kink (Stálý) - 21.3.2003 > U této básně bych radši nehodnotil použité rýmy ani výrazivo, které je slabší.
Za zmínku by snad stál jen jeden rým, a to: úžeh/kůže, jenž využívá nevýraznosti hlásky há.
Co zde budu hodnotit, je obsah:
"Rozvíjím vějíře pastelek své dlaně
Zlomený prsteník kreslí nad obočí"
- No nevím. Vějíř je (vnější) předmět, který se DRŽÍ v ruce. Představím-li si místo vějíře samy rozvinuté prsty jako originálnost a k tomu ještě to, že prsty jsou pastelkami (proč by jinak prsteník kreslil?), nerozumím, proč je právě prsteník zlomený; ne snad z toho důvodu, že by mi nebylo jasné, jak logicky navazuje na "lazaret vzpomínek", ale proto, že zlomená pastelka nekreslí. Ani nad obočí. Ani nikam jinam.
"lazaret vzpomínek Na hedvábném laně
vysuším plátýnka rozmočených očí"
- Rozmočených očí z čeho? Z nějaké bolesti? (Protože lazaret - a ještě k tomu vzpomínek - ji evokuje).
Aha, správně. Teď jsem si přečetl v jedné z tvých reakcí pod tímto dílem něco o kapesníku. Hm. A hedvábné lano je co? Obvaz?
"Až vlasy do štětců zapletu Jak úžeh
barvami zažehneš stínohru mé kůže
Při svíčce zahraješ sonátu pro voskovky
Mým snem tvá ikona září z obrazovky"
- Zdánlivě nenavazuje na předchozí strofu vůbec ničím (prý "o malování" jsi napsala, ale co má společného štětec s pastelkami?- No dobře: voskovky jsou lepší, ale co svíčka? Kromě toho, že tě logicky napadl stejný materiál. Tady se dokonce odvážím hádat, že stínohra, úžeh i zažehnutí tě napadly až potom ).
Ale zářící ikona z obrazovky mě dostala!!!!! Spojil jsem si to s počítačovým významem toho slova, tj. : obrazový znak na stínítku monitoru; každý obrázek má určitý logický vztah k prováděné operaci, a náhle se ocitl zase někde v lazaretu! To mi vzalo dech. A spravilo i celkové mínění o této básni tak, že dávám za 2.
(I za předpokladu, že jsem si smysl básně do ní vložil sám ).
