pokus o návrat do té krásné doby, kdy se tolik nestřílelo a všechno bylo tak staromódně poctivé?

Psal se rok 1989 a Lawrence Parkerovi bylo třiadvacet.

THE TEACHER

Ghetto Music ukázalo jednu důležitou věc: kdo je opravdu spřízněn s BDP. Vlna zesměšňování a dissingu, která se snesla na tohle album, jehož význam dozrál až s časem, rozdělila rapovou komunitu zcela jasně na dvě polarity. Nezávisle na tom začal KRS dozrávat z Žáka na Učitele Lidstva. S Ghetto Music Show dvakrát vyprodal Apollo Theatre a zanechal za sebou zpocené a bez dechu prý to nejnáročnější černé publikum v Americe. V zimě 1989 se otevřely pobočky Stop The Violence v LA, Philadelphii, Detroitu a Minneapolis a podle vzorce BDP věnovaly část výtěžků i další hip hopové kapely pro jejich dobrou myšlenku. Na začátku roku 1990 začala působit organizace H. E. A. L. Yourself (uzdravujte se), která si vzala za cíl registrovat projevy násilí v Americe a udržovat lidi v bdělém stavu nezávisle na amalgamu kriminálních záznamů policie a vládních organizací. Singl Self Destruction natočený ve spolupráci s Public Enemy vynesl přes 600 000 dolarů pro Nation Urban League. Ligový počin, zkuste někdy dát jejich video! Velký rok 1990 ale hlavně znamenal start velikého světového turné BDP, na které se slzami v očích vzpomínají stejně v Anglii, ve Skandinávii i v dalekém Japonsku. Po návratu se BDP vrhli rovnou do natáčení nové desky.

KRS–ONE

SEBRANÉ SPISY II. (1990)

„Od počátku invaze edukativního rapu na militantně revoluční bázi se někteří snažili změnit své kariéry v tomto směru. Věřím, že je prospěšné mít lidi komunikující a vysílající poselství masám. Nicméně jsem se stal svědkem zpronevěry revolučních postojů a zaujímání falešných stanovisek. Někteří se jedním dechem nazývají Učiteli a vzápětí se prezentují jako gangsterské a pasácké kurvy pop– hvězdy a chovají se tak, jak by si démonizující vláda přála, aby se černí lidé chovali. Jsou to falešní proroci a měli by být neprodleně vyobcováni.

Opravdová revoluce k sobě pojí ne lidskost pouze černou, ne lidskost výhradně jen bílou, ne asiatskou nebo indiánskou, ale lidskost všech ras. Pokud povstanete za lidskost, zjistíte, že jste spojováni s Afrikou, pokud jste černí Afričani, s Asií, pokud jste Asiaté, a tak dále… Nepřítelem nejsou masy lidí ve světě, ale démonické vlády. Pokud se zbavíme těchto démonů a povstane nové lidské svědomí, každé rase se dostane náležitého respektu. Žádná rasa není špatná či nedospělá. Rasa je skvělá, ať je jakákoliv.

Vždy dopředu, nikdy zpátky, připravte se na všechno možné a zůstaňte vždycky chytří. V každém úsilí zvítězí inteligence. Mějte se na pozoru před proroky v lidské kůži.“

KRS–ONE Metafyzický jaguár

EDUcation enterTAINMENT

Čtvrté album je bez přehánění docela určitě jednou z nejlepších hip hopových desek vůbec. Překvapivě moderní zvuk, hustý beat s dokonalým samplingem, elegantní šviháckej rap a hluboké myšlenky KRS–One, kterému už definitivně zůstala přezdívka „The Teacher“.

Blackman In Effect je bitevní píseň za uznání hip hopové kultury jako oficiální černé kultury 90. let. Každý filozof ve starém Řecku byl zločinec (a nejjednodušší bylo sprovodit ho ze světa). Tohle ukazuje respekt ke vědě a k intelektu bez padouchů. „Tak jak jste sakra vytvořili filozofii, když jste filozofy pořád jenom zabíjeli?“, to je level KRS 1990. Blackman in effect! House Niggas je prvotřídní dissing proti vzdělaným a bohatým černochům, kteří se nechávají korumpovat bílým establishmentem, místo aby pomáhali svojí mocí černé komunitě.

Začíná rozkošným dialogem dvou house niggas:

„Konečně jsme našli místo, kam pohřbít (bury) lži (lies) o naší historii.“

„Kde je to místo a jak se jmenuje?“

„Knihovna (library, lie-brary), tam se pohřbívají lži.“

Pak přichází KRS a bere si mikrofon. Pro každého Ježíše musí být Jidáš, a tak je to se vším.

