|
https://www.youtube.com/watch?v=y3TqMnE9zk0
Cuba Gooding vs Altern 8 – „Happiness Is Just Around The Bend“
https://www.youtube.com/watch?v=CUWdLkG84yY
12" 1983 Acapella Club Classic :-)
https://www.youtube.com/watch?v=QHN67amYzJE
Remix By Gemolotto - Leo Mas – Fabrice
for Big Brother Productions – 09/1992 – DMC
Limited Vinyl – ... Just for Lovers !!!
KAREL KRYL: IRENA!
https://www.youtube.com/watch?v=aDZASyOeo_g
Ač kvete u potoků černé býlí
a ač mi vadí stáří v rendez–vous,
jde chůzí lehčí kroků lesní víly
a září, září, září v úsměvu.
Ač bezjehličné lesy hyzdí rampy
a za mřížemi pláče Aladdin,
hrst kouzla nabere si z jeho lampy,
svěžejší kapradin.
Už zbylo jen pár vět a tráva spálená
a rozbahněná zřídla ve žluti,
chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená,
a slepým, co jsou křídla labutí?
Už zbylo jen pár slov a slza na víčku,
a bez pardonu platí zmýlená,
nad prachem katastrof zní klapot střevíčků:
svá ústa nabídla ti Irena, Irena, Irena!
Byť vykolejil svět a není síly,
jež díru v lodi zvedá nad ponor,
přec hledáš cestu zpět, však černé býlí
se vyplevelit nedá: je to mor!
Plá slunce jako vích nad cestou úzkou,
svět s jepicemi tančí gavottu,
u sloupů morových začíná schůzkou
tep dalších životů!
Už zbylo jen pár vět a tráva spálená
a rozbahněná zřídla ve žluti,
chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená,
a slepým, co jsou křídla labutí?
Beastie Boys to zkoušejí mazácky „Hey Ladies“
Hej dámy na dohled já volám na vás
nikdy jsem nebyl městskej zoban opravdovější a smutnější
pro mě je to víc než si dovedeš připustit
a mám víc hitů než Sadaharu Oh (mlátička)
Tom Thumb, Tom Cushman nebo Tom Foolery
(= Paleček, moc Pohodlnej nebo Pitomeček)
lákají ženy do TV s pomocí výkladu Chucka Woolery
slova vytékají do všech stran jako velkej kaňón
a já jsem pořád venku, hledám si dámskou společnost
mrštil jsem laso na nejvyšší holku a zavlíknul jsem jí do nepořádku
odložil jsem jí střevíčky a dal jsem si jí místo bryndáčku
točím se a sranduju, dělám trochu krádeží
vrátím tě zas na původní místo a svléknu ti parádní oblečení
máš přesné tělo a přitažlivou duši
hraješ hlavní roli u klapání tam v dovoleném maximu
takovej nesmysl je mrštnej bass, kterej odpaluju
povídám si s holkou, říkám jí, že zvládnu všechno
ona si povídá s mrnětem, s kým že?
vyzkoušena na tvůj účet každičká blamáž, v tom pochytáš, co jsem nikdy fakt nedělal
hej dámy, udělejte se funky
Já jsem v úzkých s velmi pohlednou dcerou
sundal jsem si spodky, a přivítal jsem zpátky Kotter
zničili jsme pokrývku, ona začla ničit koberec
u mě v bytečku, žádal jsem jí, prosím tě už zastav
já mám jako dárek dobrou vyřídilku
a ta holka není nic než rejpal
vzdělaná? nikoliv, hloupá ano
a když říkám hloupá, myslím hloupá nezkušená
já nejsem Jakub v 15 letech nebo mončičák v péči
já jsem Adam a jsem neústupnej ve vytříbeném životě
s elegantní drzostí, prudkým odmlouváním a pohledy, co zabíjejí
miluji se v pozadí svého kočáru, Coupe De Ville
potkal jsem krasotinku, ona celá žhavá vystartovala po frajerovi
líbila se mi krasotinka, ale nakopnul jsem jí do kozačky
protože zrovna moc nestojím o to, abych se pachtil
posloucháte moje desky, zvuk číslo jedna
tak šlápněte do rytmu, no šlápněte do jízdní dráhy
