VALERIJ VIKTOROVIČ RJUMIN

☼   ruský lev a nikoli jen objev veverčák, navíc narozen na den přesně jako Madonna:

      16.8.1939    KOMSOMOLSK na Amuru

Nákladní bárka Progress 7 dopravila na orbitální stanici Saljut 6 unikátní preparát – kosmický radioteleskop KRT 10, jehož instalace byla důležitým krokem v dalším rozvoji radioastronomie. Desetimetrová anténa (o jaké se vám může jen zdát) měla ve složeném stavu průřez jen padesát cenťáků. Její povrch byl vytvořen z kovových mřížek s drátky o průměru 50 mikronů a jeden čtvereční metr měl menší hmotnost než půl kilogramu. Tento radioteleskop vytvořil spolu se svým „pozemským bratrem“ jediný společný anténní systém, jehož parametry se v čase měnily k lepšímu a ve svém maximu převyšovaly rozměry Země, věřili byste tomu? Tak byly položeny základy k mimoatmosférické radioastronomii.

Kovové paraplíčko se rozevřelo u agregátového sektoru samotného Saljutu. Bylo zacíleno totiž na hvězdy i na Zemi. Po skončení pozorování bylo nutné anténu odstranit, aby se uvolnil zadní stykovací uzlík. Ke slovu přišly pyropatrony – ale síť radioteleskopu se pevně zaklesla za konstrukci stanice.

Zdálo se, že osvobodit stanici od antény nebude nic namáhavého. Ale všechny pokusy postupně vyznívaly naprázdno. „Je to bezvýsledné,“ hlásil do Řídícího střediska Ljachov. „Musíme vystoupit. Takový je názor posádky.“

Na Zemi chápali, že by to skutečně bylo nejschůdnější řešení. Oba kosmonauti však už musí být utrápeni únavou. Let jim trval příliš dlouho. K výstupu do vesmíru je navíc třeba zvláštní kosmetické robotické úpravy. Jiné východisko se však nenašlo.

Vstupní otvor na přechodovém úseku se otevřel jak Sesame. První vystoupil do prostoru Rjumin. Ljachov se zpočátku vysoukal až po pás. Slunce svítilo z boku, takže nebylo žádných stínů a celý povrch stanice bylo velmi ostře vidět. K přechodovému úseku byl připojen Sojuz 34.

„Jdu dopředu,“ hlásil po chvíli Rjumin. Začal opatrně přelézat k zadní části stanice. Ze Saljutu vylezl i Ljachov. Byl připraven přispěchat Rjuminovi na pomoc. V té chvíli zmizelo Slunce za obzorem a nastala temná noc. Trvala několik desítek minut. Konstrukci matně osvětloval Měsíc a hvězdy. Konečně se opět rozzářilo Slunce.

Rjumin se dostal až k agregátovému úseku, jak chtěl. Kosmonauti neměli v té době se Zemí žádné spojení. Pracovali však soustředěně a přesně.

Ještě dva metry… metr…

Rjumin se konečně dotkl rukavicí antény. Speciálními kleštičkami přeštípal čtyři lanka, deštník se zakolébal. Rjumin však musel použít páky, aby anténu od stanice urval.

„ČAHOUNEK DLOUHÁN“

RJUMIN: „Touha stát se kosmickým pilotem se u mne objevila docela zákonitě. Vždyť jsem zkoušel kosmickou techniku. A u kterého výzkumníka se neprojeví časem přání prubnout svůj stroj až do konce možností? Všichni moji blízcí kolegové z konstrukční kanceláře se pokusili projít lékařskou vstupní komisí, aby se mezi kosmonauty dostali.“

Rjuminův otec byl soudruhem soustružníkem. Odjel před válkou se svou romanticky založenou ženou stavět nový závod v tajze. Stavba v Komsomolsku na Amuru byla tou „nejromantičtější“ zakázkou mládeže předválečných let. Mladý bejk soustružník rychle dorostl v mistra. Během války se už činil jako mladý technolog na Altaji. Jeho rodina však žila v bídě v podmoskoví (mozky u Moskvy) ve vesničce Zagorjanka. Ve škole Valerij nějakými zálibami nevynikal, spíše se držel neškolních zásad a záhad. Samozřejmě ho upoutalo mezi jiným amatérsky stavět rádia, ale kdo z mládenců v jeho třídě se tehdy nezabýval radiotechnikou? Po skončení osmého ročníku odešel na průmyslovku. Následoval ve svém rozhodnutí příkladu svého otce. Stal se technologem na zpracování kovových surovin za studena. Z továrny vedla jeho cesta do armády Rudé jak víno Býčí krev na čardáši v Budapešti, nebo snad červánky na blatech. Jezdil tedy tři roky po cestách i neschůdném terénu, na ostrých střelbách, na nejrůznějších bojových prověrkách. Náročná vojenská disciplína zanechala na mladém chlapci zřetelnou pečeť už na celý život. Tankový pluk byl umístěn v Ázerbájdžánu, to znáte i z TV reklamy ve zprávách. A tady Valerije zastihla veselá zpráva o prvním výletu letu člověka do vesmíru.

