|
MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK
☼ 21.7.1880 KOŠARISKA ۞ 4.5.1919 VAJNORY
„Byl zásobitel a nositel neúnavné aktivity, energický, schopný setrvat na vrcholku Mont Blancu nejen několik dnů, ale i týdnů a živit se tam tím, co příroda poskytne takhle dobrodružné duši. Dokázal nespat a splnit všechny vytýčené úkoly, nepochybovat o ničem, přestože jeho zdravotní stav mi připadal tak nesmírně křehký…“ (Spisovatel a hvězdář Camille Flammarion)
*
ŠTEFÁNIK ZNÁMÝ I NEZNÁMÝ POJEM ODHODLANÝ POSÍLIT SE BOJEM S VYŠŠÍM DUCHAPLNÝM NÁBOJEM
Starší generace si připomíná Milana Rastislava Štefánika coby velikého syna slovenského národa, který odešel jako prostý vojín bojovat do ciziny, aby se vrátil jako generál československé armády po vítězném tahu za osvobození z mocnářského područí i jako první ministr národní obrany. Osud jinak statečnému letci dopřál shlédnout z oblak krásy osvobozené vlasti, avšak let utnul jeho životní dráhu tragickou havárií nedokonalé techniky jen nedaleko od Bratislavského hradu. Vojenský letoun, který řídil, nebyl navrhován pro dlouhé a namáhavé lety, dohady o jiných příčinách katastrofy nebyly doloženy důkazy z černé skříňky. Encyklopedie připomínají neutuchající diplomatickou zásluhu Štefánikovu v zahraničním odboji spolu s Edvardem Benešem (rodákem z Kožlan na severním Plzeňsku) pod vedením T. G. Masaryka. Této trojici hrdinů se podařilo koncem první světové války prosadit nezávislost Čech, Moravy, Slezska a Slovenska na Rakousku dne 18. října roku 1918.
Méně se už ví, že Štefánik dříve než dosáhl zralého věku byl až do svých třiceti let uznávanou astronomickou kapacitou, průkopníkem vysokohorských observatoří a podílel se na budování dnes již internacionální sítě meteorologické služby. Jeho astronomická pojednání vycházela v análech francouzské Akademie věd, fotografie sluneční koróny, které pořizoval, prolétly snad všemi vědeckými periodiky světa a byl za ně i honorován Wildeho plaketou. Studii „hvězdných roků“ Milana Rastislava Štefánika zveřejnil V. Zubarec, zaměstnanec Historického muzea, které je nedílnou součástí Slovenského národního muzea. Jeho práce se stala návodem pro poněkud neobvyklé naše vzdávání pocty tomuto záslužnému inteligentnímu vědci.
VSTUP DO „VELKÉHO“ SVĚTA
Milan Rastislav Štefánik je narozen v ryze slovenském životním prostředí plném hurbanovských ideálů jako šestý syn ze dvanácti dětí Košarinského evangelického faráře Pavla Štefánika. Slovenskému povědomí, a touze vymanit národ z uherského područí se nikdy nezpronevěřil. Cestu k vysvobození však spatřoval v národní jednotě s Čechy. Po středoškolských studiích na gymnáziích v Blavě, Šoproni a Sarvaši se v osmnácti letech nechal zapsat na Vysokém učení technickém v Praze. Pokrokové kulturní i politické klima ho hluboce utvářelo. Zapojil se do studentského spolku „Detvan“ a akademickému malíři F. Kalvodovi pomáhal redigovat uměleckou přílohu časopisu „Hlas“. Později přispíval i do Masarykových novin „Čas“ a pranýřoval bez ostychu z prohry neutěšené hospodářské i politické poměry národa Slováků. Už tehdy s Masarykem našel společnou notu v boji proti nadvládě Uherska nad Slováky. Rád přejímal od zkušenějšího politika názor na budoucí společnou cestu obou národů. Mezi studenty o něm hovořil jako o „oteckovi“. Jednatel spolku „Československá jednota“ chválí Štefánikovo jemné chování a kultivované vystupování. „Jeho pomněnkově zbarvené oči působí důvěřivě, že zapomeneš na jeho drobnější figuru“, a do deníku ještě připisuje „má osobní fluidum a výraz tváře jakoby konejšil duši a srdce!“
„HVĚZDNÉ ROKY“ ZAČALY NA VRCHOLU MONT BLANCU
V průběhu inženýrských studií se Štefánika zmocnila nečekaná symbióza obdivu k oboru, který byl tehdy pokládán za dobrodružný a vesměs nepraktický – k astronomii. Vysvětlení je jednoduché. Stačila jediná přednáška profesora K. V. Zengera, aby Štefánik propadl touze po objevování hvězdných světů a hvězdokup. Sedmdesátiletý rytířsky ohromující vědec, který mladá léta také prožil na Slovensku, se mu stal životním idolem. Také pozdější cesta Štefánika do Francie byla zcela vázána na profesorovo francouzsky vytříbené chování, spojení s francouzskou Akademií věd i typickou francouzskou „nosovkou“, která doprovázela jeho interesantní přednášky. Štefánka hluboce ovlivnila Zengerova „škola“ o elektromagnetické soustavě světa, podle které Slunce jako obří elektromagnet ve vesmíru disponuje rozhodujícím vlivem na počasí naší záhadné planety – tedy na bouře, cyklóny, mimořádné srážky a povodně, ale i výbuchy sopek a zemětřesení. Po obhájení dizertační práce „O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopei z roku 1572“ vypracované na základě vlastního pozorování Zengerovým dalekohledem, byl Štefánik 12. října 1904 promován vzhledem k tehdejšímu uspořádání vysokých škol v Praze proděkanem Karlovy univerzity Jaroslavem Vrchlickým na doktora filozofie. S doporučujícím dopisem profesora Zengera v kapse se vydal do Paříže, která byla baštou světové astronomie. Obhájit zde existenci nebylo vůbec jen tak. Teprve po půl roce, a to jen díky Camille Flammarionovi – velkému zastánci profesora Zengera, byl přijat Dr. J. Janssenem na hvězdárnu Meudon. Ta však byla „Mekkou“ astronomů, zabývajících se právě tím, co Štefánika rajcovalo – spektrální analýza světla Slunce a některých hvězd. Aby se astronomové zbavili měření zkreslujícího vlivu husté atmosféry, rozhodl se Janssen vybudovat těsně pod vrcholem velehory Bílé Hory menší observatoř. Doprava přístrojů a několika stanů včetně zásob potravin si vyžádala tehdy značné úsilí. Navzdory běsnícím živlům dokázal Štefánik s kolegou Millochauem přežít útrapy v chatrném přístřešku celých osmnáct dní. Výprava i její výsledky vyvolaly extra silnou odezvu a mladému vědci se otevřely dveře do mnoha francouzských institucí.