já mám otevřenou mysl, tak proč všechny nepůjdete dál
nalaďte se, zůstaňte naladěné, moje píseň je tak živá
slečny se vyrojí jako včely do hnízda
hej dámy, udělejte se funky
Má zlatej zub, víš, že je dáma hardcore
ukáže ti krásné chvíle a pak ti ukáže dveře
rozešel jsi se s holkou, skončilo to v slzách
Vincent Van Gogh a pošli dál to ucho
volám jí o půlnoci, když mám upito
telefonní budka na rohu je vlhká a páchne
řekla, ale jdi, já jsem byla tím, kdo mi scházel
frknul jsem po ní tamten šmejd do okna, protože víš, že mě prudila
matka tě opustila a holky ti dost popletly chudší hlavu
přihasil sis to ze zadu do vlaku číslo 6
dej si říct, je to rada za všechny prachy,
gorila jako tvoje máti je ohromně silná
obracím do sebe půllitry, až o sobě nevím
ráno jsem se probral u Won Ton Ho
protože oznamuju, že se mi líbí holky, co lamentují
s váhou, kde se platí libra za unci, za kousek
mám rád holky s kudrlinkami a dlouhými velkými kadeřemi
a dětičky beatniků jen předvádějí, jak nosí svoje těhotenské šaty
nese se vysoce a s razancí, jako by byla miss číslo 1
a myslí si, že je vášnivá holka
KRISTÝNA RISSOVÁ
*23.11.1990 v LBC
Od dětství je ujetá na dvě vášně – věnuje se skautingu a jazzovým nahrávkám (hraje na piano a zpívá). Je členkou kapely BitMaP Trio, její zpěv zní i z Lipovy sólo CD. V Praze studuje fyzioterapii, věnuje se józe a večeří třeba v podniku Therapy, Školská ul. u Václaváku…
JAK SVÉMU PŘÍTELI ŘÍKÁM
Jonáši jenom málokdy, spíš nějakou láskyplnou přezdívkou… A nikdy mu neřeknu Lipo. Tak se o něm bavíme jen s kamarádkama, ptají se: „Co ten tvůj Lipo?“ My jsme na přezdívky zvyklé, protože se pohybuju ve skautském prostředí: jedna je Klíště, druhá Fuj, třetí Vážka, já Ještěrka…
JAK JSEM HO POZNALA
Spolužačka z gymplu mu nakecala, že jsem básnířka a spisovatelka, což byl výmysl, ale Jonáš mě chtěl poznat a podrobit inspektorské návštěvě a pozval mě na rande. Bylo mi sedmnáct a vlastně jsem si ho vysnila ještě před tím setkáním, protože jsem si ho prohlédla v několika klipech a to rozhodlo o techtle mechtle v LBC.
ČÍM SI MĚ ZÍSKAL
Přiznávám, že mě okouzlil zjevem. Zároveň bylo jasné, že je přemýšlivý. A že nemá mindráky, kterými by umrtvoval vztah.
KOLIK MI NAPSAL BÁSNÍ
Přímo básně mám schované jen tři, ale možná mi patří i některé jeho hiphopové texty o lásce. Nevím. Doufám v to.
CO SI MYSLÍM O JEHO DESCE
Jakou asi čekáte odpověď, když sedí naproti mně? Líbí se mi moc, ale nemám od ní potřebný odstup; už proto, že ve dvou písních zpívám vokály.
JAKÝ MÁM VZTAH K RAPU
Nebude to přímo tak jako Leila K. – bližší je mi jazz – odmala jsem hrála na klavír a zpívala, dnes máme jazzovou kapelu. K rapu jsem se dostala až s Jonášem a dnes se mi často líbí. Zvlášť když je smíchaný s nějakou soulovou muzikou.
JAK JONÁŠE MĚNÍ POPULARITA
Nic nepozoruju. Navíc on se teď setkává spíš se stinnou stránkou popularity – v hiphopové plesnivé komunitě je skupina plesnivých lidí, která na Jonáše útočí, ani přesně nechápeme proč. Nejspíš ho považují za zaprodance, kterému z radií posílají peníze v kamionech.
V ČEM JSME ROZDÍLNÍ
Byli jsme jinak vychovaní – já jsem skautka Kristýna Ještěrka, on nikdy nespal pod širákem. Ale děláme kompromisy, minulé léto mě vzal do Tater. Což oceňuju.
