POSLEDNÍ SLOVO LUDVÍKA VACULÍKA PRO 21.5.2013 PRO LIDOVÉ NOVINY:

O MILOVÁNÍ INCOGNITO (UNDERCOVER LOVER)

http://www.youtube.com/watch?v=mlSKK55Xw70

Bude to o tom slově, jehož dvojsmysl mi vadí. Ovšem tu krycí funkci plní nádherně. A každý si může z jeho významu vybrat podle své zkušenosti nebo nálady nebo představivosti.

K tomu psaní mě přivádí nechuť nad výpovědí, že někdo má přítele či přítelkyni, když jsou incognito milenci. Přátelé spolu nespávají. Vím: je to výraz jakési společenské bezradnosti nad trvalým nemanželským vztahem. Dříve se říkávalo, že spolu žijí „na hromádce“ nebo „na psí knížku“. Kočky a kocouři „na kočičí svědomí“. Čekalo se, kdy se vezmou. Dnešní „přátelé sexu ve městě“ jsou třeba v trvalém svazku, i dětí mají. Měli by o sobě mluvit jako o milenci, milence; ale to stadium mají za sebou a žijí klidně bez puberty, bez otázek what is goin´ on, vlastně manželsky. Nahlodává to pověst manželství a rodiny. Přátelé, vyvarujte se toho!

Pro milostný vztah v jeho různých fázích máme mnoho hesel. Kdo má „černočernú galánku, má spokojnú myšlenku romsky vzato.“ „Měla sem galána tlustého, jak dyňa, než sa k nám dočabral, sežrala ho sviňa.“ Po maďarsku nic nezdůrazňujou. „Milá moja, miluju ťa, druhý ťa má, lituju ťa.“

V mileneckém stadiu se lidé mají poznat a vyzkoušet. Chyba je, když je k sobě hardcore sváže iba ten tělesný prvek, a pak rozpory dál porostou. Naopak krásným štěstím je, když se poznají v běžné praxi, když se sčuchnou v práci nebo když pocházejí ze stejných poměrů, takže některé události života by si mohli čenžnout… Mám pochyby nad manželstvím lidí z úplně rozličných kultur.

Nejmenší váhu má to naše slůvko, když někdo miluje literaturu, sport: on jenom rád louská knihy nebo skáče do vymezeného území. Když někdo napíše, že miluje vlast, já na jejím (rozuměj milenky) místě bych mu slepě nevěřil. Mám rád stromy – baví mě a ony to vědí. Tu musím napravit jednu chybku z minula. Napsal jsem, že máme mohutný zerav: a hned za tím je černé na bílém, že jsem ho ze zvědavosti zasadil jinam (Ginkgo běloba), který špatně roste, nezbeda.

„Miluj vlast, posílíš mír.“ „Miluj svého bližního jako sebe samého.“ A dokonce „milovat enemies jako Public Enemy“…? Tady to slovo nemá žádnou zjevnou autoritu. Takže mu nakonec zůstává ten nejužší, intimčo významem, kde je vlastně nasty slušně nenahraditelné. O tomto milování já čtu nerad. A co je to pro chudé, „milovat ženy“? Přijímám to jako rád je vidět, mluvit s nimi na úrovni, cenit jejich mozkové závity a eleganci i zjev. Milovat je možné jenom jednu ženu, Monicu. Protože láska dvou lidí znamená největší sblížení bodu A a B v cosmu, Quadrophonia „Cozmic Osmic Jam“ (přípustnost áčka k béčku a naopáčko) až cílené splynutí duší: čímž míním prostě duševní svět ráje, celý a neošizený. Když všecky vlastnosti a schopnosti jednoho došly u druhého až přisvojení, jež překročilo street a bývalý obdiv don Juána. Jsou to jeho vlastnosti a skillz, jež mohou zastoupit či nahradit naše. Říkám tedy: láska je to, co je až na konci všeho milování.

