♥ Míšo!
Tahle žena už je vytoužená, vyztužená a zkušená, není opotřebovaná partie hrátek lega
Italek mě prosilo préga kvantum, ale téhle Dalmatince já budu věnovat časů mega
…a levandule vůkol kvete a levandule vůkol voní… elegantně jižansky se nekaboní
tak mi sdělte, co se jí hlavou honí, když jí potěší třeba talisman sloní
když jí píšu průpovídky, přednášku mládí s metafyzikou, porcelán se třese o ní
když jí pozvu na slovíčko, dej mi pět, dá mi projev dámy fontánky tryskající včelí med sezónní
jak růže, královna vegetace, pelargonie zkrášlí kraj, včelí oddíl se vyrojí v Máji do jabloní škola hrou a Míša mou a jsem kus jak ten mystikus Komenský či Oscar Wilde
víte, co mi můžete? Přivolat jen Mašinu k ránu, k polední siestě či dochvilnou pro good–night
vím, je abnormálně racionálně pojatá jak delfín, oplývá rozmary jak skořápkář
proto zkouším trpělivost, s pozdravem, že nebudu Kozel, jen dvorní zahrádkář
tahle Mašina zas z ničeho vybojuje desetiboj zlato, i stříbro, i třeba elitně bronz
tahle Machinace trefí puls, kurs i terčík na první pokus jako ostřílená Kateřina Emmons
tedy buď můj valčík i můj drahoušek, racionální kantor i třeba víc užvaněný intoušek
pokušení v drezůře šelem s napjatým čelem, účast citlivě biologicky způsobilá u zkoušek
slůně, co se sluní na výsluní, pinky panter a její pan Té Er by mohli prokouknout čistý cíl
pro mě přitažlivá i nakažlivá Fantazie: vychutnat si plnými doušky kmitočty výletnických chvil
můj malovaný džbánku, extra nerozbytná spojnice mezi lidskostí a blízkostí
můj magnetický červánku, dost prozaický na bdění se samozřejmostí
můj štěbetavý Slavíčku, má intuice v malíčku, potkáváš v činech nespoutanou písničku
Einsteina bys vzrušovala na jedničku pekelně, Ježíše čiperně, hmatatelně spartakiádně kompletně
můžeme někdy důvěrně zřetelně hypnotická osvěžení s vodou SPA užívat si v koupelně
http://youtu.be/yWViYvBBrjo ♥
Once I was young, then I grew up from the greylight to the bluelight to the daylight, have I grown up at all? I love my mother, my friends and brothers, I even loved my father (I love you I love you I love you) and that says a lot
but when the silence comes sometimes stays too long it slits the throat, it cuts the throat of where I belong and the night goes so slow, it always does when you're feelin' low and all the words unspoken like the hearts left broken
(I love you I love you I love you) am I to blame?
when all the seeds we've reaped and sown, away from here and close to home like spirits have flown
no one's to blame ♥ Míšo!
|