JAKÉ KNÍŽKY SI PŮJČUJEME Z KNIHOVEN
Když mi doporučil třeba Sartrovu Nevolnost, tak jsem si ji přečetla a zaujala mě. Já mu vnucuju svého oblíbence Irvina Yaloma, ale zatím ty knížky ani neotevřel.
KAM SPOLU POJEDEME V LÉTĚ
Mám slíbený společný širák, ale válecí moře plánujeme taky. Úplně válecí možná nebude – jednou se projdeme aspoň kolem hotelu… Ale já to chápu. Jonáš žije hekticky, tak chce strávit klidnou harmonickou dovolenou s knížkou.
crime partner Kristýny Rissové: Lipo Jonáš Červinka
*11.4.1986 v LBC
Student estetiky je od roku 2006 členem kapely BPM (Básníci před mikrofonem), ale skutečně zazářil až v dubnu 2012, kdy vydal vymykající se sólové album „Víc než hudba“ (připomíná mi v názvu MC Peaches: More than a pretty face), které bylo v dubnu třetí nejprodávanější v Česku, je to možné, že šlo tak na dračku u holek nakonec i díky Debbi…
MOJE PRVNÍ VYSTOUPENÍ
Ke konci základky jsem objevil hip hop a už v prváku jsme měli na libereckém koupališti koncert s první kapelou. Rapoval jsem mimo rytmus na hovno a okamžitě jsme se rozpadli.
CO JE MŮJ ŽIVOTNÍ ÚSPĚCH
Například to, že jsem už čtyři roky happy s Týnou, což dnes není samozřejmost… Taky mám radost z toho, že jsem vydal desku, která se dobře prodává a naši píseň se zpěvačkou Debbi neignorujou zdejší rádia. Stálo mě to dost sil, ale (nevypustil duši).
V ČEM JSEM JINÝ NEŽ OSTATNÍ
Kdo mě zná, ten tvrdí, že jsem od dětství hodně citlivý, snad i empatický. Že beru život dost vážně, což se promítlo i do mých textů. Tím se liším citelně, protože emoce se jinak v hip hopu prohnilých hvězd moc nenosí.
JAKÝ MĚLO SMYSL STUDIUM ESTETIKY
Ještě smysl studuju, dopisuju diplomku… Využil jsem toho, že můžu na filozofické fakultě chodit i na spoustu přednášek z jiných kateder, třeba na filozofii nebo na literaturu – a to mi snad dalo rozhled a kritické myšlení.
JAK MĚ UŽIVÍ HUDBA
Zatím moc ne, přivydělávám si bokem režírováním videoklipů; koncertování je pro studenta jenom příjemná finanční injekce. Teď se to možná zlepší, ale držím si odstup od představy, že hudbou nějak zbohatnu. Dělám rap, pro který jsme nepatrná malá země.
CO MĚ ZAUJALO NA TÝNĚ
Nejdřív její charisma, krása a záře osobnosti, postupem času vyrovnanost a síla. Líbilo se mi, že je aktivní a samostatná, což jsem z předchozích vztahů neznal.
V ČEM TO SE MNOU MÁ HEAVY
Zatímco já jsem městský a kulturní křupan, Týna miluje přírodu – je prostě skautka. Byla by ráda, kdybychom spolu jezdili někam do ukrajinských hor, ale já tyhle dobrodružné akce o přežití nepotřebuju.
JAK SE POLITICKY ANGAŽUJU
V písních. A třeba před týdnem jsem měl sraz s iniciativami: „Za svobodné vysoké školy“ a „Stop vládě“. Podpořil jsem je, ve spoustě názorů se shodujeme.
KÝM CHCI BÝT VE ČTYŘICETI
Nechci být apatický vůči problémům okolo sebe, ale zároveň doufám, že už budu nad věcí – že najdu nadhled… Moc nepředpokládám, že bych rapoval a poskakoval na pódiu, protože by to už vypadalo srandovně.
JAK ČASTO CHODÍM NA FOTBAL
Letos zajdu na stadion Slovanu Liberec často, vlastně kdykoli mám čas. Věřím, že vyhrajeme titul.
OBLIGÁTNÍ OTÁZKA: JAK ČASTO SI POUŠTÍM HIP HOP NA GRAMCÍCH V BYTĚ A JAK ČASTO TÍM RUŠÍM SOUSEDY
?
