|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bylo to včera.
Kočka tu předla
pro kost při mši přetiché.
Vplížila se,
pak si sedla
na má prsa do Psýché.
Nemorálnost bouří v tichu
kočka, co mi spala
na prsou a na břichu
okolnosti ve hříchu
v kůži kardinála.
Ta šelma jenom tiše spala.
Budem tu ještě chvíli spolu,
kdybych Vám v pýše
s ní na svém břiše
přiznala a zašeptala,
že Vám setnu hlavu dolů?
Ta kočka jenom tiše štkala,
na prsou noc promlčela,
touhu zrůdnou vyhrabala,
vetřela se,
přikrádala,
mezi naše čistá těla.
Druhému se jedno vzpírá.
Kočka mlčky naříká.
Nebrání se.
Neumírá.
Nenávidí.
Nevzlyká.
bytost ztichla
slova zpychlá
Dovyčpěla stará síra.
Na výsostech sláva Bohu.
Budeme tu ještě spolu,
než Vám v tmavém, tichém rohu
ukřivdím a nepomohu?
|
|
|