AL–IDRÍSÍ ABÚ ABDALLÁH MUHAMMAD

☼    1100   CEUTA                       ۞    1168   TUNISIA, HAMMAMET

Píše se (jak čistého vína plná číše k Míše) akorát ročník sklizně 1138. Královský palác v Palermu na slunné Sicilce, Sicílii, se přichystává na slavnostní audienci vzácného hosta. Setkání je značně neobvyklé a mnohými nepříliš vítané, ba naopak, pozice do opozice, tajně odsuzované. Jak může křesťanský král přijímat s takovými poctami musulmana, neřkuli snad beduína či mouřenína? Přijetí se podle některých rovnalo přímo skandálu: když al–Idrísí vstoupil do předsíně přijímací komnaty, zazněly naostro spuštěné fanfáry. Král Roger II. povstal z historické židle. Vyšel hostu vstříc a po koberci pokrývajícím mramorovou podlahu dovedl sám vědce na čestné místo vedle svého trůnu. Rytíři, kteří se zúčastnili přijetí, se sice neodvážili reptat nahlas, ale na jejich zamračených tvářích bylo možné vyčíst vodsouzení hlupáků a nesouhlas deBílků. Král si však dvořanů moc nevšímal, nebyly to pravda hlavy pomazané, jen vymaštěné jako margarín. Po srdečném přivítání se pustil se svým hostem okamžitě do debaty. Stočil řeč na projekt, kvůli němuž si sem váženého učence z Afriky zavolal: na zhotovení první přesné vědecké mapy celého tehdejšího zakulaceného světa. A to byl záměr vpravdě velkolepý.

Roger II. byl synem francouzského dobrodruha normanského původu – Rogera d´Hauteville – který počátkem dvanáctého století dobyl i Sicilku. Předal ostrov svému synovi, jenž byl v roce 1130 korunován sicilským králem. Byl patrně mezi tehdejšími křesťanskými panovníky jednou vzácnou výjimkou. Kněží ho za zády tajně kritizovali za jeho sklony k orientálním tradicím (měl harém i eunuchy). Říkali mu proto polopohanský králík nebo také „pokřtěný sicilský sultán“. Roger II. byl vychován arabskými a řeckými mysliteli, tedy učiteli. Našel zalíbení ve vědeckém bádání, a proto si dovedl nechat vyhledat muslimské učence, kteří patřili k předním vzdělancům tehdy zaostalé Planety.

Toto jednání sicilského vládce v době, kdy křižáci bojovali s muslimy o Svatou zemi a Jeruzalém a piráti obou táborů ničili přístavy svých protivníků a zajímali na moři kocábky nebo skořápky, jejichž posádky pak prodali komusi do otroctví, mohlo mnohým připadat za vlasy přitažené. Ovšem Sicílie byla prostředím, ve kterém se výrazně protínaly obě civilizace. Vždyť v roce 831 ji dobyli Arabové a ostrov zůstal pod jejich nadvládou až do konce jedenáctého století. Sicílie a Španělsko spravované Maury byly pro Evropu, jež se potácela tehdy jen v ekonomických trablech, výspou bohatství. Kvetoucím rájem a pastvou pro sedm smyslů. Arabové zde budovali rozsáhlé a vhodně umístěné vodní nádrže i složité zavodňovací soustavy. Na rozlehlých polích se zazelenaly pomerančovníky i citróny, objevily se bílé tobolky bavlny, zlátly plody datlovníků i vyrůstaly trsy rýže.

Sicilský král Roger II. vládl ze svého paláce v Palermu s obratností i lstivostí, s bezohledností stejně jako s moudrostí. Jeden jeho současník podle al–Idrísího prohlásil, že tento sicilský král i ve spánku vykoná víc práce než jiní vladaři, když bdí, slyšíte to třeba, uzoufaní žabaři? …„V matematice stejně jako v oblasti politiky,“ napsal o svém hostiteli al–Idrísí, „nelze vůbec popsat rozsah jeho vědomostí a znalostí. Neomezené však jsou i jeho vědomosti v ostatních disciplínách, které hluboce a moudře neváhal jít studovat. Dal podnět k nádherným vynálezům, jaké neuskutečnil nikdy ani jeden vladař.“ Roger soustředil u svého dvora na tu dobu vynikající matematiky, filozofy, lékaře, geografy a básníky. A trávil mezi nimi každou volnou chvíli. Do této družiny osvícenců se zařadil i vzpomínaný al–Idrísí.