Tajemství…
J
Sinead O´Connor vystupovala v Čechách už od roku 1993, kdy si pozvala jako své hosty jedině rap z Prahy, WWW a mladickou pouliční variantu Noční můry. Graffiti na zdi, následky exploze v duši. V roce 1994 na trh uvedla tyto skvostné písně.
FIRE ON BABYLON (Zapalte Babylon)
Vzala mi tátu v mém životě
vzala mi ségru a moje bratry
dívala jsem se jak mučí moje dítě
byla jsem z toho na dně, ale teď jsem silná
Zapalte Babylon
ó ano ať nastane změna
zapalte Babylon
zapalte
zapalte
zapalte
Sebrala mi všechno, co jsem měla ráda
sebrala mi každého miláčka
a pořád mi kecala
jenom abych si o ní myslela, že mě milovala
Zapalte Babylon
ó ano ať nastane změna
podívejte se, co udělala svému synovi
zapalte Babylon
zapalte
zapalte
zapalte
Život jde nazpátek, život se vrací nazpátek
lidé se zlepší
dům je v plamenech, dům je podpálen
děti odešly
Zapalte
zapalte
zapalte Babylon
ó ano ať nastane změna
zapalte Babylon
zapalte
zapalte
zapalte Babylon
ó ano ať nastane změna
podívejte se, co udělala svému synovi
podívejte se, co udělala svému synovi
zapalte
zapalte
zapalte
„FAMINE“ (Hladomor)
OK, já chci mluvit o Irsku
výslovně chci mluvit o „hladomoru“
o skutečném faktu, že tu údajně nikdy žádný nebyl
nebyl u nás údajně žádný „hladomor“
víte, Irským lidem bylo dovoleno jíst brambory
všechno další jídlo
maso, ryby, zelenina,
bylo ze země odvezeno pryč s ozbrojenou stráží
do Anglie, zatímco Irové hladověli
a pak uprostřed toho všeho
nás podpláceli penězi, abychom naše děti neučili irštinu
a tak jsme ztráceli svou historii
a tohle mě stále trápí
podívejte, my jsme jako týrané dítě
co to musí pustit z hlavy pryč, protože je z toho ještě vyjukané
pořád cítí všechny palčivé pocity
ani oni nemají kontakt s pamětí
a tohle vede k masové sebedestrukci
otrava alkoholem, drogová závislost
všechny zoufalé pokusy v běhu
a ve své nejhorší formě nastane skutečná smrt
a jestli ještě bude nějaká záchrana
musí existovat dobrá paměť
a potom bolest
tak aby byli ochotní potom odpustit
musí pro ně existovat ponaučení a porozumění
Směrnice americké armády
stanoví, že nesmíte zabít více než 10% svého národa
protože udělat to by nám způsobilo trvalou „psychickou újmu“
která není trvalá, ale tady nevěděli, že
jsme během údajného „hladomoru"
stejnak ztratili více než 10% národa
formou smrti na zemi nebo na lodích plujících do emigrace
ale co nás nakonec zničilo, nebyla smrt hladem
ale využívání – úroveň našeho vzdělání
školy vykonávejte své poslání „černých 47“
dál a dál poučujte o šíleném „hladomoru“
ale co neumějí dobře vysvětlit, to tkví v pravdě
opravdu zde údajně nikdy nebyl
tak se podívejme, to bychom měli
statistika nejvyššího zneužívání dětí v EU
a to o sobě prohlašujeme, jakou jsme křesťanskou zemí
ale ztratili jsme kontakt se svou historií
podívejte se, uctívali jsme Boha jako svoji vlastní matku
trpíme poruchou z přepracování
podívejte se na všechny naše stařečky po hospodách
podívejte se na všechny naše mladé na drogách
dřív jsme uctívali Boha jako svoji vlastní matku
teď se podívejte na to, co si sami vyrábíme za iluzi navzájem
dokonce jsme už ze sebe udělali vrahy
nejvíce dětinsky důvěřiví lidé ve Vesmíru
a tohle je na nás to špatné
naše knihy o historii, počty rodičů nás dovedly zase k nám
já vidím Iry
jako plemeno jako malé nešikovné děcko
co se udeřilo do tváře
A jestli ještě pro nás bude nějaká záchrana
musí existovat dobrá paměť
a potom žal
tak aby potom mohlo nastat ODPUŠTĚNÍ
musí existovat VZDĚLÁNÍ a POROZUMĚNÍ
THANK YOU FOR HEARING ME (Děkuji ti, že mě slyšíš)
Děkuji ti, že mě slyšíš
děkuji ti, že mě miluješ