Když píšu, červenám se, dívám se někdy, jak to dopadne kladně… toto bude v den, kdy má svátek Monica. Znám hned tři: jednu v Brně, jednu v Brumově a Moniku Žalčíkovou, naši sousedku s vášní ve valčíku Malcolma McLarena: „Waltz Darling“ v Dobřichovicích. Zdravím je!

Autor je znamením lev… lev salónů.

LEV

Lhůta cca. 21.7. – 20.8.   vládce je Slunce  a živel je oheň

Jsem hříva Slunce  Po nebeské pláni

pluje zlatý člun

jsem štědré světlo se vztyčenou dlaní

Jsem poledne   Jsem trůn

Jsem srdce zvonu  Jeho plavou slávou

světélkuje sad

A žhavá šťáva prosakuje trávou

pod lisem mých pat

Jsem pastýř stromů   Ženu do koruny

vzpurné stádečko

Ó jak bych vypil mandarinku Luny

Žízním Lunečko

Léto vrcholí. Den palčivě sytý sluncem stoupá k majestátu poledne. Už podruhé vzplál zvířetníkový oheň, tentokrát aby dal sílu rostoucímu stromu. Byl-li Beran jiskrou vzniku, je Lev jasně rozhořelým plamenem.

Lev je druhé znamení výchovy a péče, ale plní svůj úkol jinak nežli Rak. Snad není v celém zvířetníku dvou tak různých rolí. Proti úzkostně podrobivé něze Raků stojí hrdá a smělá vůdčí síla Lvů. Drobná bledá Luna proti Slunci v letní slávě. Rak se choulí do ticha a klidu a Lev je horká růže, rozvitá do vřavy života.

Lev nastupuje, aby převzal moc. V učebním plánu vývoje musí být i lekce umění vládnout. Bez něj by svět zahltil chaos nebo marnost (jako je tomu v nehezkých příkladech České republiky, státu se lvem ve znaku). Tomuto umění se Lvové učí první. Lev je převzetí vlády nad světem.

Rak–matka dostal do správy skutečnost ve stadiu novorozeněte a odchoval ji z dětské bezmoci. Přichází Lev, otec a mocný vladař, a vede dospívajícího syna. Pevnou rukou puberťáka pobertu učí poslouchat.

Od matky dostalo dítě dary vodní: vláhu, déšť, mateřské mléko. Otec mu dá dary ohně: žár a energii. Rozpálí v něm bojovnost a kuráž. Musí řešit problém míry: kolik Slunce, aby nesežehlo, kolik síly, aby nedestruovala. Lvi mají sklon ve všem přehánět.

Lev je hrdina a vládce. Dominanci si přinesl už na svět. Nejstručnější slovo pro něj: Lev je veliký. Má akční rádius silné osobnosti. Ostrý akcent tragédie i nadsázka komedie dávají jeho příběhům větší obrys. Lev netroškaří, žije naplno. Mantronix: In Full Effect style.

Lvi mají lví podíl ve vládách všeho typu. Chrání nás svou odvahou stát na vrcholu – tam, kde nejvíc pálí slunce a kam nejčastěji bije hrom. Odevšud je na ně vidět. Proč ne? Jistá okázalost patří ke lví kráse. Jen ať salón žasne, když se kolem nesou lvové salónů!

Každé znamení má svoje provokační téma a u Lva je to téma pokory. Nedostal jí příliš. Jeho přirozené místo je až v zenitu. Čím lépe umí vládnout, tím těžší je pro něj podrobit se. To ostatně pozná záhy. Čím typičtější Lvíče, tím nesnadnější dětství. Dětská kůže je mu těsná jako malá botička. Jen to zkuste, cítit se jako patriarcha a léta hrát trapnou roli děcka! Na to Lev nemívá trpělivost a lze ji přát pouze jeho rodičům.

Lev balancuje mezi hodnotami, které někdy nepřehledně splynou: mezi hrdostí a pýchou, velikostí a velikášstvím, pravou vznešeností a prázdnou grandiozitou. Být nahoře znamená povinnost reprezentovat ty dole. Noblesse oblige – urozenost zavazuje. Nejlepší ze Lvů zavazuje lidský ideál.