Tento učenec se narodil v Ceutě v roce 1100. Al–Idrísí Abú Abdalláh Muhammad studoval celou řadu let v Cordóbě, ve Španělsku pod správou muslimské větvě. Pak se vydal na stáže. Projel celé pobřeží Středozemního moře, cestoval po Řecku a Egyptě, byl v Libanonu, v Damašku, v Catánii a Syrakúsách, znal velkou část Apeninského poloostrova, navštívil Tunisko i Alžír. Zpočátku plodil verše, oslavoval v nich dobré víno a vzdělanou společnost na úrovni. Ale jeho záliba v cestování ho postupně přivedla ke geografii. A s přibývajícími léty získal právě v této branži co jiného než stále větší a stabilnější vážnost. V tehdejší křesťanské Evropě se přistupovalo ke kreslení map spíš symbolicky než prakticky. Mapy byly víc založeny na tradovaných mýtech a nepodložených mystických domněnkách než na věcném vědeckém poznání. Především se jimi ilustrovaly s bohatou fantazií cestopisy a biblická oslavná nebo snad víc ozdravná vyprávění. Evropské mapy hýřily barevností a představovaly Zemi jako plochý kruh (= placka jako omeleta), který se skládal ze tří stejně velkých kontinentů – Asie, Afriky a Evropy. Oddělovaly je úzké proužky vody. Na samotném vrcholku byla umístěna zahrada Edenu a ráj, uprostřed Jeruzalém. Neprobádané oblasti vyplňovaly pohádkové bytosti – Sirény, lidi se psí hlavou a všelijací dotěrní draci a nadpřirozené příšery. Jiné mapy ovšem používali námořníci. Byl na nich už vyznačen tvar pobřeží a zaznamenána města, v nichž bylo možno čerpat vodu a doplňovat zásoby. Pravdivé informace cestovatelů se však dostávaly na křesťanské mapy nesmírně pomalu. Právě al–Idrísí vzal na sebe gigantický úkol srotit a vyhodnotit důvěryhodně veškeré tehdy shromážděné zeměpisné znalosti i vyprávění očitých svědků. Na takové bázi pak měla vzniknout první přesná a srozumitelná představa světa.

Základním krokem k tomuto cíli bylo založení geografické akademie. Král Roger se jmenoval jejím ředitelem a al–Idrísího ustanovil svým tajemníkem. Prohlásil ke shromážděným učencům: „Chci poznat, jaké přírodní podmínky vládnou v mojí říši. Chci poznat všechny oblasti světa a hranice ostatních zemí, jejich klima, cesty, řeky a moře omývající jejich břehy, vědět, čím se živí obyvatelstvo a čím nad jiné vyniká!“

Al–Idrísí jak široký tak dlouhý (a bezpodmínečně i Bystrozraký se sklíčky poznání na nose) vypracoval tedy podle vzneseného požadavku strategický plán činnosti takové akademie. Nejdříve rozvrhl pro řadu pomocníků důkladné studium dvanácti vědců. Převahu dostali muslimští učenci. Bylo to velmi logické, neboť – takříkajíc – Evropa se tehdy zmítala v ekonomických a politických zmatečných průšvizích, muslimský svět naopak sjednocovaly náboženství, utužující obchodní praktiky a v neposlední řadě vysoká kultura. Arabští obchodníci a úředníci se opírali o takzvané cestovní knihy. Byly to podle naší dnešní terminologie průvodci, v nichž byly zaznamenány ty nejdůležitější obchodní trasy, cestovní podmínky a obsahovaly i popisy měst, jež se při obchodních pochodech na delší tratě rozkládala. Al–Idrísí vybral některé z raných autorů těchto memoárů. Patřil k nim například Ibn Chordazví, Peršan žijící v osmém století. Byl ředitelem nejen íránské poštovní služby, jenž sepsal v devátém století po Kristu knihu zemí. Dále Kuddáma, původně křesťan, který však přestoupil na islám a pracoval v Bagdádu jako daňový účetní a byl autorem knihy o poštovním a daňovém systému za abbéovského chalífátu (deváté století). K dalším pramenům patřily práce Ibn Haukala a Al–Mas´udího, kteří rovněž žili v devátém století. Byly to knihy sloužící výběrčím daní nebo poštovním poslům dobrých zpráv. Přitom však rozšiřovaly lidské vědomosti o okolním světě zcela neokázale, nenásilně. K autorům z předislámského věku patřili Španěl Oaulus Orosius, autor populární Historie (5. století) a Ptolemaios. Jeho Geografie napsaná ve druhém století se v Evropě kamsi záhadně vypařila, ale v muslimském světě se zachovala v arabské mutaci. Časem pak byla shromážděna i díla jiných starodávných učenců. Ale studium těchto pramenů tvořilo jen základ oné obrovské činnosti, kterou na sebe kladl al–Idrísí. Navrhl králi i jiné metody výzkumu.