ZRÁDNÁ ZATMĚNÍ SLUNCE
Sama příroda nabízela astronomům vzácné okamžiky zatmění Slunce, při kterém oslnivý terč zůstal zastíněn, zato koróna, v níž se odehrávají nesmírně bouřlivé erupce miliard tun vířící hmoty, byla v tom okamžiku jakoby obnažena k pozorování detailů. Štefánik tento úžasný objev pozoroval s Millochauem 30. srpna 1905 ve španělském Alcosebre. Za příznivého počasí mohl pozorovat, fotografovat a spektrografem vyanalyzovat vířící vrstvy koróny v monochromatickém světle. Zpráva o výsledcích byla čtena na schůzi Akademie věd a náležitě publikována. Pro Štefánika to byl báječný start do mezinárodní společnosti astronomů. Dvojice Štefánik–Millochau získala další „ostruhy“ montáží infračerveného spektroheliografu a dále takzvaně odrazového heliometru. Následovala série publikací z oblasti infračerveného spektra a úspěšné přednášky na půdě Akademie. Pozornost vyvolala Štefánikova studie „O citlivosti oční sítnice na infračervené záření“ a „Studie telurických čar v infračerveném světle“. Bohatou bilanci sotva roční spolupráce obou vědců dovršila publikace vydaná tiskem v nakladatelství Comptes Rendus spolu s ruským hvězdářem A. Ganským. „O pozorování vykonaném na vrcholku Mont Blancu“, která zesumírovala výsledky analýzy světla Slunce, Venuše a Jupitera. Se zmíněným ruským astronomem začal Štefánik pracovat na metodě studia sluneční koróny i mimo okamžiky zatmění. Náročnost tohoto záměru, který si sami stanovili, je zřejmá již z toho, že byl splněn až ve třicátých letech. Astronom B. Lyot, kterému se tohle podařilo, však uznal správnost a prozíravost metody, s níž započal Štefánik s Ganským.
V lednu roku 1907 vysílá francouzská Akademie Štefánika až do Turkestánu pozorovat úplné zatmění Slunce. Tábor v Ura Tjube, kde připravili měřící přístroje, se však v osudnou chvíli ocitl ve sněhové bouři. Nesmírné úsilí vyšlo naprázdno. Novou výpravu vede Štefánik roku 1911 za zatměním Slunce na ostrov Vavau v Tongu. Tady malé skupince vědců přálo počasí a snímky sluneční koróny v nebývalé kvalitě brzy obletěly celý svět. Už o rok později však další expedice do brazilského Passa Quattro zase vyšla do ztracena. „Bylo to deprimující. Obloha se znenadání zatáhla a nízká mračna znemožnila fotografování i měření…“ A tak jediným úspěchem bylo přijetí prezidentem, který se netajil radostí ze setkání s tak význačným evropským vědcem.
OBDOBÍ VELKÝCH GEST A CEST
Štefánikova vědecká hvězda zazářila ve francouzské Akademii, stal se členem Mezinárodního kongresu hvězdářského, avšak na jeho základním pracovišti v Meudone vyvstaly tak závažné problémy, že byl nucen odejít. Přestárlý Janssen totiž pověřil vedením observatoře Henriho Deslandrese, který byl povahově protipólem Štefánika – byl to asketický tlučhuba fanatik vědy a Štefánikovi záviděl společenské úspěchy a snad i důvěrnější vztah k Janssenově povedené dceři. O Štefánikovi prohlásil: „Nesnáším toho bizarního člověka a dobrodruha…“ Ten se stal zástupcem ředitele Společnosti Montblancských hvězdáren, což mu prospělo jen v rozšíření společenských styků s francouzskými vědci, politiky a kulturními pracovníky v rekreačním středisku Chamonix, kam zajížděl na pivko po práci.