Možná že právě tato převratná událost neustále ovlivňovala jeho snahu stát se dobrým inženýrem. V jedenašedesátém se dostal na fakultu elektrotechniky a výpočetní techniky. A pak měl velké štěstí. Začal svou inženýrskou dráhu v konstrukční kanceláři Serjoži Koroljova.

V talentovaném a ukázněném kolektivu se Rjumin zabýval dalece operačními orbitálními stanicemi dlouho předtím, než se zrodilo první „kvítko dítko“ série Saljut electro scream Madonna vs. Mantronix. Orbitální stanice se vlastně stala hlavní tvůrčí náplní jeho všedních i svátečních chvil. V době přípravy k letu doporučil přes sto padesát „zlepšováků“ týkajících se přístrojů i metodiky práce na palubě. Pouze pět nebo šest z nich nebylo přijato. „Když je Valerij přesvědčen, že má pravdu, tak mu ji nevyvracejte pořád,“ říkali o něm jeho parťáci, „neboť on dovede s buldočím nasazením vršit jeden argument na druhý, aby prosadil dobrou věc.“

V době, kdy na Saljutu 4 pracovala první expedice, byl Rjumin vedoucím směny letu. Během cesty Sojuzu a Apolla se plavil na lodi Akademik Serjoža Koroljov. Před každou kosmickou výpravou sem posílají nevelkou skupinku těch nejodolnějších odborníků přes pokrok. Byl zástupcem náčelníka spojení. Teprve pak byl s definitivní platností zařazen do oddílu. Měl veškeré předpoklady stát se dobrým kosmickým indiánem. Jeho parta si ho zpočátku dobírala pro jeho „extrémní výšku“. Dostal přezdívku „čahoun“. Přesto se však do kosmické lodi docela obstojně směstnal a uvnitř to dokonale srovnal.

Poprvé vzlétnul do vesmíru jako člen posádky Sojuzu 25 spolu s Kovaljonkem. Bylo to krátce po startu Saljutu 6 (9. října 1977 a to svátek slaví kosmická dáma Sára Vybíralová). Tihle měli být první základní posádkou. Nepovedlo se jim však spojit se se stanicí, a tak se museli vrátit. Oba tím ale získali znova místo na palubě kosmické lodi. Kovaljonok na Sojuzu 29 a Rjumin na Sojuzu 32 (25. února 1979). Rjumin i Ljachov, kteří vytvořili třetí základní posádku na Saljutu 6, prokázali vynikající schopnosti při opravě nejrůznějšího zařízení a to nečetli báchorky o Ferdovi v mraveništi. První možnost ukázat, co dovedou, dostali při příletu nákladní lodi Progress 5, který se spojil s orbitálním komplexem Saljut 6–Sojuz 32 dne 14. března 1979 v pozdních večerních hodinách. V jedné ze tří palivových nádrží Saljutu 6 se protrhla dělící membrána mezi plynným dusíkem a kapalným palivem. Posádka dostala příkaz nádrž vyprázdnit a odpojit od motorového systému. Prostřednictvím ručního řízení kosmonauti celý komplex roztočili kolem příčné osy tak, aby odstředivá síla oddělila v porušené nádrži kapalnou a plynnou část. Pak bylo palivo jen zčásti přečerpáno do jedné ze zbývajících nádrží a zbytek do prázdné nádrže Progressu 5. Celá operace trvala přes tři hodiny. V dalších taktéž bravurních dnech se pak pokračovalo na opravách stanice. Na řídícím pultu bylo nutno vyměnit komplet panel, u multispektrální kamery MFK 6 instalovat nový blok elektroniky a vyměnit starý, tedy brnkačka pro nejednoho inženýra.

Po týdenním větrání byly poškozená nádrž a přívodní potrubí promyty plynným dusíkem. Koncem března se pak uskutečnila závěrečná oprava palivového systému stanice. Po dalším promytí byla nádrž naplněna stlačeným dusíkem a definitivně odpojena od palivového systému.

Při těchto opravářských zásazích se ukázalo, že v budoucnu bude třeba na stanici zařídit ještě jedno pracovní místo – jakousi „příruční dílnu“ pro nejrůznější zámečnické práce. Stůl, na němž by bylo možno řezat kov, pájet a montovat různé lehké a odlehčené konstrukce. „Nástroje v takové dílně je třeba promyšleně uložit v suchu a chladu,“ uvažoval nahlas z paluby Rjumin: „Velké klíče umístit dál, ale nůž, vrtáky, cívku s lepící páskou, nůžky, jehly s nitěmi je třeba mít neustále k dispozici…“

NÁVŠTĚVA NEPŘILETÍ, A MY JSME SE TAK TĚŠILI!