Love´s Gonna Get´cha je trochu odjinud. Street knowledge story o tom, jak peníze z bílých drog korumpují černé duše. Geneze chudého černého kluka, začínající odchodem ze školy a končící pádem iluzorního drogového impéria, je drsným pohledem insidera a dokonalým ekvivalentem k New Jack City. Ya Strugglin´ (s hostujícím Kwame Touré) s narážkami na TV shows Amose a Andyho působí potom jako ledová sprcha při pomyšlení, kdo že to vlastně formuje myšlení v Americe.

Edutainment, opravdový manifest Učitele, mluví jasnou a hlasitou řečí:

„Lidé sedí a koukají na moje album / Mají problémy a snaží se je vyhladit / Netuší, že jen opouštějí cestu, aby dosáhli pozitivnějších věcí / …Nejsem básník / Moje slova vás neuzdraví / Nejsem podrazák / Opravdu s vámi soucítím / Mluvím ke svému národu / Kdekoliv je, v jakékoliv situaci nebo bryndě / Tak se chopte světla a zamiřte k němu / Povede vás edutainment.“

V The Racist, která uzavírá desku, dělí KRS rasisty na  1) individuálně rasisticky vychované   2) rasisty ze strachu z neznámé rasy   3) podvědomé rasisty  a  4) ekonomické rasisty. Píše se rok 1990 a Amerika je co do rasové politiky a lidských práv stejně daleko jako JAR.

Na CD verzi desky se nacházejí dva bonus tracky. Rozkošný klubový jam 7 Dee Jays, BDP in full effect. Kouzelná směs ortodoxního rapu, zuluských nápěvů a ragga. 30 Cops Or More je druhá písnička, kterou na desce má k dispozici dánu mladý Zulu MC Jamalski. Čistá a hluboká věc o strachu a síle černého národa.

LIVE HARDCORE WORLDWIDE

Necelého půl roku po Edutainmentu se na trhu ukázal hodinový záznam sestříhaný ze čtyř live show BDP v NY, Londýně a Paříži a zároveň videokazeta Boogie Down Productions Live s hodinovou show z NY. Na obou najdete nejen nové věci končící krátce před natočením Edutainment, ale hlavně spoustu písniček ze vzácných prvních dvou desek. Věci jako The Eye Opener, My Philosophy, Lick A Shot, South Bronx i živá verze singlu Self Destruction jsou stále čerstvé a BDP jsou králové pódia.

Live Hardcore Worldwide je poslední deskou, na které se BDP objevili jako masivní konglomerát, který ve špičkách čítal i deset lidí. Po D–Nice, který si otevřel v Brooklynu studio a věnuje se produkci pro Chaos (naposledy docela dobrá deska Kid Rocka) a Scottie Morrisovi odešel i Jamalski a obě dívky. BDP 1991 byli jenom KRS, Kenny a Willie Dee.

KRS strávil odpočinkový rok cestováním po amerických univerzitách, kde přednášel urbanistickou sociologii. Opakovaně vedl kursy na Harvardu, Yale a Vassaru a University of Columbia mu dokonce nabídla post stálého profesora.

Zároveň ale KRS spolupracoval na několika projektech, které mu zajistily pověst výborného producenta. Podařilo se mu usměrnit hip hopovým nádechem produkci alb Sly & Robbie, Shelly Trunder a Shabby Rankse a spolupráce se Ziggy Marley, Billy Braggem, The Neville Brothers a R.E.M. mu ten rok vynesla už třetí „Golden Reel“, cenu, kterou uděluje firma Ampex za nejlepší studiovou práci. S R.E.M. se dokonce dotkl i platiny za prodej čtyř miliónů desek. Ale byl čas jít natočit nové album.

