|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Dívám se, dívám a ty spíš, že otvírám spíž nevidíš, stoupá a klesá tvoje hruď, a já si říkám teď nepruď, teď nepruď. Zda-li pak světlo blýskne se, tvůj křik se bytem roznese: "To už se zase dojídáš, přes den se vůbec nehýbááááš!"
Sytý se vkradu nakutě, svůj zlozvyk svedu na chutě, zmrzka se v puse rozpouští a ty svíráš prst na spouštíííííííí, ááá,
Zeptáš se, co sis zase dal, snědl jsi všechno i obal, a já tu marně držím stráž ...
Tak se ptám, proč se přežíráš? Tak se ptám, proč se přežíráš? Potmě přežíráš?
Hlad halt jen těžko zadržím a že jsem, co jím, to já vím, i když se salám unaví, spolykám ho bez obavy, obavy,
Je mi tě líto, když se dřeš a velký nákup přineseš, obratem z něj pár špejlí máš, ani ho z tašek nevyndáááš,
Co když se staví přátelé a vztáhnou ruku na želé, odsouzeni jsou k záhubě, skolím je s pěnou na hubě, jó na hubě,
jediný vždycky budu žrát, i kdyby celý svět měl hlad, a proto kmitej, snaž se, smaž.
Tak se ptám, co dnes uděláš, tak se ptám, co dnes uděláš, k jídlu uděláš?
|
|
|