Dobrý Lev splňuje jednu z bájných představ, je to Spravedlivý Král. Je velkomyslný a štědrý, odvážný a smělý. I těm nejmenším popřeje sluchu a uraženým a poníženým vrací naději.

V jeho záři má život svůj patos. Je v něm místo pro vášeň i pro krev, pro úžas i pro homérský smích. Pro křehký pojem cti se podstupuje souboj – a vítěz večer uspořádá slavnost, kam pozve všechny bojácné a slabé, kde se stoly prohnou pod hojností jídla a do tmy bude tryskat ohňostroj.

Špatný Lev je náfuka a tyran. Běda, jestli se neprodral až na šéfovskou židli! Pak bude císařem své ženě a neomylným papežem svým dětem. Občas se zalkne vlastní ješitností, ale někdy mu okolnosti nebezpečně přejí a on se stává diktátorem, napoleonem s velkým nebo malým N.

Otázka, kterou si vývoj lvím prizmatem klade, je problém, před nímž stojí každá moc. Kam až smí sahat její panství, aby nepoškodila to, co jí nebylo dáno, ale jen svěřeno k opatrování. Nejmoudřejší Lvové vědí, že i svrchovaná moc je jinou formou služby, a pokorni před svou vlastní silou slouží nám všem shora. Kalí nás ohněm. Střeží nás před svobodou, k níž jsme ještě nedorostli, a tím chrání naši dospělost.

TAK MLUVÍ LVI:

Analyzuji-li své vzpomínky, – již v prvních letech tohoto živůtku pociťoval jsem sebe a lidstvo jako dvě spolu válčící moci; a již v prvních letech podceňoval jsem instinktivně svého nepřítele, – považoval jsem jej za nic. Již tenkrát byla mou základní, všude ranně mlhavě probleskující, a přitom mohutnou vlastností VŮLE, stále sebe objímající a vše absolutně komandující. Těžko žít s ní dospělému, těžší dítěti…

(Ladislav Klíma)

*

Člověk bez odvahy a vůle je pouhá věc.

(Napoleon)

*

Kdybych já byl dobrý český král Ludvík, takto bych panoval. Domácí obyvatelstvo by na rozdíl ode dneška mělo všecky výhody a přednosti před turisty, kteří by naopak byli přepadáni na cestách, notně vystrašeni a obráni o kuřivo a fotoaparáty. S hanbou by se vraceli domů, protože jejich měna by tu neplatila nic a jejich rozum by tu pro jinakost každé věci ničeho nechápal. Jenom by se šířilo po světě, že se tu v polích dobře daří dobytku i lidem, ptákům ve vzduchu a ve vodě rybám. Že prostě oděný lid si za slabý půlden práce v továrnách i úřadech vydělá na skromný byt i stravu a zbytek času se baví s přáteli, ženami a dětmi. A každý by toužil uvidět takovou zemi, jenže stalo by se příslovečně těžkým vloudit se sem. – Akorát ještě nevíme, jak bychom posoudili případy našich lidí, kteří odsud, nevíme dobře proč, kdysi odešli a teď by chtěli zpátky. Museli by nás, Ludvíka, moc a moc prosit!

(Ludvík Vaculík)

*

Public Enemy Number One,  Your Truly Apocalypse for now my dear

Protože Monica je jako cronica, já jsem jako psavec Cosmas

buším na klávesy a nikdy nebučím, že netuším, co vzejde (?)

(Jirka)

Karel Šíp: LEV

Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král

Lev čeká na svou šanci
a vždy ji promění
lev má svou eleganci
a lásku k umění
Kraluje rovněž sportu
nemá vztah k remíze
míří vždy na aortu
a má rád peníze

Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král

Z hrudi by srdce vyrval
když láskou zaplane
to dělá strašnej virvál
já znám lvy zklamané
Cesta lva k světské slávě
nebývá ubohá
lev často mívá právě
protekci u Boha

Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král

Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
pod klenbou slunce
hřeje se dál
Tam kde je smích a zpěv
tam je lev, lev, lev
lev je všeho tvorstva král