Po období systematické vědecké práce zaujala Štefánikova myšlenka vybudovat vlastní observatoř někde na jižní hemisféře, což bylo spjato s poznáváním exotických dálav i jejich obyvatel. Odmítl proto nabídku inženýra Gustava Eiffela na vedení hvězdárny v Nice a rozhodl se pro nezávislost. První jeho velká cesta vedla na okraj Sahary do Langhouatu. Záhy ale zjistil, že vzhledem k velkým výkyvům teplot se africké pobřeží, ani alžírské hory nehodí pro stavbu observatoře. V roce 1910 nastal ve světě astronomů neobyčejné pozdvižení. Dne 18. května totiž měla projít Halleyova kometa v těsné blízkosti Zeměkoule. Astrologové předpovídali nebezpečný vliv na obyvatelstvo, novináři se postarali o zkreslení údajů, takže na celé planetě propukla šílená panika. Štefánik se rozhodl, že bude kometu pozorovat už z vlastní, byť jen provizorně vybavené kukaně, pro kterou si našel ideální místo v Papeete na Tahiti. S podporou guvernéra a za vydatné pomoci domorodců tu nákladem 150 tisíc franků vybudoval stanici, vybavenou moderním dalekohledem a nejnovějším typem spektroheliografu. Kometa podle správných výpočtů skutečně prolétla krajinou, avšak v kýžený den se obloha nelítostně zatáhla olověnými mraky. Jen skvělá atmosféra šťastného ostrova mu postupně navracela náladu a tak se zde neváhal zdržet a rozkošně dodat balzám svému mládí v okolní vegetaci až do konce roku, v lůně ještě panensky čisté přírody a v pastvě pro duši. Podle dnešních znalostí je však nabíledni, že ani pěkné počasí by neumožnilo sledovat průchod Halleyovy komety okolo Slunce, protože její jádro je menší než stotisícina slunečního průměru. Zdařilé snímky se podařilo pořídit až kamerám na družicích, které byly při dalším průletu komety vyslány do kosmických výšin, aby zkřížily dráhu tohoto tělesa a jejich měřící přístroje odhalily složení jejího ocásku.
VE SLUŽBÁCH FRANCIE
V roce 1913, nyní již jako francouzský občan, byl vyslán vládou do Ekvádoru, kde se v souvislosti s výstavbou Panamského průplavu zkřížily americké, německé, anglické a francouzské zájmy. Vedle diplomatického poslání pozorovatele dostal za úkol vybudovat observatoř ve vysokých horách na Quite a zřídit tu stanici bezdrátové telegrafie. To druhé už bylo ve službách rodící se mezinárodní meteorologické služby, které se dožadoval rozvoj letecké přepravy. Dalším úkolem Štefánikovým bylo přichystat půdu pro francouzský zájem na získání ostrova Floriana v Galapágách.
Oba úkoly splnil a Francie „svého“ diplomata vyznamenala rytířským křížem Čestné legie. Tato zpráva ho zastihla už v Maroku, kde opět sháněl dobré místo pro novou observatoř. Téměř současně však dostal jako letec povolávací rozkaz, protože propukla první světová válka nervů a odolnosti. Tím se uzavírají „hvězdné roky“ muže, který v cizině vybudoval observatoře a meteorologické stanice na nejmodernější bázi, s nimiž se v té době nemohla chlubit celá centrální Evropa.
PRVNÍ NOUZOVÉ PŘISTÁNÍ
V lednu roku 1915 byl Štefánik přijat do Farmanovy letecké školy v Chartres a brzičko na to vynikal odvahou jako pilot desátník na bojišti v Arrasu. Jako letecký poručík francouzského letectva se Štefánik vyznamenal v bojích u Ypru a Aisny. Válel jako Viking bez Asterixe v dohledu. Generalita ho vyslala k odvážnému letu do Albánie, kam ustupovala zbrklá srbská armáda (lego paňáčků) pod tlakem drtičů německo–rakouských a bububu bulharských vojenských legií. Jako první pilot vůbec překonal hřebeny Dinárských hor. Jeho letoun se ale cestou pochroumal, takže nedaleko plánovaného cíle musel nouzově přistát a opravit to, nestagnovat. Šťastně přežil tuhle kalamitu až na drobné oděrky, a s důležitými zprávami pro Francii se vrací na zvláštním torpédoborci až do Říma k Andělskému Hradu (nedobytné pevnosti), a potom prvním vlakem do Paris. Tam se roku 1915 potkává s Edvardem Benešem, se kterým se poznal už při pařížských studiích pokroku astronomicky cool poznatkové techniky. Pětatřicetiletý důstojník s rytířským křížem na elegantní uniformě měl otevřený přístup do pařížských salónů a rodin významných kulturních pracovníků a politiků. Ihned se zapojil do Masarykovy odhodlané mise, podařilo se mu prolomit francouzské ledy na ledovci vůči rodícímu se československému zahraničnímu a ilegálnímu odboji a stal se členem Československé národní rady. Vlivné kontakty mu pak umožnily i obstát při složité organizaci budování elitního československého vojska. T. G. Masaryk zhodnotil jeho přínos pro vznik demokratického nezávislého Československa následujícími významy slov: „Jeho obor a specialita byly po celou válečnou vřavu osobní intervence, získávání dobroty lidí ve společnostech, salónech a úřadech. Pracoval bez odpočinku, neúnavný elév vytrvale a kvalitně. Zejména ve Francii a Itálii měl v jistých kruzích funkci průkopníka. Jeho sugestivní vliv působil na každého. Po celou válku cestoval. Neměl smysl pro pomalou prácičku, nedokázal zbůhdarma vysedávat v kanceláři nebo připravovat materiál či snažit se pro pozdní a pozdější účel s účinkem. Zřídkakdy něco sepisoval, působil především důstojně svým živým slovem. Prošel všechny spojenecké země jako Meteorit a na svých cestách si získával pěkné množství věrných přátel. My ostatní jsme šli až za ním a takto jím dotčenou půdu jsme zpracovávali, jeho apoštolskou prací narychlo získané obětavce jsme podchytávali a jejich sympatie měnili v dokonalé přesvědčení. Moje a jeho práce, právě pro různost pracovních (a pracovitých) metod, myslím, se super šikovně doplňovaly…“
Svérázný životní postoj a sklon k dobrodružnému jednání mu však nadělaly i mnoho nepřátel, škodolibých závistivců a tchořů. Zvláště se s ním nesnesl Ernest Denis, zejména po akci legií proti Rusku. To bylo mimo jiné důvodem ke spekulacím nad okolnostmi jeho smrti při návratu letadlem do vlasti.
