|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Seděli ve vlaku, jeli z práce a těšili se, až si dají cestou jedno pivo na stojáka.Po příchodu je kamarád přemluvil, aby si sedli.
V koutu chvíli mlčeli a poté se začali bavit o cestování, dovolených, vysněných cestách.
Muj synovec vyprávěl, když se nemohlo cestovat, jako je to dneska, jak byli celá rodina na pár dních v Mnichově.A když se ho všichní ptali, jaký to tam je, tak odpovídal:je to jinej svět.A já sem se ho taky zeptal, aby mně jako strejdovi odpověděl, povídam, já sem tvuj strejda, viděl sem tě takhle malýho, když tě přivezli z porodnice, zapili sme tě, pamatuju se na tvý školní léta, jak si se moc neučil, ale byl si šikovnej na práci, jak jsi rád vyhrabával z kamen popel, jednou jsi málem zapálil barák, tvá máma tě ztřískala, já se tě zastal,..., jenom se postavil, divně se usmál a povídá:je to jinej svět.
Přived´ holku na mlíko, ale nemůžou se eště brát, čekají na léta.
A já bych chtěl ject stopem po Evropě, ušetřim za benzin, poznam různý kraje a potom tady budu vyprávět, ne jako ten z tvýho příbuzenstva, pěkně všechno, třeba vo Španělsku.Tam mají ty bejky, ale radši bych stál někde vzadu, stačilo, když mě nabral sousedovo kozel.
A na Ejmeriku bych rád mrknul tak do pěti let.
Ahoj Jano, tebe sem už dlouho neviděl, jak se máš, co furt děláš?
Jdu si kam chci přídu si kdy chci dělam si co chci najím a napíju se jak chci spim kdy chci a se starým se miluju kdy chci stačí?
Jo, Jano, pozdravuj doma.
|
|
|