Zvláštní pracovníci akademie působili ve všech hlavních sicilských a pak i středomořských přístavech. Co bylo jejich úkolem? Jakmile přistála nějaká loď, začali zpovídat její posádku. Zvlášť zajímavé návštěvy z málo známých zemí zvali přímo do Palerma. Tady s nimi hodil řeč al–Idrísí nebo dokonce samotný král Roger. Co bylo u těchto „zpovědí“ hlavním předmětem zájmu? Jaké jsou klimatické podmínky v popisované zemi, jaké jsou zde řeky a jezera, pohoří i jak vypadají pobřežní útvary. Zda jsou cesty sjízdné pro vozy nebo slouží jen pěším figurkám. Co se v dané oblasti vyrábí a vyváží, jaké jsou hlavní přírodní krásy. Jak vypadají města a historické památky, jaké jsou kultura, náboženství, zvyky a jazyk obyčejných občanů. Do nejzajímavějších oblastí vysílal al–Idrísí vědecké naučné expedice. Roger tyto výpravy vybavil nejen potřebnými hmotnými prostředky, ale zároveň dbal na to, aby v každé expedici byli kresliči a kaligrafové, kteří měli zachycovat všechny získané poznatky na papyrus.

Zprávy z těchto cest za poznáním se pak následně vyhodnocovaly a porovnávaly s vyprávěním námořníků a cestovatelů i s historickými prameny. Byla to trpělivá ba přímo mravenčí nádeničina, jež sežrala přes patnáct let plnohodnotného časového rozpětí. (Je jisté, že přinášela králi Rogerovi prospěch i jako perfektně zorganizovaná zpravodajská síť, takže byl neustále podrobně informován o plánech i záměrech sousedících říší, což mu umožňovalo operativně řídit a ovládat i říši vlastní).

Al–Idrísí s králem a dalšími kolegy zkoumal i astronomické souřadnice a tabulky, shromažďoval navigační námořnické údaje. Po skončení důkladných předběžných studií a srovnávacích expertíz se pak začala kreslit a vynořovat na povrch mapa, na kterou měly být zaznamenávány veškeré dosažené poznatky. Nejdříve se pod přímým vedením al–Idrísího zpracovala na rýsovacím prkénku pracovní kopie lejstra. Poloha jednotlivých měst se určovala kružítkem podle předem vypracovaných tabulek a hodnot. Pak byl vymyšlen velký stříbrný disk, který měl v průměru skoro dva metry a hmotnost dobře přes 150 kilo. Al–Idrísí pokládal disk pouze za symbolický tvar rozložitého světa: „Země je totiž kulatá jako koule, voda na ní lpí a je přichycována přírodní rovnováhou, která nepodléhá žádným pofiderním změnám. Zůstává v prostoru stabilní jako žloutek ve vajíčkovém rozpoložení. Vzduch ji obklopuje ze všech stran naráz… Všichni tvorové jsou stabilní na zemském povrchu; vzduch přitahuje to, co je lehké a Země to, co je těžké, stejně jako magnet přitahuje železo.“