Štefánik trpěl zákeřnou nákazou, která u něj propukla po pobytu na Tahiti a za války spoustu měsíců musel protrpět a proležet bez pohybu v pařížském špitále. Na nemocničním lůžku také uskutečňoval velmi důležité rozhovory s T. G. Masarykem po jeho dramatickém příjezdu 28. ledna 1916 do Paříže. Jakmile však byly připraveny akce pro vznik československých vojsk, rozhodl se nevrátit do francouzského útvaru a místo toho zahájil konání houževnatější disciplíny ve prospěch formování CS. Dvakrát vedl jednání v Rusku. Národní rada si přála, aby součástí čtyřistatisícového ruského vojska, které mělo být převeleno na francouzskou frontu a tam pořádně vyzbrojeno, byla již i československá armáda. To však bylo začátkem akcí okolo sibiřského konfliktu, který se rozhořel jako prevít bez dozoru na nádraží v Čeljabinsku 14. května 1918. V čele ztraceného tažení na Sibiři stál Štefánik spolu s generalissimem československých jednotek v Rusku, Mauricem Janinem. Svou představu, že vyvede vojska do Evropy jižním Ruskem a jako osvoboditel dojde do vlasti z východní magické ne magorsky nebezpečné magistrály, musel opustit a přijmout strategické rozhodnutí o průjezdu legionářů až do Vladivostoku. To se splnilo až dlouho po Štefánikově tuze tragické smrti. Poslední transport našich vojsk dorazil do vlasti po strastiplné anabázi kolem světa až pětadvacet měsíců po válce. Co ženy čekající na své vojáčky? Pletly, šily, dekorovaly svou naději a touhu do krajek.
A tak jako jakýsi epilog válce, ale prolog zrodu nezávislého útvaru v centru Evropy najdeme podpis generála Dr. Milana Rastislava Štefánika, ministra národní obrany, na historickém „Prohlášení nezávislosti československého národa“, datovaného v Paříži dne 18. října 1918 po 18. hodině a 20. minutě.
BEZ NÍ ♥ BEZ TAK ATRAKTIVNÍHO ♥ MÉDIA JE CELÉ TUNISKO NANIC
Chutnalo by mi s Tebou, Komteso, snad každé sousto, znáš božstvo nepřeberných snah
zeptáš se, co donese krach? Já zůstanu starý brach a pak vznášející se oblak prach
Rubikových krystalek po strunách kytárek, country fůzí k chůzi, ne kašpárek zahálek
kilometry louky fialek? Přes dialekt černobílých partií fešáků pěšáků při šachu účet rivalek?
nakopneš do holeně inspekční bordelářský strach, jako kandidátka lepší chůze vandry pantery
motely Holiday Inn nejsou jako Bousten Oáza s pláží mohutnou pro stimulační kontrolky opery
pro kavárnu Sidi Bou Saïd, jak Belmondo vyloží si pestrý svět karet, s dekory minaret Kartága
s mořem jako na prospektu, kutáš ráda přehled s dopisy děd vševěd nemoh dospět u Dr. Živága
zdechl již Václav Sloup komik a mim s mimikou, kdy jakýsi „Neznaboh předčil césary Hannibaly“
v Tunisu na lince TGM nastoupíš do počtu stanic po trase, kde by svědky zmatku nehledali
v Tunisu se procházíš po spirále záhadných adres, moderním mrakodrapům filutů čas tiká
Afrika je plastika, kšeft za úspory, které spolyká, kolik atraktivních třpytek v Tobě zabliká?
tuniskej extramalíř nebo větší dekoratér z Mediny v Hammametu sní o Praze za času dýchánků
zná ji jenom z vyprávění potažmo od vyprahlých pohlednic a známek zlomek slunce kolem altánků
vodní dýmka šíša, já nebafám mermomocí show vodních emocí bassy krásy bazarů zakoušela
Tuniská galerie zeleně a na jihu Sahara s obrovským jezerem, El Jem s plezírem ve stínu kolosea
Cedratina má snad 40% a s nimi odkaz mízy cedru, testoval jsem jí takhle chutně do tří hodin do rána
jaro nabízí svá oživení žíznícímu Arabu ráj pro raï, holky alkoholky na Cedratinu pějíc ódy plody šamana šantána
http://en.wikipedia.org/wiki/Sidi_Bou_Said
Sidi Bou Saïd (Arabsky: سيدي بو سعيد)
http://www.youtube.com/watch?v=t-ybC31t-Yc
Best of Balti أفضل مغني راب عربي بلطي
https://www.youtube.com/watch?v=EVcnqqIyrZM
https://www.youtube.com/watch?v=jUBicvt0RwQ
https://www.youtube.com/watch?v=xhOwHw1aL9c
Wrocław 4 11 89 Karel Kryl
https://www.youtube.com/watch?v=uOiR4bWEqxo
STAKKA BO – DEEJAY, JEHOŽ ÚLET JE NAVŠTĚVOVAT NEJBLIŽŠÍ STOCKHOLMSKÝ SUPERMARKET SOTVA PÁR MINUT PŘED ZAVÍRAČKOU, NA SVÉM CD ALBU TI NASERVÍRUJE BONBÓNKY V POČTU DESETI… MLSEJ SVÝM JAZÝČKEM, JE DRUHÝ BŘEZEN PRO SUPERMARKET A BUĎ TAK BLIŽŠÍ ROZTANČENÝM, ZASNĚŽENÝM ČI JEN VZNOSNĚ ZASNĚNÝM KMITOČTEM I RAKETOVĚ VYSTŘELOVANÁ Z PLANETY DO GALAXIE POCITŮ.