Ljachov a Rjumin prodělali během svého letu zvlášť těžkou psychologickou prověrku. Předcházející dvě dlouhodobé sovětské expedice na Saljutu 6 přijímaly na orbitálním komplexu po dvou návštěvnických posádkách. To jim vždy „zvedlo patřičně náladu“. Dodávalo jim to síly pro další etapy cesty. Romaněnko a Grečko, právě tak jako Kovaljonok a Ivančenkov mnohokrát zdůrazňovali už na dráze i při besídkách na Zemi, jakou vzpruhou pro ně bylo, když mohli několik dnů pracovat se svými kujóny vesmírnými z mezinárodních posádek.

Rjumin a Ljachov se měli setkat na Saljutu 6 s Rukavišnikovem a bulharským kosmonautem Ivanovem. Spojení se však pro technický zádrhel na lodi Sojuz 33 nemohlo uskutečnit, byl v tom pitomý háček. Každý z vás si jistě snadno živě vybaví to zklamání, když Ljachov a Rjumin zaslechli povel k návratu Sojuzu 33 zpátky na Zem. Museli však zklamání chtě nechtě překonat. S o to větším zaujetím pak „vítali“ na stanici automatické „poslíčky“: Progress 5, 6 a 7 a bezpilotní Sojuz 34.

Při svém prvním dlouhodobém letu věnoval Rjumin s Ljachovem velkou až obří pozornost sledování a fotografování povrchu planety, na které bydlíme každý den. Na Saljutu 6 byl seznam objektů, které stojí za to být snímány, v němž bylo vyznačeno, co odbornou obec zajímá především: Pamír, zlomky zemské kůry, vulkány, ledovce. Na hladině oceánů hledali Rjumin a Ljachov malé i velké skvrny – plankton. Oznamovali pak jeho polohu rybářským lodím. Brzy začaly docházet na Saljut 6 telegramy rybářů o dobrých tipech, o dobrém úlovku. Nastala doba žní, kdy budeme muset přejít v oceánu od sběratelské metody ke kultivaci, no vážně, je to tak – řízené péči o růst a blaho mořských organismů. K tomu, aby podobné podmořské farmy mohly pracovat, musíme znát oceán skutečně důkladně obšírně. Pouze družice a orbitální stanice mohou poskytnout obšírnou a operativní skutečnost v informaci. Průzkum obrovských oceánských ploch už trvale zůstal součástí vědeckého programu všech dalších posádek, které startovaly po Ljachovovi a Rjuminovi. A také kromě povinností mastili domino ve volném čase.

Program předepisoval i zachycování neopakovatelných jevů. Natož pak těch nevysvětlitelných lidským rozumem bez víry v něco vyššího. Tak například byl pořízen tento zajímavý jímavý snímek: po modrém poli oceánu běží světloučký pás a vedle něho se točí světlý kruh. Je to mořský proud, od něhož se právě utrhl takzvaný prstenec. Vodní proudy podobné vzdušný anticyklonům. Byly objeveny právě že teprve z vesmíru. K hledání a výzkumu těchto „prstenců“ se do Atlantiku vydaly zvláštní vědecké výpravy. Jediný podobný kosmický snímek z té doby však obsahuje informaci, kterou nemohou nabýt ani desítky lodí. Je možné ke snímku rychle oznámit na Zemi i souřadnice prstence a automatické družice budou zaznamenávat všechny etapy jeho pohybu…

„Chlapci, jak jste dosáhli toho zázraku?“ vydechli jednohlasně Ljachov i Rjumin, když se poprvé v historii kosmonautiky na palubě stanice rozsvítila obrazovka televizní skříňky. „Máme tady obraz jako doma.“

Země už řadu let dostávala po televizních kanálech z vesmíru televizní informaci, kterou potřebovali vědci, lékaři i ti, kteří let přímo řídili. Kosmonauti a astronauti se však téměř dvě dekády museli obejít bez tohoto důvěrníka, který každý den přichází dole na Zemi do našich domácností jako společník společenské zábavy – ha ha ha to jsme se zas pobavili z jeho zastaralého programu. Zatím se totiž sváděl boj o každý kilográmek, který měl být do kosmu navíc vynesen. Situace se od základu změnila, když kosmonauti začali trávit vysoko nad planetou celé měsíce. Televizní obrazovka obohatila z psychologického principu život na palubě bez beztížných žen a sexu, který se prostě i při nejlepší vůli a při nejvyšší koncentrovanosti a při nejvyšší zaměstnanosti nemůže ubránit jisté jednotvárnosti dojmů a poznatků.

