Miroslav Langer (Občasný) - 22.6.2003 > Zefram> Uf, ani nevím, jestli mám chuť číst dál, když začneš tak špatně...
"Veda, jak ji vidim ja, a nikde snad nenajdes dukaz, ze bych rekl cosi protichudneho, je COKOLIV FUNGUJICIHO. Pokud to funguje, pokud je to jednodussi, pokud to dava lepsi vysledky, pak je to veda. Pseudoveda a antiveda tedy je to, co nefunguje, anebo to funguje spatne. Tak se samy vymezuji. Tvrdi totiz, ze vedecka metoda je vadna. "
To je takový nesmysl, až to bolí. Občas se mi stává, že když někomu napíšu, že napsal blbost, tak se mu pak chci omluvit, že jsem to tak nemyslel, ale tohle je fakt naprostá lež. Sorry.
Věda není "cokoli fungujícího". Definice vědy je mnohem složitější, obsahuje především metody její práce. Nevěda a pseudověda není opak vědy, a tím spíš ne "cokoli nefungujícího", to je další naprostý argumentační faul. A na závěr: Které ne-vědy tvrdí, že vědecká metoda je vadná? Pokud vím, snaží se jen prokázat, že i jiné než vědecké metody mohou fungovat - vedle vědy. (Ano, tvrdí to Feyerabend, ale copak je Feyerabend astrolog nebo šaman? I jeho metoda je na první pohled spíš špatná vědecká než nevědecká.)
Představ si toto: Jako asistent fyzikálního ústavu dostaneš za úkol zjistit, kolik váží nějaký kámen. Jako vědec budeš muset postupovat vědecky. Zjistit okolní podmínky, kalibrovat váhu, používat správné nástroje, provést několik měření a nakonec určit průměr a odchylku a zjistíš, že to váží 10,3kg +/- 0,1 kg. Normální člověk (nevědec) ten kámen hodí na váhu a zjistí, že váží 10,3 kg. To je nevědecký postup, ale evidentně funguje. Anebo může astrolog (čistě teoreticky) nahlédnout do hvězd a tam (třeba náhodou) vyčíst, že to váží 10 kg. A to třeba taky bude fungovat, ale vědou se to proto nestane, protože mu bude chybět vědecká metodologie.
Důkaz typu "spousta pseudovědců říká nesmysly (mužíci na Měsíci)" je neudržitelný už proto, že netuším, co je to spousta, a také proto, že mnoho vědců používá své vědecké metody k překrucování vědeckých výzkumů (zanedbáním toho či onoho). Jak se říká: Nepravdivým argumentem se nedá dokázat nic - stejně tak by se nemělo dát dokázat nic tím, že někdo o něčem lže.
Celá Tvá argumentace se pak pohrouží do motání se kolem pojmu "fungovat" - tedy do míst, kde jsi se snažil vyvrátit (to je silné slovo, spíš oslabit) Filipovu kritiku vůči čínské medicíně. Ano, čínská medicína také funguje, přestože není vědecká. Funguje mnoho předvědeckých (tj. logicky nevědeckých) metod, k nimž věda (dosud?) nenašla důkazy. Jediný problém je ve slovosledu Tvé klíčové věty, podle níž posuzuješ Feyerabenda jako lháře. Píšeš: "Protoze astrologie, magie a dalsi veci tohoto razeni NEFUNGUJI PROKAZATELNE, povazuji je za vadne." Jenže to je vědecká metoda. Ale co nám dovoluje zamítat metody, které nefungují prokazatelně - neměli bychom zamítat až ty metody, které prokazatelně nefungují? (Dostaneme se ke složité problematice možnosti důkazu, ale to už je další diskuse.)
Proč do své argumentace pleteš Ústavu mi už vůbec není jasné. Vědecký a právnický diskurs se od sebe natolik liší, že je použití "kritického uvažování" v právu víceméně vyloučeno. Představa shody mezi kritickým hodnocením závěrů vědeckého zkoumání a kritickým hodnocením paragrafů v zákoně je pomýlená a snad vychází z představy shody podstat "přírodních" a "lidských" zákonů. Lidský zákon nám ukládá povinnosti (či práva), proto je nezbytné, aby se ho (v rámci potřeb) lidé učili nazpaměť (viz pravidla silničního provozu). Přírodní zákony nám povinnosti v zásadě neukládají, a tak nás nečeká podobné "biflování" - snad s výjimkou toho, že se naučíme, že nesmíme vyskakovat z letadla bez padáku, dýchat ve vodě a strkat ruku do kyseliny. Mimochodem - zde je i slabé místo Feyerabendovy argumentace - jeho potřeba hlasovat o vědeckých (tj. vlastně přírodních) zákonech Ti, předpokládám, také přišla podivná.
Vyčítáš mi, že překrucuju význam Feyerabendových slov. Bohužel jsem od něho nic jiného nečetl, a tak nedokážu posoudit, do jaké míry míní každé své slovo vážně. I proto jsem se ptal, kdy text napsal, protože některé údaje, které uvádí, mohou být vnímány jinak v dnešním kontextu než tehdy.
Končíš větou: "Žádný racionalista nebude nikdy postmoderní ve Feyerabendově smyslu." Ve skutečnosti nikdo nebude nikdy čistý racionalista, vždy se bude rozhodovat také podle emocí. Lidé prostě nejsou roboti a věda jim NIKDY nedá dokonalé řešení jejich problémů. Proč tedy zavrhovat i jiné způsoby
Jak říkám, nevím, jak moc vážně to Feyerabend myslel. Osobně mi přijde první polovina velmi útočná, tam se snaží rozbít vědu na padrť, tvrdí, že vědecká metoda nefunguje - a pokud, tak jen náhodou. Bohužel se tam dopouští drobných i velkých přehmatů či nedovysvětlení, takže by rozbor argumentačních chyb vyzněl pro něho opravdu dosti ostudně. Druhá polovina je volnější, hovoří pro pluralitu způsobů poznávání světa. Pokud to myslel skutečně tak, jak píše v první polovině, aby si rodiče vybírali, zda nechají děti učit fyziku, nebo astrologii, pak pozdrav bůh... Pokud to myslel jako napadení nedotknutelnosti a nabubřelosti vědy (a snad také jako to, aby se věda více otevřela poznatkům nevědeckých oborů a diskusi s nimi), pak s ním souhlasím. A možná tím myslel jen to, že chtěl srazit z piedestalu svého slavného a nepřekonatelného učitele...
Inu, je to dobrý demagog, ten Feyerabend, jak se jeví z tohoto textu, ať už jím chtěl říct cokoli. Ale to neznamená, že lže, plká a tlachá od začátku do konce a nemá ani zbla pravdy.