NATURAL (PŘÍRODNÍ TYP)
Dovolte mi, abych se představil, tak jo, já jsem Přírodní úkaz
a zajisté důkaz nepatrné potvory ve městě, abyste věděli
chtěl bych si o sobě myslet, že jsem hodně regulérní
panáček od Barbie, zvaný John Dœ.
Svět je zářivá plocha, ostuda bijící do očí je tamhle chudák na dně
a já mám všechno, co nutně potřebuju, ale upřímně chci získávat víc
musíme chránit delfíny, musíme zachránit stromy
a já dělám všechno, co mohu, klečím na kolenou
nikdy se nekoupu ve vaně, stačí mi jít do sprchy
protože jestli to tak zvládáme, musíme být hustý tým ve hře!!!
svět je zářivá plocha, ostuda bijící do očí je tamhle chudák na dně
a já mám všechno, co nutně potřebuju, ale upřímně chci dostat ještě víc
Strčím ruku do kapes, rozdám vše z toho, co si mohu momentálně dovolit
(ale něco si nechám jen pro sebe, protože jsem sobec)
nikdy si nekupuju lak na vlasy, nikdy si neoblékám kožešinu
nikdy nepozřu tuňáka (to nastává jen občas)
vždycky zaplatím za své potřeby, vždycky zaplatím své účtenky
vždycky vyhazuju peníze za zbytečnosti, oh Bože, to už asi potřebuju zapít pilulku Placebo efektů!!!
myslím na všechny ty, co žijí v neustálé nejistotě
kam jsem si zas odložil ten mobil, (to se vážně divím, kam)
tohle stvoření jsem já osobně, jsem případ, který je Přírodní
HERE WE GO AGAIN (TAK JSME TU ZPÁTKY)
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí
Já jsem dokladem nějakého modelu prototypa
chápeš, zítřejší sny bys u mě nikdy nehledala
já promarním, vyplýtvám dnešek a zbytek nechávám na Tobě
zítra bude večírek s překvapením, tak si tam kup lístek!!!
rychleji žijeme, rychleji žij tak splašeně, jak Ti to půjde
spapej, zhltni to jídlo, dokud ho máš stále horké na talíři
šetři, jestli to umíš, v kapse Ti plápolá vegetace
jestli s ní budeš teď okamžitě šetřit, tak se dostaneš vysoko jako raketa
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí
Vše, co nespotřebuješ, již zítra ztratí na hodnotě
já tolik plýtvám dneska a Ty si dokolečka můžeš chodit někam vypůjčit
takový vzor, takový hezký příklad je nejlepší ode dne stvoření
obstarej si majetek a rozrůstej ho v divokém procentu rozmachu, tohle je hotové zjevení
nevěř tomu, co slyšíš o nové nadějné generaci
jestli sympatizuješ se spoustou šašků (maňásků, amatérů, a podobných neotesaných krys),
uniká Ti možnost být šťastná existence, možnost být šťastná to žena
v kapse Ti plápolá vegetace, škudli si jí, jestli svedeš pro to něco udělat sama
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí, bla bla bla
Měsíc a hvězdy mě všechny sledují a říkají mi:
„existuje vždy přímá úměra mezi zítřkem a dneškem“
a já říkám: „vy nic nezískáte na tomto podělaném odříkání,
my jsme akorát tady a teď, tohle je naše jediná situace“
nebudete tedy ze mě dělat pitomce, žijeme právě v období na dluh
tak já šetřím fondy, musím to dokázat jen na 5 bitů a do deseti haléřů
koukej se zevnitř, koukej se z vrchu, to není sporný bod třenice, ztichni své drzé připomínky
obstarej si majetek, rozrůstej ho skvělými tahy a připoj se taky do klubu s církví vyvoleného mamonu
Tak jsme opět zpátky
máme namířeno sem, do chrámu mamonu
obstarej si majetek a začni škudlit!!!
my máme namířeno přímo sem s absolutní horlivostí, bla bla bla
Uvnitř to použij, navenek to obleč, pak to celé zahoď
rozjeď to, udělej se ze sebe někoho nového, všechno co jsi povinna, je dávat prachy
protože jestli víc vytěžím, tak tím víc budu moci vlastnit
se spoustou krámů kolem sebe se nikdy nebudu cítit tak sám
pracuji na šichtě s příchodem a odchodem na píchačky, abych si vydělal něco málo na svůj život
a já se chci zaopatřit, takže ne, rozhodně nedám k dispozici své úspory na rozdávání
teď se chovám bezohledně, tohle jsi mi chtěla říci?
hey, Somálsko dostalo můj toustovač chleba, i když to tedy bylo už kdysi dřív.
PEOPLE (AND THE THINGS WE DO) (LIDÉ, A TAKÉ NÁSLEDKY, EXCELUJEME-LI S NIMI)
Lidi a také následky, ve kterých naše stádo exceluje
abychom uspokojili nekonečnou lačnost, tak jsme všichni dospěli k tomu, že
vítězství je vše, ale co je vlastně zač obecně naše lidské plémě?