Al–Idrísí tedy učil, že Země je kulatá. „Na rozdíl od rozšířené pověry, že až od Kolumbovy doby každý věřil v plochost Země, nejméně od 5. století před Kristem se mnozí učenci i astronomové domnívali, že Země je jasná koule“, napsala Frances Giesová, která se zabývala podrobně životem a prací al–Idrísího. „Ve 3. století před Kristem změřil alexandrijský astronom Eratosténes s překvapivou přesností jeden stupeň zemského obvodu a dospěl k číslu lišícímu se od skutečnosti o 1,7 až 3,1 procenta docenta. (Jeho chybu zavinil doprovodný šotek jednak tehdejších stavů znalostí a jednak to, že neznáme přesnou velikost délkové míry, kterou používal). O čtyři století později odhadl Ptolemaios délku zemského obvodu s mnohem menším úspěchem – téměř o 30 procent méně, než je skutečná délka. A v 9. století se v Syrské poušti sešlo k rokování u kulatého koberce 70 muslimských hlavounů, pracujících pod vedením chalífy al–Ma´múna, aby stanovili délku jednoho stupně zeměpisné šířky. Protože se nechtěli spoléhat jen na nějaké odhady vzdálenosti různých cestovatelů, jak to dělali astronomíci před nimi, používali dřevěných tyčí ke změření vzdálenosti, kterou urazili, dokud nezaznamenávali změnu výšky Severky o jeden jediný stupeň. Výsledkem jejich výpočtů bylo numero udávající délku zemského obvodu jako 22 422 mil; chyba 3,6 procenta představuje stejnou přesnost jako odhad Eratosténův.“

Za časů al–Idrísího dělali muslimští astronomové ve svých metodách výpočtu zeměpisné šířky velké pokroky. (Zeměpisná délka zůstávala problémem až do 17. století). Arabští geografové opravili některé chyby Ptolemaia i jiných řeckých vědců. Matematik al–Chwárizmí snížil Ptolemaiův odhad délky Středozemního moře ze 62 na 52 stupňů; španělský muslimský astronomus az–Zarkálí toto číslo dál upravil na správných 42 stupňů. Jiní muslimští učenci – jako irácký astronom al–Battání a Peršan al–Birúní – sestavili tabulky, udávající zeměpisnou šířku nejvýznačnějších měst.

Al–Idrísí sám uvedl pro délku zemského obvodu tři čísla, aniž o některém z nich tvrdil, že je správné: Eratosténův přibližně správný odhad, o něco menší číslo, k němuž dospěli indičtí astronomové, a ještě menší číslo (i když větší než Ptolemaiovo), na němž se patrně dohodli sicilští učenci.

Přes všechny tyto poznatky se kartografie ještě nevymanila z dětských plenek. Problém projekce zemského povrchu na mapě zůstal nevyřešen až do 16. a 17. století. Ale ani pak se to dokonale nedařilo. Například známý geograf Gerardus Mercator radil: „Chcete-li se plavit z jednoho přístavu do druhého, zde je mapa… a budete-li se jí pečlivě řídit, nepochybně do svého přístavu dorazíte. Možná, že tam doplujete dříve, nebo tam naopak nedoplujete tak brzo, jak jste očekávali, ale doplujete tam zcela určitě.“ Stříbrný disk, který al–Idrísí vymyslel, byl jednou z forem kartografické projekce, která tehdy předstihovala všechny ostatní. Do stříbra vyryli řemeslníci především čáry, jež označovaly hranice sedmi klimatických pásem obydleného světa. To bylo uznávané dělení, které zavedl Ptolemaios. Bylo doplněno rovnoběžnými čarami zeměpisné šířky od arktické oblasti až k rovníku. Ustálila se domněnka, že neprozkoumané jižní mírné klimatické pásmo je od pásma severního odděleno pásmem smrtícího horka. Podle náčrtku vyrobeného al–Idrísím pak vyryli kovotepci na disk obrysy zemí, oceánů, řek, zálivů, poloostrovů a ostrovů. To samozřejmě nestačilo. Al–Idrísí ke stříbrné mapě napsal pro krále knihu bedlivých vysvětlivek, která obsahovala postřehy nashromážděné mnoha geografy. Nazývala se exoticky Nuzhat al–mušták fí ichtirák al–afák (Potěšení pro cestovatele po oblastech světa). Měla i jednodušší název Al–Kitáb ar–Rúdžarí – Rogerova kniha. V textu bylo jednasedmdesát dílčích map, celková mapa světa a dalších sedmdesát oblastních map, které zahrnovaly sedm klimatických úseků, které byly ještě podélně rozděleny do deseti oddílů.