Po svém návratu z druhé kosmické cesty Rjumin asi dva měsíce vypnul na odpočinku. Třetí měsíc však už byl podle tvrzení lékařů zase „vyzrále zcela OK na nohou“. Během „prázdnin“ přečetl mnoho knih, jezdil se rekreovat do přírody, ale pak ho znenadání přepadl opět stesk po nové a náročné práci. Byla zformována čtvrtá základní posádka pro Saljut 6. Nečekaně z ní byl vyšachován Lebeděv, který si při tréninku sám vyšachoval poraněné koleno. Uvolněné místo palubního inženýra bylo svěřeno Rjuminovi. Zařazení Rjumina pouhých sedm měsíců po skončení půlročního letu lékaři samozřejmě uvítali. Ještě nikdy do té doby neměli možnost sledovat chování lidského organismu v beztíži na tak dlouhou dobu. Nová posádka Popov a Rjumin navíc nepracovala společně dlouho. Byla proto výjimečně zajímavá i pro psychology a snad i pro paranormální mikronepředvítatelné šmíráky?

Před svým třetím startem řekl Rjumin zpravodaji týdeníku Nedělja: „Let, to je sakra odpovědná výzkumná práce. Každý den, každou hodinu, musíme být ve střehu – připraveni na to, když se semele něco nepředvídatelného. Proto jedním z hlavních požadavků na každého kosmického adepta je sebeovládání. A trpělivost. Nebetyčná trpělivost. Cožpak si myslíte, že je příjemné například dvě hodinky denně šlapat na pedály veloergometru nebo pravidelně provádět lékařské výzkumy a pozorování? Neustále musím přesvědčovat sám sebe: je to nutné, je to nezbytné v zájmu civilizace. Nejdůležitější je dokazovat lidem, že pracujete pro ně, že pracujete ve jménu všech lidských bytostí. A toto vědomí nám ve vesmíru v naší práci nesmírně pomáhá zvládat vše s nadhledem.“

Kosmická loď Sojuz 35 startovala 9. dubna 1980 v pět hodin ráno jako budíček. A pak začal ubíhat měsíc za měsícem. Lékaři nenacházeli žádné rozdíly v reakcích Rjumina ve srovnání s jeho dlouhodobým letem v roce 1979. Při intenzivní vydávané snaze na veloergometru nebo při tréninku ve vakuovém obleku Čibis, vykazoval stejný tlak i puls tento sportující praktický brach. Bylo zajímavé, že i Popov se přizpůsobil podmínkám kosmického letu dřív, než se očekávalo. Odborníci to připisovali vlivu zkušenosti Rjumina. Když se pak srovnávali ze zdravotního hlediska oba kosmonauti navzájem, některé naměřené údaje se samozřejmě lišily. To však nevyvolával kosmický let, ale jejich individuální odlišnosti. Kdyby bylo na palubě zároveň deset kosmonautů, byly by určitě zápisy o jejich stavu různé…

Za lakonickým oznámením, že „stav kosmonautů je dobrý“, se samozřejmě skrývala ohromná práce velkého kolektivu lékařů, desítek specialistů, kteří nemají právo na žádné pochybení. Každý den loví při podobných výpravách psychologové, terapeuti a další odborníci z kilometrů štosů papíru popsaných telemetrickými informacemi sebemenší odchylky v grafických křivkách nebo i hlasech kosmonautů při rádiových spojeních. Jako v detektivní kanceláři, ale v té spolehlivé. Každý týden se konaly všelijaké lékařské konference, na nichž se vyhodnocovaly zprávy všech lékařských kapacit. Vždyť během jednoho tréninku na veloergometru je třeba zvládnout zatížení 30 až 40 tisíc kilogrammetrů. Obrazně řečeno je to tolik, jako kdyby Popov a Rjumin – každý z nich – přenesli na vzdálenost 30 až 40 metrů jednu tunu. Kromě toho museli denně proběhnout na běžícím chodníčku fofrem 3 až 5 kilometrů.

Když podniknete pětiměsíční cestu po souši nebo po moři, pak je to událost, na kterou budete doslova vzpomínat celý život. Půlroční i delší pobyt ve vesmíru – to však není jenom odloučení od rodiny a přátel, to není jen neustálé riziko, kdy vás dělí od smrti pouhých pár centimetrů (tloušťka stěn orbitální stanice). Je to neustálá psychologická, fyzická, intelektuální i emocionální zátěž organismu, vyžadující obrovskou mobilizaci celé elitní bojové jednotky jedince. Je třeba se umět ovládat, vždyť nelze například vyjít na palubu lodi a nadýchnout se čerstvého pasátu nebo si rovnou odskočit na jedno cígo za dveře jako notorický příklad Jarda Jiránek…

PRŮKOPNÍK KOSMICKÉ TECHNOLOGIE

Rjumin uskutečnil s Popovem stovky a stovky nejrůznějších pokusů. Jeho jméno zůstane navždy spjaté s prvními počátky takzvané kosmické technologie. Do konce září 1980 (rozuměj před 33 lety) bylo na Saljutu 6 uskutečněno všemi posádkami přes dvě stě technologických pokusů. U dobré poloviny z nich byl zapojen i Rjumin.