O to nám ve skutečnosti nejde, nechceme vypadnout z rychlosti, z rytmu
lidi stále prahnou po tom, aby hráli vedoucí úlohu
lidi pečují jen o individuální potřeby
lidi ve slovech a lidi v činech
lidi udělají cokoli, aby vyhověli té obecně známé nenasytnosti
být větší a ještě lepší a být nejrozjetější a totálně skvělá kapacita
mákni si na sobě a nech na ostatních, ať se postarají o zbytek
hromadíme zužitkované poklady, dokud máme vše
vykořisťujeme a zužitkováváme to, dokud nepadneme
závist – instinkt – tohle předchází podnětům nutkání
a jsme jednoduše nastartovaní, celí lační, když na nás volá spolehlivý machr hřích
vy nemůžete zachránit planetu úplně sami, pochopte to
tak nechte své ego převzít kontrolu nad vámi bez kritiky, bez soudnosti, šmahem
Lidi a také následky, ve kterých naše stádo exceluje
na našem letu s Ikarem na kursu přímo za Sluncem
slova se zdají být tak lehce vyslovována, takže chování je ztraceno
lék na naší dětskou nemoc potřebujeme, ale neděláme si s tím žádnou námahu
časopisy nám diktují, politicky korektní je již ochuzeno o styl, opotřebováno dnes
je těžké jednat správně, když to, co říkáš, je jenom otřepané klišé
a tak lidská bytost je jen slovo, které ztratilo svůj význam
protože nikdy nebudeme pokládáni za pracovité a poctivé pod zvětšeným sklem
lidé se ve skutečnosti nehodlají dělit
lidé definují, že fair je fair!!
lidé nedokážou najít čas a místo pro péči
lidé udělají všechno, ale milující se už neodvažujeme být
milovat příbuzné není odvázaná a nespoutaná láska
proto láska jako vzor dobrého příkladu nemůže být nalezena
tak lidičky a taky veškeré následky, kterých se zas dopustíme
dovolte tedy, aby existovala jen láska a aby to mohla být zaručená pravda !!!
my i oni jsme furt někým využívaní, abychom shrnuli, co to je „my“
„já budu rychleji stát na vlastních nohou, já chci zůstat sám sebou“
individuální chování se stane dokonalejším
samozřejmě tak, aby se další stal poddaným a pokořeným
lidi se svobodnou vůlí a otevřenou myslí
lidi, jejichž volba dovoluje nechat ego zůstat slepým
lidé, najděte to lehce, abyste zapomněli zase další lekce
lidi jsou tohle: „nešahej na to, pochop, patří mi to!!!“
ON YOUR KNEES (KLEKNĚTE SI NA KOLENA, JAK VÁM KÁŽU)
Pojďte s námi a následujte nás, zařídíme vám vše potřebné!
Budete žít pro nás a umírat pro nás, budete zneuctěnými a zneužitými, až dokud z toho nevykrvácíte!
Věčný život a ráj Eden, to pro vás máme na prodej za výhodnou cenu!
Protože co máte teď je sekulární, ale tohle, tohle už budete mít navždy!
JEMU věříme, zajisté, že JEMU věříme, ale co dalšího je třeba ještě říci?
Občas, abychom naší víru vystavili zkoušce, všichni poklekněme a pomodleme se!
Tak utvořte řady, přidejte se do nich, není to legrace vedle hříchu,
když vidíte světlo, uvidíte, že budete osvícení!
Když přijdete zrovna teď a zaplatíte vstupné, nafasujete zdarma modlitební knížku
utvořte řady, přidejte se do nich, my vás vysvobodíme, poslouchejte dobře,
vstupte dovnitř, musíte pokleknout na kolena!
My se pokusíme sotva co odpustit a zapomenout, protože jste prostě žili hříšný život!
Jen co uhradíte své dluhy, chceme vědět, s čím máme začít!
Poslouchejte dobře, račte vstoupit dál a dávejte pozor, protože my hovoříme zásadně JEHO hlasem!
Povinně nám odevzdáte vše, co máte, tady a teď, už nic jiného nezbývá na výběr!
Zproštění viny přichází díky příspěvkům, teď víme, že to zamýšlíte dobře pro nás udělat
a být námi přímo posedlí, nebo se nechat strhnout proudem!
Tak utvořte řady, přidejte se do nich, není to legrace vedle hříchu,
když vidíte světlo, uvidíte, že budete osvícení!
Když přijdete zrovna teď a zaplatíte vstupné, dostanete zdarma svou modlitební knížku
utvořte řady, přidejte se do nich, my vás osvobodíme, poslouchejte dobře…
HAPPYMAN (ŠŤASTLIVEC)
Já jsem co? Šťastlivec…
Já mám čtyři stovky cédéček, co chceš slyšet?
moje stereo je adaptabilní na jakékoli ouško
dnes máme pátek, dám si steak a trochu vína
protože jsem šťastlivec, opravdu se cítím fajn
Já jsem co? Šťastlivec…
Zato já – já mám doma pračku
každý den všechno, co si vezmu na sebe, je absolutně čisté
ledničku mám pořád plnou, víš, prostě pro případ
moje video je naprogramované na třicet dní předem kámo
Já jsem co? Šťastlivec…
Tenhle chlápek „Bob“ neměl práci celý rok
každý den a každou noc zahání kouřem svůj blbý pocit
to mu umožní chápat, vidět věci jasněji, a hodiny mu líp utečou
říká: „mám přání, aby ten matroš udělali ještě silnější, abych vydržel déle zhulen“
Taky svým způsobem Šťastlivec…
Odstranili z toho arašídu, protože říkají, že by tam údajně nedržela
nemá zaměstnání, tak za tohle rozhodně neplatí
kupují mu jízdenku a posílají ho domů
„Ale domov je tady“, říká jim, „a to je to jediné, co dobře znám!“
Nepochopitelně narozený Šťastlivec…
Mary v dolním bloku, která nemůže uhradit složenky
má čtyři děti, protože vždy zapomene na pilulku
„Tohle mě vážně hodně mrzí,“ vysvětluje její bývalý domácí
„jenže tohle je standardní obchod, zde není možné tolerovat hry se životem“
Pochopitelně zase narozený Šťastlivec…
Pete našvindloval kreditku a navykl si na nový den
„Byl jsem si jistý, že šéf by mi dovolil, abych tu zůstal“
teď ho má jeho bookmaker opravdu těžce v pasti
„Moje mikrovlnka má poslední kus sousta, které si vzali“
Věřte nebo ne, asi je též Šťastlivec…
Můj kámoš Jim je celý v depresích a chce tiše zemřít
jeho známost Lisa ho opustila kvůli lepšímu maníkovi
on říká, „Já tu sedím celý den, a čekám, že mi zavolá“
„Smutný film mi brání v tom, abych se cítil tak sám“
Šťastlivec… jako vyšitý.