děkuji ti, že mě chápeš
a neopouštíš mě
Děkuji ti, že u mě zůstáváš
děkuji ti, že mi neubližuješ
jsi ke mně jemný
díky za tvé ticho se mnou
děkuji ti, že mě podržíš
a řekneš, že bych to mohla zvládnout
děkuji ti za tvé povídání miláčku
děkuji ti, že mě podržíš
děkuji ti, že mi pomáháš
děkuji ti, že jsi mi zlomil srdce
děkuji ti, že mě dopodrobna zkoumáš
teď mám silné, silné srdce
děkuji ti, že jsi mi zlomil srdce
The Moorlough Shore
„O opuštěném jezeře“ je moje vůbec jedna z nejmilejších balad všech dob. Zaslechla jsem ji na jedné kompilaci „Say Discs“ asi tak před sedmi lety, kterou si zpíval jeden stařík v sean-nós (= pravdivé hudbě pro duši). Připadá mi, že je to píseň, která vypovídá příběh o vznětlivosti, o nedočkavosti a o trápení, které může být vyvoláno tím, že se utíká pryč od problémů jednoho člověka. Mladík nedostává to, co chce a není připravený ještě jakkoliv posečkat. Kašle na dámu, kterou miluje, protože ta s ním nechce chodit ihned, jak by se mu líbilo, ale nabádá ho, že musí počkat ještě 7 let, jestli se jí zpátky vrátí živý a (trochu) zdravý manžel odněkud z války. Kluk opouští svůj smutek a vzdaluje se této její náročné zkoušce a následkem svého věku je plný osamění a touží po domově. Píseň nám hodně doporučuje, že je v životě lepší podstoupit svůj lotos nebo leknín čili ztrátu i bolest, když se přihodí, než aby se jí jeden vyhejbal a litoval by, že před ní utíkal, když už bylo pozdě zastavit děj.
„The Moorlough Shore“
Tvoje hory a údolí a údolí posetá květinami
která leží blízko Břehu opuštěného jezera
tvoje vína, která kvetou u Bordonového lesíka
uvidím to vůbec ještě někdy?
kde petrklíč fouká a fialka roste
kde si hrají pstruh s lososem
vesele s mým vlascem a hákem
měla jsem takovou radost trávit tu svá mladá léta.
Poslední noc jsem běžela, abych uviděla svou lásku a uslyšela, co mi asi řekne
abych viděla, jestli by se nade mnou slitovala, abych neodešla pryč
Ona řekla: „Milovala jsem irského kluka a on byl moje jediná radost,
a hned jak jsem spatřila jeho obličej, zamilovala jsem se do toho vojáka."
„Možná se tvůj milý voják ztratil,
plaví se po moři síly
nebo možná šel za jinou holkou
asi ho už nikdy neuvidíš“
„Tak hele, jestli se mi ztratil můj Irskej miláček, on je ten, koho zbožňuju,
a sedm let na něj počkám u břehů Opuštěného jezera“
Sbohem, země hradu pána Sinclaira
sbohem moje horo v mlze
tam kde leží rybářské lněné sítě, bělící hedvábí
a nechutný potok v klidu putuje
tady blízko něj jsem strávila svoje mladické dny,
ale bohužel už nebudou
krutost mě vyhnala pryč
daleko od Opuštěného jezera.“
…Madonna o Williamu Orbitovi:
„Jenže pokaždé, když začínáte s novými lidmi, musíte nejdřív najít společné základy a nakonec si to sedne. S takovým Williamem Orbitem jsem, samozřejmě, pracovala už dřív. A naše spolupráce v sobě má velkou magii, on je taková zmučená dušička a probouzí to samé najednou i ve mně. Jeho myšlení je však velmi chaoticky neuspořádané. Asi mě bude nenávidět, když to nahlas přiznám, ale připomíná mi prostě šíleného badatele v divoce řízeném provozu. Začneme třeba pracovat na písničce a on se chytne za hlavu a povídá: „Bože, bože, mám ten nejúžasnější nápad!“ Máte pocit, že se to prostě týká té skladby, odskočíte si třeba na záchod, jenže on mezitím začne skládat úplně novou věc. Ta je samozřejmě taky úžasná, ale musíte ho krotit a říkat: „Co se vrátit kámo k té původní písničce?“ On je velmi urputný multihudebník, je do práce vášnivě zažraný, je velmi snadné nechat se tím unést. Ale už vím, jak na něj.“
Betty Boop Annie
to bude milá Mela!