KRS–ONE

SEBRANÉ SPISY III. (1992)

„Zajisté, KRS–One je UČITEL, neboť KRS–One je žák vsakující do sebe učivo jedním dechem. Býti nejdříve Žákem dává výsostné právo být nazýván Učitelem. Jako Žák vzdávám úctu svým velkým Učitelům jako Afrika Bambaataa, Teddy Ted & Special K, Red Alert, The Cold Crush Brothers, Grandmaster Flash & The Furious Five, The Funky 4+1, The Jazzy Five MCs a Run DMC s Jam Masterem Jayem, abych připomenul jenom některé. Tito bratři a sestry přišli přede mnou a vydláždili cestu pro všechny rappery. Jsou našimi praotci, a musí jim být projevován respekt!!! Ano, KRS–One je Učitel, protože tak jako tito rappeři přišli přede mnou… já jsem přišel před vámi. Neomílám dokolečka ten samý styl, ale buduji vytrvale styly nové, abych obohacoval rapovou hudbu a kulturu hip–hopu. To, co se dnes děje, je nová generace rapperů, kteří si to nikdy nerozdávali s mikrofonem ve školní zahradě, nikdy nepatřili do T–Connection, Broadway International, The Roxy, Union Square, Latin Quarter, The Rooftop nebo v Empire Roller Ring, nikdo po nich nestřílel ostrými nábojnicemi, protože byli drzí, a nikdy je nezmlátili v Brooklynu nebo Bronxu kvůli umíráčkovitě pramizerným veršům. Tahle nová scéna rapperů vytváří holý rap bez hip hopové nosné kultury, což je rebelující umění, móda, tanec a hudba. Nejsem první rapper se svědomím, hip hopová kultura vždycky měla co říct mládeži o realitě. Ale když vytváříte rap bez jeho kultury a rebelské podstaty, přestáváte ho obohacovat. Obohacujete jenom svou kapsu. Tomu se říká sucker MC, přednašeč metafor na hovno. Ano, KRS–One je Učitel, protože byl v těch klubech a nakopal jim tam všem prdel tenkrát a dělá to i teď. Ano, KRS–One je Učitel, protože byl v opravdových soubojích o čest MCs, kde poraženého zmlátí a okradou. Dávno před relací YO! MTV RAPS, před Arsenio Hall Show a před samplingem BDP proslavili svůj emblém po celé planetě a budou pokračovat v likvidaci ubohých sucker MCs.“

KRS–One metafyzický jaguár

SEX AND VIOLENCE

Sex and Violence jako synonymum pro rádio a televizi v roce 1992 byla tvrďácká a neohrožená nahrávka, tutti frutti funky nemilosrdná, určitě jedna z nejvyzrálejších v tom roce. BDP crew omezený jen na DJs Willie Dee a Kenny Parkera vytvořila hřmotný hip hopový zvukový podklad, který dotáhli mistři Prince Paul (ze Stetsasonic a spolupracující s De La Soul) a Paul Joey do naprosto funkční harmonie melodie. V roce 1992, kdy Public Enemy oprášili z půdních rekvizit sem tam běžné rýmování a remixy nazvali jakousi revizi v Greatest Misses, Ice T představil svou parodii na heavy metal a zabil tím policejní brutalitu, tak BDP byli zase stejně břitkými a čerstvými pálit salvy přednášek, jako vždycky předtím.

Duck Down je obvyklá dávka úšklebku proti trapným a nechutným sucker MCs, ale už Drug Dealer mluví o tom, že i v roce 1992 byly drogy nejvýnosnějším artiklem v Americe. Ironická záležitost o škole pro dealery, ale při čtení statistik trochu víc mrazí. 13 AND Good je trochu o nezletilých holčičkách a trochu o tom, že asi každý táta v Brooklynu by si přál pro svou dceru chlapíka, který by za ní dokázal včas vytasit pětačtyřicítku. Problém toho, kdo vlastně černou rasu v Americe, je Questions and Answers. Po šesti letech, kdy o tom KRS mluví, jsou to pořád ještě podrazáci pasáci, dealeři a gangsterští wannabees.

Singly We in There a How Not To Get Jerked? jsou o tom, jak je těžké být v hudebním průmyslu, zůstat hardcore a nesklouznout zpátky do chudoby dekadence, neschopnosti. KRS vydržel mluvit za černý Brooklyn a hlavně Boogie Down Bronx šest let a nikdy neustoupil z cesty, takže nejspíš ví, o čem mluví.

Sex and Violence je asi jediná čistě hip hopová nahrávka BDP. Nenajdete na ní žádný hudební vliv reggæ nebo soulu, jen úderné mašinky bicích, basu, samply a plnokrevný rap od plic. Těžká hudba pro těžké časy.