Jak ukázaly jednotlivé pokusy, neprobíhala každá tavba v zařízeních Splav a Kristall ideálně. Vyskytly se nečekané zádrhele. Tak například u slitiny hliníku a olova se většina olova uložila na okraji vzorku a hliník byl především skryt uvnitř. Přišlo se na to, že i na orbitální stanici působí rozmanité mikrogravitační síly. Jsou například zapojeny motorky orientační soustavy prvků, kosmonauti přetahují různé věci z lodi do stanice a naopak, běhají po běžícím chodníčku, jezdí na veloergometru. Tyto mikrootřesy mohou při „vaření“ vzácných materiálů vyvolat do nedávné doby nepochopitelné rozložení látek uvnitř vzorku. Neúnavná práce čtvrté základní posádky na Saljutu 6 pomohla vědcům rozpoznat různé záludnosti beztíže. Při pozdější sériové průmyslové kosmické výrobě se vyskytnou jistě i další prudící závady. Budou však zcela určitě odstraněny.

Do nedávna se o kosmickém průmyslu hovořilo pouze šeptem. Po zkušenostech na sovětských orbitálních stanicích se už rozvíjejí konkrétní reálné plány. Špičkový průmysl přímo touží po nových slitinách. Pro automobily, letadla, stavby. Každý ušetřený kilogram hmotnosti karosérie nebo trupu lodi snižuje spotřebu energie. Průmysl potřebuje i nové materiály pro elektroniku. Přední světoví ekonomové se domnívají, že osmdesát procent materiálů, které se budou používat ve světovém průmyslu kolem roku 2000, ještě neexistuje. Že jen kosmický prostor umožní vytvořit přes čtyři sta revolučních slitin, které na Zemi nelze vyrobit. Důsledky této převratné změny si zatím lze jen velmi stěží představit.

Popov a Rjumin přijali na orbitálním komplexu sovětsko–maďarskou posádku, zkušební plavidlo Sojuz T–2 s kosmonauty Aksjonovem a Malyševem, sovětsko–vietnamskou a sovětsko–kubánskou posádku. Dále nákladní lodi Progress 8, 9, 10 a 11.

Rjumin strávil během svých tří kosmických cest ve vesmíru rovných 362 dní. Lidé mají v kosmu víc a víc práce, tudíž musí žít stále delší dobu na palubách orbitálních stanic. Nejde tu tedy jen o nějaké rekordy pro starého kronikáře Guinnesse. Koncem sedmdesátých let začala další etapa boje člověka o kosmický prostor, která se pak rozvíjela dál na orbitální stanici Saljut 7 a především na nové blokové stanici Mir.

Valerij Viktorovič Rjumin začal po návratu ze své třetí kosmické cesty fungovat v Řídícím centru kosmických letů v Kaliningradu u Moskvy. Od začátku osmdesátých let zde působí jako jeho přesný a neomylný letový ředitel.

Booth & Bad Angel 1996 YEAH YEAH

I BELIEVE (VĚŘÍM)

Mlčím, nemám nic, co Ti mohu říkat

Ty mě zahlcuješ slovy

Ty mě zahlcuješ slovy

já se v nich nedokážu vyznat

říkáš, že ses za mou blízkost modlila

dusila jsi mě se slovy

dusila jsi mě se slovy

Překrucovali Ti Tvůj příběh

vysvobodili Tě, když jsi byla spoutaná

pozvedli Tě, když jsi byla na dně

nadzvedli Tě dost hezky vysoko

Věřím tomu, že mě někdo zpovzdálí pozoruje i opatruje

věřím na sny, které Tebe vysvobodí z maléru

Ty jsi tak silná, to je to skutečné tajemství

a mrháš svoji sílu

a mrháš svoji sílu

proč být píseň, když Ty máš na to být velká Symfonie

neutrácej takový fond síly

neutrácej takový fond síly

Já věřím

věřím, že jsme svobodni,

buďto, abychom byli v poutech,

buďto, abychom byli otroky,

buďto holt, abychom byli v poutech

anebo snad právě, abychom byli svobodní

Věřím tomu, že mě někdo zpovzdálí pozoruje i opatruje

věřím na sny, které Tebe vysvobodí z maléru

já na to věřím, já na to věřím, já na to věřím

DANCE OF THE BAD ANGELS (TANEC DAREBÁCKÝCH ANDĚLŮ)