Svět se podle al–Idrísího rozkládal na 180 ze 380 stupňů zeměpisné délky zemského zemitého povrchu, od Atlantiku na západě k Číně na východě. A na 64 stupních zeměpisné šířky, od Severního ledového oceánu až k rovníku. Na stříbrném disku byly s trochou risku znázorněny prameny Nilu, které muslimští objevitelé zkoumali již ve 13. století (Evropané teprve v 19. století) a některá města ve středním Súdánu. Dost podrobně byla zachycena baltská oblast a Polsko. I Britské ostrovy byly vyryty s překvapivou přesností. Tady svou úlohu patrně sehrály styky normanské Anglie s normanskou Sicílií. Nejpodrobnější mapy se týkaly samozřejmě Sicílie. Přes různá zkreslení a chybné představy (jižní Itálie byla například zakreslena větší než severní, Sardinie a Korsika byly zmenšeny) byla přesnost al–Idrísího map ve srovnání s mapami křesťanských učenců nesrovnatelná. Bylo na nich možno velmi dobře rozeznat odpovídající obrysy Evropy, severní Afriky i Středního východu, dále tu byly Velká Británie, Irsko, Španělsko, Itálie, Rudé moře i Nil.

Rogerova kniha pak se snažila systematicky popsat celý obydlený svět od Ptolemaiova prvního poledníku, kterým byly Kanárské ostrovy. Postupovala od západu k východu a od severu k jihu. Úvod každého z deseti úseků sedmi klimatických pásem tvořil všeobecný popis území, pak následoval seznam nejdůležitějších měst a konečně co nejpodrobnější charakteristika jejich uliček, skrytých zákoutí a možných nástrah. Byly uvedeny i vzdálenosti mezi městy.

První oddíl prvního klimatického pásma začínal v Atlantském oceánu. „V tomto moři jsou dva ostrovy pojmenované Ostrovy Štěstí… O nějaké obyvatelné zemi za nimi už nikdo neví.“ Na jihu nakreslil al–Idrísí „černošský Nil“, který vznikl kombinací Senegalu a Nigeru. Tekl ze střední Afriky na západ do Atlantiku. Do čtvrtého úseku prvního klimatického pásma situoval učenec prameny Nilu v jejich přibližně správné poloze.

Podrobně popsal Španělsko, vždyť tu strávil svoje studentská léta. Zahrnul velkou chválou Toledo. „Jen málo měst lze porovnat s jeho pevností a výškou budov, krásou okolní krajiny a úrodností země zavlažované řekou Tagus. Zahrady Toleda protékávají kanály, v nichž jsou vybudována vodní kola, která slouží k zavodňování ovocných sadů. V těch se pak v hojném počtu pěstuje ovoce nevýslovné krásy a kvality. Na všech stranách jsou krásné statky a dobře opevněné zámky.“

V Rusku byly v zimě dny tak krátké, že muslimští cestovatelé měli jen taktak čas vykonat všech pět předepsaných denních motliteb. Norové museli sklízet své obilí ještě zelené a sušit je u svých krbů, „protože Slunce na ně svítí jen velmi vzácně.“ Británie leží „v Moři temnot. Je to veliký ostrov připomínající hlavu pštrosa, a jsou tam kvetoucí města, vysoké hory, velké řeky a roviny. Tato země je velice úrodná. Její obyvatelé jsou stateční a podnikaví, ale vše je v zajetí nepřetržité zimy. Důležitým centrem je Hastings, hustě osídleným s mnoha budovami, tržnicemi, rozvinutým průmyslem a obchodem.“ „Na východě byl Dover“ stejně důležitým centrem, „ležícím nedaleko ústí londýnské řeky, široké a rychle plynoucí Temže“. Al–Idrísí popsal řadu francouzských i italských měst. Paříž byla podle něho městem „střední velikosti, ověnčeným vinicemi a lesy, rozkládající se na ostrově v řece Seině, která ho svírá ze všech stran.“ Naproti tomu Řím se pyšnil orientální nádherou. Lodi s nákladem plachtily proti proudu Tibery, aby „takto naloženy dopluly až ke krámům obchodníků.“ Bylo zde 1 200 kostelů, ulice byly vydlážděny modrým a bílým mramorem, v jednom kostele vykládaném smaragdy byl oltář přidržovaný dvanácti sochami z ryzího zlata s očima z rubínů.“