No a já a k tomu čtyři stovky cédéček?
EVERYTHING (VŠECHNO)
Všechno, co chceš
všechno udělám už teď
udělám cokoli pro Tebe
nastartuj mě, já se vyznám v Energii
DOWN THE DRAIN (KANÁLEM A ŠPÍNOU)
Vypadá to, jako kdybychom klesali hluboce dolů
a trochu nabíráme na rychlosti, uchváceni vzrušením,
z jízdy na saních do kanálu a špíny společně se spoustou jedovatých emisí
které nám rozpouštějí buňky v mozku!!! Nesoulad na základě zdrženlivého vývoje!
Věci by měly fungovat lépe, zatímco se tolik horší!
Vidíme, co se všechno děje, v bezpečné vzdálenosti u televize
– šťastné pustošení po světě, vyber si svůj sen, poškrábej se na břiše!!!
Jako tento špatný případ viru, který se objevil zničehonic z půdy,
místo abychom hledali uzdravení, medicínu, tak probodneme vředy
tak zhnisané rány plavou k rybkám do moří
stále necháváte za sebou prudký průjem, jen abyste vyplatili své mzdy lidem
my spisovně rozložíme oblaka kouře, zatajíme, co bude dál.
Ale když je Zem ekzém, svrbí, jestli klesá kouř na zem, budeme vědět, že jsme skončili!!!
Zpustošená pohoří vytvořena naší veškerou kupní silou jako Babylonská věž dotýkající se nebes!!!
Abychom nemohli zůstat jen špatnými, jsme na naší cestě rovnou do kanálu!
Odhazujeme svršky dnes, tak honem nastupte si na palubu vláčku,
nekupujte si zubní pastu, jestli nemají dvojnásobné balení,
vezměte si mikrotenový sáček, abyste si odnesli nákup bez obtíží.
Já si však ponechám prázdné flašky v jednom sáčku a papír v dalším,
přesto ještě zbyde další řada kšuntů pro mě, aby mi zde dokonale překážely…
vyper si své jeansy, já vím, žes je nosila na sobě pouze dvakrát!
Jestli si neodstraníš tu skvrnu, chlór je moje dobrá rada!
Je to ostuda, co se děje v Bosně, protože zabíjení je hřích, já v tomhle nejedu,
uvidíš ten dopad (průšvih), jestli nezvítězíme!!! Generace moudrosti měla ve zvyku
obměnit naše vyměšování stolice vstříc virtuální realitě a ošidným popudům!
Já se chci cítit lépe – tahle bolest má jeden zdroj – ale nedokážu to vstřebat snadno
(budu mít rutinu, samozřejmě), láska byla báječná medicína, teďka tohle žene naše životy
na šibenici… jestli to tam nechytneš, zachytíš to uskutečňující mámení! Tak konečný
únik je přesto být a cítit se nalezen, utíkej po všem, po čem zvládneš, jenže Zem se točí dále !!!
UNDER DIRECTION (POD DOZOREM)
Naše malá část světa se stává scénou, podívanou nejvíce strašnou – plně kvalifikovaná super machinace, majstrštyk, aby se podřizoval rámům i rámusům, klinicky sterilně očištěn od kulturních nároků, různorodost, aby byla ve shodě stejnorodá, rozmanitost se stává imperialistickou pestrostí a odlišnost, aby byla v kompromisech, hra je napsaná – tak tedy s tím neimprovizujte!!! Je to byrokratická výzva, říkají chytrolýni líní, aby si usnadnili kšefty a aby si polepšili výdělek, zboží a člověk se pohybují svévolně (to je moc hezká myšlenka, ale je to opravdu tak?) Srdce hmoty obsahuje normy a veškeré ponaučení, které potřebuješ, abys mohl vyplnit formičky – do svatyně – neproniknutelné zkrátka pro nikoho – já čmárám na řádky, jak si vyhrát s míčem, dobře napsaný rukopis v předchozím jednání, potřebujeme to celé na papíru, abychom zkontrolovali smlouvu, vzdejte se některých svých zlozvyků a zvykněte si na cash–flow a nechte nás, abychom udávali směr v show!!! (chcete hrát hru pod dozorem, improvizovat uvnitř rámečků pod dozorem) světla zamířená na cameru obscura, zamířenou do hbité akce, noviny zde před Tebou jsou jen malinký zlomek něčeho rádoby bujarého, jestli chceš dostat part na jevišti, tak se budeš muset zapsat na miliónté straně Bible, jen obchoduj s kachními vejci přes hranice, aby je kdokoliv kdekoliv mohl dostat jako předkrm… kancl bez procesu komandujících spisů se mění na bazírování ve prospěch papírování v životě, chceme zůstat naostřeni, ale všichni víme, co otupí kudlu, tak teď je náš malý kout naše scéna, mrňousek za zilión dolarů dospívá, aby byl členem centrálního nekulturního multinárodnostního týmu v supermarketu (nemá moc tendencí k tomu stát se bojovou mašinkou), tak síla sílí na východě a síla sílí na západě, buďte si toho všichni vědomi – komunita je to nejlepší řešení!!! Nikdy do toho nepůjdeme po hlavě, když si uvědomíme co je co, tak jednou skončíme zase pěkně v ústavech, kde nás izolujou, kam nás hanebně zavřou!!!
