|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kink (Stálý) - 21.3.2003 > U této básně bych radši nehodnotil použité rýmy ani výrazivo, které je slabší. Za zmínku by snad stál jen jeden rým, a to: úžeh/kůže, jenž využívá nevýraznosti hlásky há.
Co zde budu hodnotit, je obsah:
"Rozvíjím vějíře pastelek své dlaně
Zlomený prsteník kreslí nad obočí"
- No nevím. Vějíř je (vnější) předmět, který se DRŽÍ v ruce. Představím-li si místo vějíře samy rozvinuté prsty jako originálnost a k tomu ještě to, že prsty jsou pastelkami (proč by jinak prsteník kreslil?), nerozumím, proč je právě prsteník zlomený; ne snad z toho důvodu, že by mi nebylo jasné, jak logicky navazuje na "lazaret vzpomínek", ale proto, že zlomená pastelka nekreslí. Ani nad obočí. Ani nikam jinam.
"lazaret vzpomínek Na hedvábném laně
vysuším plátýnka rozmočených očí"
- Rozmočených očí z čeho? Z nějaké bolesti? (Protože lazaret - a ještě k tomu vzpomínek - ji evokuje).
Aha, správně. Teď jsem si přečetl v jedné z tvých reakcí pod tímto dílem něco o kapesníku. Hm. A hedvábné lano je co? Obvaz?
"Až vlasy do štětců zapletu Jak úžeh
barvami zažehneš stínohru mé kůže
Při svíčce zahraješ sonátu pro voskovky
Mým snem tvá ikona září z obrazovky"
- Zdánlivě nenavazuje na předchozí strofu vůbec ničím (prý "o malování" jsi napsala, ale co má společného štětec s pastelkami?- No dobře: voskovky jsou lepší, ale co svíčka? Kromě toho, že tě logicky napadl stejný materiál. Tady se dokonce odvážím hádat, že stínohra, úžeh i zažehnutí tě napadly až potom ).
Ale zářící ikona z obrazovky mě dostala!!!!! Spojil jsem si to s počítačovým významem toho slova, tj. : obrazový znak na stínítku monitoru; každý obrázek má určitý logický vztah k prováděné operaci, a náhle se ocitl zase někde v lazaretu! To mi vzalo dech. A spravilo i celkové mínění o této básni tak, že dávám za 2.
(I za předpokladu, že jsem si smysl básně do ní vložil sám ).
| Body: 3
| | <reagovat |
|
| TenOfNine (Občasný) - 21.3.2003 > kink> Pokusím se odpovědět na některé tvé poznámky:
Prst je zlomený a znovu srostlý; proč se úraz stal zrovna prsteníku na levé ruce, to je skutečně zvláštní shoda náhod; ale i takovýto "pařátek", na který se už kvůli špatně srostlé zlomenině nedá navléci prstýnek, se může pokoušet něžně dotýkat, aniž by někomu třeba vypíchl oko.
Hedvábné lano může být i nitka z noční košilky. Vklouzneš pod peřinu a zapomeneš na chvíli na všechny bolístky. A jsme u logické návaznosti obou strof. Na nahé hrudi lechtivě zastudí koneček copu. Sled obrazů probíhal následovně: kůže, úžeh, barvy, stínohra, voskovky, svíčka.
Jen tvou zmínku o lazaretu ikon nechápu, leda že by obrázky byly vyhozeny do virtuálního počítačového odpadkového koše. Tak jsi to myslel?
Každopádně mnohokrát děkuji za hloubkový ponor.
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hermit (Občasný) - 23.4.2003 > Míčovinu neznám, to je na mě moc prostý. :o)
Jinak, ano, že bych se zaměřil na .... však - vezmi si, jak by to znělo: Tvá Desátá Symfonie...!!
Vážná tvorba je dycinky chůze po tenkým ledě dobovýho pojetí vážnosti...;-)
| | | <reagovat |
|
|