sexbomba by chtěla
oblažit šťávou Špásitela
tak spanilá Annie
s tak sošnou tváří anděla
není ani svatá relikvie
není ani hravá od Mattela
víceúčelná i účelová včela jako Arabela
jen se zavlněla a má duše zavrněla
má vlohy Afrodity a u žádné nezakrněla
u Káji Saudka Barbarella
sympatická výbušnina
(ještě lepší sloučenina)
vybere si dělostřelce
rázovitého umělce odpověděla
tuhle by proháněl i Emil Zátopek
s afrodiziakem dopink? Jaro, úlovek
úlovek je opatrnost ta nejcennější
snad někomu dává svůj polibek božsky nejjemnější?
Ta baladická Eva je prozřetelně vysílaná slečna éterická sprška Anna
píše bezva přednášky a poeticky proces jako vlasec vln zaláskovaná
víc než božskej mazec těles: jen slušná díla od nevinné náhody
vietnamské přísloví praví: muž bez ženy toť koník buď bez vody
alegorie bez Anny zas přeměníme za Annu do blízkých propriet
pokud třeba odpoví, zabrnká fousáč na harfu fanfáru bez diet
je expertkou Annou ze salónů dbalé andělské krásy
je taková rozkoš, že s ní budem vyvracet vibrace: po kompak jsi?
osobnost přesná jako střelka v kompasu Jirka fantasta fatalista
opět zvládne levou zadní vykouzlit mou důvěru která bude jistá
Anna for fun Anna for entuziasmus nadšení z přírodní intenzity
Anna je super kouzelnice, královna slov u plánů brzké prosperity
zdolávat laňku Aňku je nebezpečnější než šplhání po laně k Mount Everest
pokud nechce udat souřadnice průsečíku u dvou cest
jestli má ráda andílka, může se vznášet nad krajinou na trase rogala
dojala mě jako Rozalla, která svá slova pouští dogala
Anička chutná jako honey višnička trochu naložená rumem
proč figurovat u ní v představě, že nemám nic společného s výzkumem?
tak prozkoumáme představy, jak provedou jí elfi dar darebně vizitu
pro Afroditu v páru, pro osobnost a okolnost jen pohodlíčko pobytu
Dnes jsem zahlédl tašku s polem červených máků a uprostřed ojetej stoletej plecháč Citroën...
…Citroën střídmě vystrojen na poli vlčích máků
byl tak opuštěný na poli bez návštěvy pražáků
pražanda i pašanda Anna toť kočka velice zkušená a mlsná
kdyby Anna nasměrovala svůj volant její jízda není drsná
(já vím, že má řeč je u Vás směšná a ještě k tomu hloupá)
fajn prostě jen fajn niveau a úroveň statečnému stoupá
Gesù Cristo a křížek nebo plusová energie z knížek
mi nikdy neposkytnou Annu zvědavoučkou vznášet se do výšek
výšky a polohy nadpozemské radosti
Aničko zkuste znalosti vynásobit pro pružící slabosti
a znalost a pružná radost je hip hop old school electro
body princip techno báseň násobená s happy atomic-kostí erecto
electro body music princip vyšších čmeláků?
nikdy strnulá nálada od stydlivých ulejváků
vlčí máky vybarví její letní louku
líbá se a miluje i šerosvit při úsvitu brouku
autenticky rozdává radost z žití
dárkem pro ní může být voňavoučké kvítí
elegán jí zláká nebo Kdo to je? Kdo rozehřeje v ní zmrzku
Anna nikdy neodolá kulantním návrhům vbrzku
komu svěří svoje touhy a podporu v domě?