Knihu věnoval al–Idrísí Rogerovi v roce 1154, několik týdnů před Rogerovým úhynem. Zemřel ve věku 58 let. Pak pokračoval na dalším geografickém díle pro Williama I., následníka Rogerova. Z tohoto díla, i když bylo rozsáhlejší než Rogerova kniha, se dochovaly jen kusé útržky. V roce 1160 se totiž proti Williamovi vzbouřila šlechta a vyplenila palác. Na nádvoří se proměnily v planoucí peklo vládní záznamy, knihy a dokumenty, mezi nimi nové latinské vydání Rogerovy knihy. Zmizela i stříbrná planisféra a stříbrná nebeská koule. Byly patrně roztaveny na popel. Al–Idrísí jen o fous unikl jisté smrti. Uprchl do posvátné severní Afriky, kde o šest let později naposledy pohlédl Slunci do očí. Podařilo se mu zachránit od zkázy arabský text Rogerovy knihy a uchovat toto dílo budoucím člověkům a věkům. Právě z něho čerpal velký muslimský historik Ibn Chaldún skoro všechny své zeměpisné znalosti. Třebaže arabský text Rogerovy knihy vydalo v roce 1592 v Římě nakladatelství Medici, neznali Evropané v latině toto dílo borecké až do sedmnáctého století.

https://www.youtube.com/watch?v=dherJ9R_Jfw

L'Omelette – „Bourbon Jazz“

https://www.youtube.com/watch?v=GXqKqkrpeZU

Kurtis Mantronik – Original Electro (R21 rmx)

https://www.youtube.com/watch?v=cIdj0xQ4ZjE

Duran Duran – „Vertigo“ (Do The Demolition) (Mantronix Master Mix)

https://www.youtube.com/watch?v=8fcbFepSqQk

Kurtis Mantronik „Push yer hands up“ on the money scratch mix

https://www.youtube.com/watch?v=1SNgoLmiXy8

DJ.Kramtronix ft.Beastie Boys vs.Whodini – „Hold it now... friends“ (agressive boogie mix)

https://www.youtube.com/watch?v=PyumvTPl9BI

P. M. Sampson – We Love To Love

ŽÍT V MÍRU znamená ovládnout svou neklidnou mysl.

SNY o lepší budoucnosti uskutečňujeme svou PŘÍTOMNOSTÍ zejména.

Minulé VZTAHY vnášejí nesmazatelný otisk do těch BUDOUCÍCH.

VIDĚT jen dobro znamená NEBÝT připraven čelit ZLU.

Na klidné HLADINĚ cholesterolu v těle jedince vydrží plout i chatná bárka.

PRAVÝ ČAS přijde tehdy, když se oprostíte od strachu z rozhodování.

DUŠEVNÍ harmonii přináší rovnítko mezi dát a brát.

Co se ZPRVU zdálo přinejmenším lehké, stává se břemenem nejkomplikovanějším.

Vidět se učíme DÍVÁNÍM, nacházet HLEDÁNÍM a milovat VNÍMÁNÍM krás kolem.

Děkuji KAŽDÉMU okamžiku za možnost lukrativního poznání.

Kdo opravdu miluje, DOKÁŽE nechat odejít.

Čeho se nejvíc obáváš, tomu klestíš cestu k SOBĚ SAMÉMU.

VSTŘÍCNÝM krokem k nepříteli narušíme jeho útočný plán.

NENAUČÍŠ plavat toho, kdo chce mít hlavu pod vodou.

Nikomu NEVNUCUJ svou vůli, ani sebou nenech skutečně ZBYTEČNĚ vláčet.

Jeden z nejkrásnějších POCITŮ je šíření radosti široko daleko bystrozrako jako.

PRAMEN pozemské lásky pokračuje řekou poznání, ústí do moře zapomnění v nebi, rosou vrací PAMĚŤ zemi.

Až zapomeneme na vlastní důležitost, rozsvítí se nám zelená kontrolka na důležité KŘIŽOVATCE nazdar život plnou parou vpřed.

Problémy na cestě mohou být MIMO JINÉ výstražným signálem ke změně kursu.

Předpokladem správného ROZHODNUTÍ je čisté SVĚDOMÍ.

Požehnej nejedné ZMĚNĚ k lepšímu.

Stoupání na VRCHOL ROZKOŠE stojí za námahu umazat si chodidla vlastní pohodlnosti od bláta.

Co se jeví jako náhoda, mívá NEUVĚŘITELNÉ souvislosti.

Přílišné přemítání o budoucnosti ničí SOUČASNÉ vztahy.

Nestačí vědět, je nutné zakročit k činům.

Pozitivem krachu vztahů je lepší poznání SEBE sama.