Na konci roku 1992 byl KRS jedním z pěti osobností nominovaných na „Harry Chapman Humanitarian Award“, kterou uděluje americká organizace NACA. Téhož roku BDP už podruhé vystoupili na koncertě ke „Dni Země“. Sex and Violence bylo po třech týdnech zlaté. Čeho víc ještě může chtít dosáhnout hip hopová parta šikulů…

RETURN OF THE BOOM BAP

…byl název sólového počinu long play od KRS–One, které vyšlo v říjnu devadesátého třetího roku. KRS poprvé nevyužil služeb nikoho ze široké rodiny Boogie Down Productions, ale spolehnul se na odborníky od konkurence. Producentem alba se stal DJ Premier, jehož kolega z party newyorských jazz–hopperů Gang Starr Guru si zatím odběhl zajamovat s Donaldem Byrdem a jinými foukači na album Jazzmatazz. Za mixák si sedl legendární DJ Kid Capri a nový talent Showbiz, který v roce 1992 vydal docela obstojný debut se svým parťákem A.G.

Do intra KRS–One Attacks Premier nasamploval a rozšafně poskládal do scratchingové orgie pro sluchové orgány úryvky z legendárního LP Criminal Minded, a tohle téma se táhne celou deskou. Tracky jsou bezprostředně přímé, s trochou jazzové příměsi a s majestátní basou, na které závisí vše další.

Úvodní singl Outta Here nebude cizí nikomu, kdo byl s BDP celou tu dlouhou dobu. Všem ostatním vysvětlí, jak to vlastně bylo celých těch dlouhých sedm let. Black Cop je drsná a pravdivá věc, která se objevila už na soundtracku k filmu „CB–4“. Móda černých policajtů a srovnání jako „Je to logický / a psychologický / copak jsi vážně neslyšel o černejch policajtech, co vraždí děti v Johannesburgu?“ Dále na soundtracku CB–4 vyšly i 3 funky perly plné břitké parodie od vedlejšího projektu CB–4, díky Daddy–O (zářného producenta a MC v kolektivu Stetsasonic) vedle maníka s krycí šifrou Hi–C.

Nejlepší věc na albu je určitě I Can´t Wake Up, která vypráví o snu, v němž je KRS joint, který si všichni užívají společně mezi sebou. Kdo zná trochu rapovou scénu devadesátých let, určitě ocení, že mezi zainteresovanými konzumenty jsou zejména House of Pain, Redman, Chubb Rock, Showbiz & A.G., Cypress Hill, Black Sheep, Shabba Ranks, Kid Capri, De La Soul, Teddy Ted, Yo Yo, Smooth B, Freddie Foxxx a ovšem také Bill „I never inhaled“ Clinton, který prohlašuje: „zakouřím si, ale nebudu šlukovat.“

You want lyrics? We give you LYRICS. Slap ´Em Up je roztomilý jam s nováčkem ILL WILLEM a citacemi ze South Bronx. Z Criminal Minded je i P is Still Free, které se znovuobjevené vyskytlo ve filmu „Menace 2 Society“. Méně idylický je druhý singl Sound of Da Police mluvící stále o stejném nešvaru doby. Srovnávání newyorských poldů s dozorci otroků (officer – overseer) je aktuální i pro rok 1993 pod sluncem.

Return of the Boom Bap znamená prostě návrat úderného beatu a skutečně skvostného rapu do duše. KRS to napsal na záložku své desky místo obvyklých sebraných spisů a těžko se proti tomu dá něco namítat. Můžete jenom cvičit své mozkové závity, jestli tohle není nejmocnější i nejmodernější rapové album z roku 1993.

KRS–ONE OUTRO

Boogie Down Productions jsou dosud nejdůležitější, nejoriginálnější a nejinteligentnější hip hopová senzace. Na tom se nedá nic retušovat. Od Criminal Minded po Return of the Boom Bap udělal KRS–One obrovský kus práce pro udržení čistoty hip hopové kultury. Nezáleží na tom, jestli pod tím názvem ještě něco vydá… vydal nebo chrlil jako chrlič od Matky Boží v Paris a perlil jako perlič mezitím pro potřebu trhu svá alba:

KRS–One (1995)

I Got Next (1997)

The Sneak Attack (2001)

Spiritual Minded (2002)

The Mix–Tape (2002)

Kristyles (2003)

Keep Right (2004)

Life (2006)

Hip Hop Lives (with Marley Marl) (2007)

Adventures in Emceein (2008)

Maximum Strength (2008)

Back to the L. A. B. (Lyrical Ass Beating) (2010)

The BDP Album (2012)

Just Like That (produced by Mad Lion)

Never Forget EP (2013)

KRS–One (čtěte to: legenda za živa) je učitel. Žáci se mohou rozejít a šířit jeho moudrost po světě, ale Učitel je jeden.