ať si říká, kdo chce, co chce, je to chvíle pro mě
…Kresby Claude Moneta, Pierre-Augusta Renoira, Odilona Redona a dalších jsou k návštěvě meditaci a studii ve Vídni na výstavě „IMRESIONISMUS – Pastely, akvarely, kresby“ (přichystala Zuzana Drtilová, která drtí s chutí do sebe dějiny malířského umění)
Více než dvě stovky kreseb, pastelů a akvarelů od slavných impresionistů a postimpresionistů představuje od včerejška vídeňská Albertina (pojmenovali galerii po Einsteinovi? Ale to je hezké, pánové). Návštěvníkům nabízí bílá ženská těla Edgara Degase vyvedená pastelem, kytice kosatců a zlatého deště, které Édouard Manet zachytil na papíře jemnou technikou akvarelu, a nechybějí ani exotické ostrovní krásky Paula Gauguina, jež jsou zachycené v dramatickém kvaši. A najdeme tu i techniku koláže bez dramatického kvašení.
Nejen něžné tanečnice
Výstava s názvem Impresionismus–Pastely, akvarely, kresby navazuje na velkou přehlídku před třemi lety, na které bylo možné vidět více než stovku nejslavnějších impresionistických maleb. Nesla titul „Jak se světlo dostane na plátno“. Ta letošní je sice početně o něco rozsáhlejší, co do použité techniky však komornější – žádné plátno zde totiž návštěvník nenajde.
„Práce na papíru mají v tvorbě impresionistů významné postavení, a na to jsme chtěli upozornit. Právě mezi umělci z éry impresionismu a postimpresionismu dosáhla kresba důstojného a rovnoprávného postavení, které se stalo směrodatným pro modernu,“ uvádí Albertina. Avšak zatímco malby jako například slavný Dojem, vycházející slunce (1873) Claude Moneta, Houpačka (1876) Pierre–Augusta Renoira nebo temný Bulvár Montmartre v noci (1897) Camilla Pissarra zná téměř každý, jejich neméně významné kresby a pastely zůstávají v pozadí. A to přesto, že mezi prvními díly impresionismu na osmi pařížských výstavách mezi lety 1874 a 1886 byly téměř z poloviny práce na papíru.
Kresba tedy rozhodně neznamenala pro impresionisty jen nějakou doprovodnou techniku. I když byla samozřejmě často součástí přípravného procesu na malbu, umělci nakonec nezřídka docházeli k této technice jako k výslednému uměleckému produktu. Například Edgar Degas, který zpočátku používal kresbu také především pro přípravné skici svých historických obrazů a portrétů, se od osmdesátých let stále více přikláněl k pastelu a jeho slavné tanečnice, ženy v koupeli, ale i krajiny nakreslil právě jím.
„Zásluhou těchto umělců se kresba, která byla do té doby vnímána sekundárně jako přípravný studijní materiál, dočkala rovněž primární funkce, byla povýšena na celistvé a samostatné umělecké dílo. Hierarchické rozdělení malby a kresby, které bylo zavedeno už v dobách renesance, zaniklo právě díky impresionismu,“ uvádí Albertina. Impresionisté tedy nedali základ „pouze“ modernímu umění, ale rehabilitovali i kresbu s jednou koh-i-noorkou.
Měl to být posměšek
Ostatně už jejich první výstava v roce 1874, která se konala v domě fotografa Félixe Nadara na pařížském Boulevardu kapucínek a představila více než 160 obrazů, způsobila poprask. Nejen tedy Jirka a únor na Totemu. Třicet umělců se zcela odchýlilo od zavedeného vkusu: nehledali krásu ideální, ale skutečnou. A od novináře Louise Leroye si vysloužili posměšné pojmenování „impresionisté“, které se jim nakonec tak zalíbilo, že je začali používat jako své oficiální pojmenování. Ofiko označení skutečné krásy na plátně a na papíru. I přesto, že zmíněný novinář ve svém článku pobouřeně psal o jejich obrazech jako o odporných mazanicích…
Výstava v Albertině je vlastně v mezinárodním měřítku prvním pokusem uchopit komplexně impresionisty jako kreslíře. Velkoryse pojatá přehlídka tak přibližuje jejich rozmanité techniky, odhaluje způsoby, jakými zkoumali vztah mezi malbou a kresbou. Ať už šlo o zmíněné Degasovy pastely, Cézannovy akvarely, perokresby Van Gogha nebo díla věčně opilého Toulouse–Lautreca, vše je možné pod jednou střechou ve Vídni shlédnout. Albertina výstavu, jež končí 13.5., sestavila hlavně z vlastních sbírek, vstupné činí obvyklých 11 eur. | 