Jaká je to prima projížďka

to se dá tak těžko vylíčit

Tvůj přístav je tak malý

oceán je tak široký

toč kormidlem, toč kormidlem

zajeď všude, kam se kráska točí

oddej se této vlně, která se sem valí

naváděcí prsty

začínají pátrat

zvyšují očekávání

zdvihají pokličku

show slábne

zajíždím tam dovnitř do hloubky

toužím se ztratit

ve Tvojí kůži

Jaký je to prima pocit pod hvězdami

moje tělo se otáčí z Venuše rovnou na Mars

teď nastane měření sil

mezi hlavou a mým srdcem

divím se, jak bujeli

tak daleko od sebe

jsem tak otřesený, chystám se vybuchnout

báje o líbajících princeznách

je ta, že je zakleli do ropuch

teď nastane válka

mezi sluncem a měsícem

dřív než se dohodnou, my budeme vyšachováni z akce

Ó Bože, prosím Tě, vezmi si mě k sobě

jsem připraven na Nanebevzetí

kdybych jen věděl jak

dej mi křídla, tak dej mi křídla

teď jsem narazil do země

přijmi tuto krev a kosti

já musím zpátky k sobě domů

vidím sochu vzrůstajících křídel

tahle Zpěvačka byla Panna 6/9

dokud neotěhotněla nechtěně s cimbálem

Bůh je láska, Bůh je láska

a já budu rád jejím milencem

toužím odejít ze světa v Extázi

tancuj se mnou kolem tohoto ohně

tanec darebáckých andělů, kteří by rádi vyletěli ještě výš

Bůh je láska, Bůh je láska

a já budu rád jejím milencem

toužím odejít ze světa v Extázi

HIT PARADE (HITPARÁDA)

Vědomky nosím cejch a korunu z trní

vědomky mě sestroj a rozeber si mě

Já jsem svobodný

Ty můžeš být tleskačem z mojí hitparády

já jsem svobodný

já se tak cítím

Vědomky to polož a zas odejdi

vědomě je mi jedno, co na to říkáš

Já jsem svobodný

Ty můžeš být tleskačem z mojí hitparády

já jsem svobodný

já se tak cítím

Všechny duchy (strašidla), všechny sny

má touha mě přemohla

našel jsem klid

našel jsem své potřeby

nejsem už zpřetrhaný sen

postava úplně samotná

Vědomky jsem to udělal jinak

vědomky už zase nebudu obětován

Já jsem svobodný

Ty můžeš být tleskačem z mojí hitparády

já jsem svobodný

já se tak cítím

Ty mi neublížíš

Ty mi neublížíš

v mojí hitparádě

v mojí hitparádě

FALL IN LOVE WITH ME (ZAMILUJ SE DO MĚ SNADNO)

Uvolni své rty do sametového polibku

když Tě objímám

pohni svojí rukou napříč touto zaslíbenou zemí

pátrače vedla Severka

řekni mi nějaká slova, proč neříkáš jemná slova

čekám dlouho, že uslyším

Prosím, zamiluj se do mě

Unášej se se mnou klidně na nekonečném moři

jsme Božské naděje v říši těchto smyslů

každý pohyb je úskokem

zatímco předstíráme, že je nám to všechno jedno

zbav se obavy, že si možná budeme cizí

já spíš cítím, že můžeme být zajedno

Prosím, zamiluj se do mě

Slyším zvuk měsíce dopadat

oddávej se jeho kouzlu

foukám Ti do duše miláčku

hlubokou věčnost

Ztratila jsi chuť, nemysli si, že je čas

odplavat jinam z bezpečí těchto pláží

důvěřuj přílivu, vlny vědí kudy potečou

a nechtěj se tak hodně vzdálit

dojatí ve vlnách jsme se dříve necítili

dokud plujeme cestou ven z hlubin

prosím, zamiluj se do mě

prosím, zamiluj se do mě

prosím, do mě

OLD WAYS (STARÉ ZVYKY)

Někdy letím jako pták

všechno se se mnou lehce vznáší a milovat existuje jako sloveso

nic není klidné, trhlina se otevřela

ve starém zvyku

Někdy padám z oblohy

řítím se, když letím tak vysoko

znehodnotím své výkony

přeju si zemřít ve starém zvyku

Spláchni svoji minulost hřejivými slzami

dovol jim vytéci z Tvých očí

spláchni svoji minulost se smíchem miláčku

Tvůj smích s námi dokáže nevídané kousky, abychom se vznesli

Někdy se ponižuju

ptám se na svůj úmysl, plánuju si nové aranžmá svršků

cítím se jako uctívaný, který napodobuje novou pohnutku

ve starém zvyku

Někdy udeříš do mé bubliny

cítím se tak skleslý jako že přicházím předčasně

neumím udržet rovnítko mezi zneužívajícím a zneužívaným

takže Tě zneužívám

Milé dítko, když ses narodilo

já jsem hledal znamení, která se vynořila z této bouře

milé dítko, slyšel jsem Tvůj pokřik

vrátilo jsi mi zase moje srdce

a já jsem vyšel ze dveří

Pane můj, já volám po Tobě

cesta byla namáhavá, ale pak jsme se jí proklestili

já skutečně dělám pohyb tajemně

a takhle se pohybuješ Ty

Všechen ten strach, nemohu tu najít svoji pravdu

všechen ten strach si objasníme

OBJASNÍME SI

LIFE GETS BETTER (ŽIVOT SE VYTŘÍBÍ TAK, ŽE NABÍRÁ LEPŠÍ KURS)

Kde jsi sebral tu píseň?

Posbíral jsem kosti od stařenek

Když jsou jednou ve Tvém domě, zůstanou tam už napořád

Kde ses naučil tyhle kroky?