LIVING IT UP (UŽÍVEJTE SI, ŽE JI MÁTE, UŽÍVEJTE SI JI)
Lidi jsou v pokušení trochu víc náročném
lidi vstaňte ve jménu vody, dejte mi, jestli máte tekutinu!
Užívejte si ji! Je čerstvá, skvělá, modrá, zelená, lahodná a hlavně křišťálově čirá
nevinně stříkající jako hudba do mého sluchu od trávy až po stromy,
od opeřenců po člověka! Suché je hned zavlaženo, ta prostě drží životy ve svých rukách!
je to i ta nejvlivnější složka, která převládá v našem těle!
podstatná elementární pohonná látka a pumpička a je dobrá vláha pro napájení
potřebujeme lásku jako vodu – to je všechno! Nejdřív pohnojit, zúrodnit, potom zasít semeno.
Há Dvě Ó jedině tak ji spelujeme, ale P.B. ´s a C´s jsou také nacházeny v prameni!!!
ta nejvlivnější složka v citlivém sensitivním systému,
my pořád s touto tekutou vzácností zacházíme s opovážlivě malinkou moudrostí!
všechno tohle vylité a zapomenuté množství uniká dál přes útesy, bylo to šmahem vtahu jen za jediný rok!
všechno co mám, víš, že raději vyměním za čerstvou sklenici vody!!!
my jsme všichni pěkně sytí, neustále si doplňujeme kapalinu, někteří z nás
tomu věnují péči a zbytek nás ji vyleje zas nešetrně!
nevyčerpatelná, to jsem teď škrtl ze seznamu, co vidíte, je to, co zde
máme – když jsme to měli, je čas mizet!
pořád spotřebujeme spoustu litrů, ale splachování méně by rázem znamenalo více,
tedy klady pro budoucnost, protože dobrý skutek pro zítřek znamená něco z toho odložit jako zásobu!
co vylétne na vrchol, musí zákonitě zase spadnout a něco s deštěm
nejsem si jist co přesně, přidaný bonus je považován za zisk…
je už zaneřáděná a kontaminovaná, některá dokonce dost stojatá!
nechtěl bych vidět protržení téhle hráze na přehradě!
co když to povolí a nadělá škody, takže už ani nepomyslíte na drink
co to zase bylo, roztekla se mezi vás a zaplavila vás žumpa?!?!!!
saponáty a chemikálie hygienické nebo údajně vyčistí špínu bleskurychle!
napij se sklenice tohoto vynálezu a dostaneš nádhernou vyrážku!!!
já teď všechno co mám, víš, raději měním za čerstvou sklenici vody!
WE (TO JSME MY)
Normální obyčejný den, večerní zprávy
obsah zabalený do uhlazené formy, vytříděný, aby zaujal
dušují se, že roznětka bude pokrácená, ale slunce bude svítit
a jestli chcete víc krve, zapněte si TV opět v devět večer
taková je civilizace – tohle není civilizované pro mě
a lidské chování není tak důstojné, jak by mělo být
je úžasné se učit, co uděláme ve prospěch dalšího
a současně zjišťovat, že soused je „bratr“
že jsme tady pospolu, na stálo civilizováni, lidstvo v tom nejlepším možném uskupení
nelepšíme se, teď nebo nikdy, tak se k nám přidej a pojď rozhejbat pátrání
jako tento otec čtyř dětí, s rámusem na krku
jednoho dne i ten jeho nejmenší zešediví, a bude uložen do země
tak se uzamknou dveře od jejich garsonky
a ještě dřív, než zapnul plyn, užil si s courou
gang deseti spratků naskákal na zdejšího černovlasého starocha
byl pryč na pět dní a pak se probudil s otázkou „proč?“
řekl „to proto, že chci solidně žít a chybí mi máma“
„tak si obstarej můj materiál hulení, Saravejo, tam mám namířeno“
sleduj hlavní rys na mladé holce, která se prochází ulicí
jsou tak propojeni, tahle ulice nepoznala doteky jejích nohou
říká, že je pozitivní, avšak nemohla by o sebe dbát méně
„potřebuju svoji dávku“ říká, „co mají oni, je jejich krmení“
tak on to má (nákaza), teď žije na ostří nože
a neodvažuje se s tím svěřit svým dětem a ženě,
ani jeho milence, „je to jen malá nevinná lež, dobře míněná“
„protože to uškodí mojí pověsti, člověče, my všichni to už máme spočítáno!“
člověk šedesátník byl známý tím, že byl hodný
prodával pašovaný alkohol dětem, které okamžitě osleply
když ho přišli zatknout, tak se před nima dušoval „ale vždyť jsem k nim byl ohleduplný“
„prodal jsem jim, co chtěly, za velmi dobrou cenu“
takhle skončili celou show s meteorologickou mapou
„teď máme trochu oblačno, ale zase vysvitne sluníčko“
pro mne jsou mraky s přeháňkami jako znamení doby
my se nikdy nezlepšíme, jestli jsme i nadále n–e–j–h–o–r–š–í–m–i parazity ze všech kreatur
| 
