tak uvěří mým slovům,

že nic není ze snů.

Stačí malá věc,

abys je poznal,

o ničem nelhal.

Jejich slova vnímal,

upřímně je bral.

Viděl to, čemu oni říkají ráj,

ale jak to vlastně maj.

To pozná jen někdo,

a jen pár lidí se z ráje vrátí.

Každý v nich důvěru ztratí,

a už jí nikdy neobjeví.

Jediný kdo jim věří,

je anděl co se jim v noci zjeví.

Všichni máme svého anděla,

a já to nevěděla.

Tepr před rokem jsem ho uviděla.

Nejsou to andělé,

jsou to mrtví lidé,

co nás milují.

Kvůli nám jiné zraňují,

své duše se vzdávají,

a co z toho mají.

To, že si jich nikdo nevšimne.

Mým andělem jsi ty, 

a to už mým srdcem hne.

Dozvědět se, že nejsi daleko,

kolik slz kvůli tomu teklo.

Ty jsi jiný než andělé,

vracíš mi život do těla,

když jsem málem zemřela,

stál si vedle mě.

Držel mi ruku 

a říkal zůstaň žít,

ještě toho budeš tolik chtít,

nesmíš si svůj život vzít,

musíš se se smrtí bít.

Za všechno dík,

budu čekat až do smrti,

a to ti pak neřeknu anděli, 

ale tati.