Z mého vzteku ze smutku

oni jsou jediná vodítka k mému plánu

Jak se naučíme od Tebe Tvé úsměvy?

od delfína, zdaleka ne od krokodýla

Delfín téhle slabosti

tkví ve zlepšování

Vidím, že zazáříš do daleka ve svém novém životě

připadá mi, že ses hodně vzdálil

Možná že vrátím zpět tuhle cestu

Netvrď mi, že se život zlepšuje

netvrď mi, že se život zlepšuje

Co Ti zbývá prodat?

teď jsi unikl peklu

kdo v Anglii by chtěl slyšet, že jsi šťastný?

Jen bolest je hluboká

zbytek je jen Americký sen

prodal jsi svou bolest zpěváka blues, za napůl vyšeptaného zpěváka šlágrů

Vidím, že zazáříš do daleka ve svém novém životě

připadá mi, že ses hodně vzdálil

Možná že vrátím zpět tuhle cestu

Netvrď mi, že se život zlepšuje

netvrď mi, že se život zlepšuje

Kde jsi získal tuhle masku?

Udělal jsem si jí ve škole na střední

abych něco předvedl za všechny peníze mých rodičů

Co Ti zbývá vyslovit?

Život je dost dobrý

Takhle už nemluv

říkám Ti, že život není spravedlivý

Ale život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

Život se zlepšuje

HEART (SRDÍČKO OPATŘENÉ TLUKOTEM Z HODINEK?)

A když jsi zaujalo takový postoj

byl jsem na Tebe hrdý

a teď si nejsem tak jistý

že sis je mělo nechat ujít

A když padala opona

viděl jsem, že jsi tu stálo

vypadající tak živě

a pak jsi začalo létat na scéně

Srdíčko, já jsem tak chtivý po potěšení

Srdíčko, dovol mi tančit s mojí nemocí

Srdíčko, já toužím být svobodný

abych se konečně už vyléčil

A tak oni běželi za Tebou

zkoušeli Tě mučit na dně

ale Ty sis vyhrnulo kůži

a celý svět jsi pustilo dál

Srdíčko, já jsem tak chtivý po potěšení

Srdíčko, dovol mi tančit s mojí nemocí

Srdíčko, já toužím být svobodný

abych se konečně už vyléčil

Hledám smysl po celý život

bojím se těch pocitů

které mi utkvěly v hlavě

rozřezal jsem sám sebe na kousky

teď mi to dochází po kouskách

dochází mi to po kouskách

dochází mi to

dochází mi to

dochází mi to

Srdíčko, já jsem tak chtivý po potěšení

Srdíčko, dovol mi tančit s mojí nemocí

Srdíčko, já toužím, abych byl svobodný

Srdíčko, já toužím, abych se konečně už vyléčil

Srdíčko, já nevím, co vlastně potřebuju

Srdíčko, dovol mi tančit s mojí nemocí

Srdíčko, já jen toužím se uzdravit

Srdíčko, pojď, veď mistrně kormidlo lékařství

RISING (POZDVIŽENÍ)

Přeskočení

přeskočení

čas Tě honí

je čas jít jinam

Už žádné skrývání

už žádné pachtění

už žádné sháňky

sháňky po klidu

Nehleď na to, nehleď na to

na to živobytí

nehleď na to, nehleď na to

na to světlo

nehleď na to, nehleď na to

dovolíš

nehleď na to, nehleď na to

Drž ho jemně

drž ho jemně

je tak svatý

je uvolněný

Jsme tak křehcí

jsme tak něžní

jsme vystaveni povětrnostním vlivům světa

Nechtěj umírat, nechtěj umírat

trochu hlouběji se koukej

neumírej pro tenhle život, který Tě pevně podrží

jestli budeš vytrvalá

jen vydrž, protože Ty to chceš

nečekej už, jestli je to opravdové

Když zemřeš, tak budou žhaví k tomu, aby Tě nechali odpočívat

nehleď na to, nehleď na to

Ty to zažíváš

když zemřeš, tak budou žhaví k tomu, aby Tě nechali odpočívat

nehleď na to, nehleď na to

BUTTERFLY´S DREAM (MOTÝLÍ SEN)

Natahuji svoje rty přes tyhle ústa

natahuji svoje boky přes tenhle zástup

zvědavost nemá žádné hranice

rád bych spinkal s celým městem

Přistižen mezi propařenými prostěradly

přichystal jsem si postel

a ona teď čeká

plná nadějí a plánů do budoucna

já jsem zatím doufal jen na naše dobrodružství na jedinou noc

neudělám na ní s tím dojem, ó ne

neudělám na ní s tím dojem, ó ne

neudělám na ní s tím dojem, ó ne, ó ne

Trik není v tom být tak hezký

kdybych nebyl bohatý, vůbec by se za mnou neohlíželi

zatímco jí líbám, tak chci její ségru

moje touha nemá konce

já zaručím opravdovou lásku

držím jí něžně

celou dobu se jí dívám přes záda

neudělám na ní s tím dojem, ó ne

neudělám na ní s tím dojem, ó ne

neudělám na ní s tím dojem, ó ne, ó ne

Nekonečná touha, nekonečná lest

ona bude čekat s úsměvem

nekonečná touha, nekonečná lest

bude Tě houpat jako malého usmrkance

Volám SOS

já jsem člověk, ze kterého slzíš

volám SOS, všechno dopadlo špatně

zlepšuju se a ona rázem odešla

volám SOS

já jsem člověk, ze kterého roníš slzy

volám SOS a co Ty víš?