Světlo LÁSKY rozsviť nejprve v sobě, aby zvenčí trefilo k Tobě.

https://www.youtube.com/watch?v=OxUi_U0BH3c

Coldcut – „Angel Heart“

„NEW FUNKY NATION“ OD BOO-YAA T.R.I.B.E. (NOVÝ NÁROD FUNKY)

Tenhle rým je můj a žiju s ním, abych ho dával, takže nový národ funky může dosáhnout na vrchol, pochopte plán, co je na programu, pro všechny národy udeří tenhle jam, celý národ pod účinky melodie, to byl první krok, tak teď je ideální čas vyrazit do ulic s novým národem funky, s novou formací, zesilte bass pro spojení… musíme spolu dobře vycházet, abychom tu žili dlouho, tak rádi zapařte na ten Boo-Yaackej humpoláckej siláckej song, potom možná pochopíte hru, Ganxsta maluje obrázek, aby vám ho zarámoval do myšlenek, přemýšlejte o tom, pochopte a učte se… zahráváte si s ohněm, spálí vás, Ganxsta to zná, protože já to mám již za sebou, pořád hledám něco, co k tomu sedne, co se přitom dá využít… do kapsy zastrčím pistoli, protože jsem tvrdohlavý a na dně, tenhle jeden MC nebude na otravu, měl by přikládat velmi decentně opatrnosti na potíže, to zjišťuju a do toho se pustím, tak teď je ideální čas přistoupit k téhle jam… aby si tady nová generace vyprosila nářez, tohle je nářez pro novou generaci funky

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

NOVÝ NÁROD FUNKY

NOVÝ NÁROD FUNKY

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

Do dalších lidí to hustím, text, sponka, výstřižek, nálož už tiká, zatímco hodina po sklenici odtéká, mařit čas ve scéně zločinu, byl to jen tvůj rým, co MC´s udeřili na placu tak odporně nevyrovnaném, hele sleduj, já dovedu zatočit s pitomcem v kaluži… uklidním tvou prdel… pošlu tvou prdel zase zpátky do školy, do staré školy… ustup, zatím dosáhnu na věšák… vezmu si klobouk a zase ho sklopím… mám pro funk tenhle rozpor, vymyslel jsem si to, další vzkaz od Ganxsta, který ho posílá, dovolte ať je lekcí pro ty, co tápou… vojáci Boo-Yaa zabalte ´O´, řekněte jim, kdo je to ´O´… jednička je Mobsta Bass, co dovede s hudbou vykrášlit show, pověsí MCho chudáka starýho na ostrou hranu útesu a nechá ho klesnout, my ho můžeme donutit hrát ruskou ruletu… ukažte nám spoušť a my jí zmáčknem… není čas plýtvat roli ani mikrofon… všichni spolu musíme vystupovat jednotně… zesilte bubny… závistivci žádnej nedostanou od Godfathera, K.O.D., E.K.A., Roscoe, The R?DD a ´O´ dupnou na ostatní, tak tady je vaše výzva, tohle je pro novej národ funky

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

NOVÝ NÁROD FUNKY

NOVÝ NÁROD FUNKY

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

Musíme pokročit, protože novej národ funky je připravený do akce a ozbrojený přímo z funky hospodářství a z darů farmy… ano… víme, že se s tím nemůžete smířit, tohle je pro národ, aby to ochutnal, ´O´ představ nám novej funky bass, světla… kamera… vražda… byl to Riddler, kdo to celé dal dokupy… pochopte moje požadavky, další funková skupina… byla přemožena jako tekutej písek, nedovol abychom tě napálili… zatraceně, další blbá ukázka… mám zprávu, kterou chci dát lidem… a je o tomhle novém funky tempu, tu musíte mít… zrušte své staré zvyky nebo na jinej národ se tajně napojíme a vyfoukneme mu plán… zjišťujete, že konfrontuju národ, ale musíme pokročit dál a kupředu, novej národ funky je znovuzrozený, předveďte nám nové funky na hudební rohy, jsme připraveni k nástupu, a je připraven novej funky národ šlapat? …Ano, jsme připraveni burácet, tak teď to víte… život tu má to svoje omezení… tohle je pro novej národ funky

Já zaručuju věrnost funku

Spojeným národnostem funky

a veřejnosti, pro kterou znamená, že nový

národ je teď v našich rukách, my

jsme jedinci se svobodou a s funkem pro všechny

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

NOVÝ NÁROD FUNKY

NOVÝ NÁROD FUNKY

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

MOHL BY BÝT LEPŠÍ

https://www.youtube.com/watch?v=R-Qok5Rc25w

Eric B. & Rakim – „Paid In Full“ (European Remix)