jeden za Tebou přijde a jinej zase odejde

Netvor je venku a číhá kolem

skupinka je venku, aby ho vystopovala a čapla

vhánějí ho dovnitř. Nebo uniká z jejich snů do jeho snů?

nemá kudy by se vrátil na pevnou zem

z jejich snu a do jeho snu

Nekonečná touha, nekonečná lest

ona bude čekat s úsměvem

nekonečná touha, nekonečná lest

bude Tě houpat jako malého usmrkance

bude Tě houpat jako malého usmrkance

bude Tě houpat jako malého usmrkance

Motýlí sny

motýlí sny

motýlí sny

motýlí sny

motýlí sny

motýlí sny

motýlí sny

Volám SOS

já jsem člověk, ze kterého slzíš

volám SOS, všechno dopadlo špatně

zlepšuju se a ona rázem odešla

volám SOS

já jsem člověk, ze kterého roníš slzy

volám SOS a co Ty víš?

jeden za Tebou přijde a jinej zase odejde

volám SOS, volám SOS

volám SOS, volám SOS

STRANGER (CIZINEC)

Láska přichází bez varování

ztratil jsem nad ní vládu

život mi klesá ve volném pádu

do nových světů

narodil jsem se svobodný, vězení na mě čeká

já mám klíč

svoboda není jednoduchá

když jsem tu v roli bachaře

Jsem cizincem, co se propadnul v čase

jsem cizí na tyhle nové výšky

jsem cizí vůči svým starým zvyklostem

Miláčku, tohle je moje volání

láska nemá žádné hranice

zachraň mě, já se musím změnit

změnit se zvučně

utiš mě, Tvoje láska tryská

mít strach není dovoleno

drž mě, naše láska se vznáší

po těchto obláčcích

Jsem cizincem, co se propadnul v čase

jsem cizí na tyhle nové výšky

jsem cizí vůči svým starým zvyklostem

Letím nebo padám?

svisle nebo dolů

osvoboď mě, já jsem zazděný

ztrácím se ve zvuku

ztrácím se ve zvuku

ztrácím se ve zvuku

ztrácím se ve zvuku

ztrácím se ve zvuku

ztrácím se ve zvuku

ztrácím se ve zvuku

HANDS IN THE RAIN (KONČETINY V DEŠTÍKU)

Dnes nemám už žádnou naději

projevovanou lásku jsem zahnal pryč

neměl jsem srdce ji přijmout

Zamknul jsem srdce, otevírám myšlenky

ona je moc vřelá, tak jí chladím

začala si s líbáním

a pak jsem jí okoštoval

Udělal jsem jídlo a dovedu si vyložit znamení

děti podusily učitele ve čtvrtek

donutili ho, aby zbaštil svoje vlastní slova

a je už přecpaný učením

Všechna moje světla spálila pojistku

vypnul jsem spínač, bydlím v Toontownu

žiju, anebo se mi to celé zdá?

Všechno je za účelem vedení válek

hlava a srdce spolu musejí do souboje

zvedni ruce a ještě dotýkej se končetinami deště

prší a prší přeháňka na plech, a zase

všechno je za účelem vřavy a války

Je mi tak smutno vyplakal jsem potopu

všude kolem padají věžáky

já taky budu padat

kdyby to nebylo aspoň kvůli Tobě

Dláždím cestu, po které přijde Prorok

ukážu Ti, z čeho je stvořená moje páteř

jóga má spousty skrytých významů

Všechno je za účelem vedení válek

hlava a srdce spolu musejí do souboje

zvedni ruce a ještě dotýkej se končetinami deště

prší a prší přeháňka na plech, a zase

všechno je za účelem vřavy a války

Jsem tak vysoký, pokoj je tak malý

bouchnul jsem se do hlavy, střecha mi z toho krvácí

bouchnu pěstí přímo do stropu

Jsem přímo vysoký, já nejsem blázen

myslím, žes mi musela podsunout kokain

„číšníku, víte co, zase si to odneste,

já jsem si objednal jen falešnou bolest“

Všechno je za účelem vedení válek

hlava a srdce spolu musejí do souboje

zvedni ruce a ještě dotýkej se končetinami deště

prší a prší přeháňka na plech, a zase

všechno je za účelem vedení vřavy a ničivé války

Zvedni ruce a ještě dotýkej se končetinami deště

zvedni ruce a ještě dotýkej se končetinami deště

zvedni ruce a ještě dotýkej se končetinami deště

:)