|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bude to bez lesů,
za kterými červánky si hrály
a možná tancovaly víly,
když jsme velcí byli
a i když jsme byli malí.
V jednom okamžiku zmizí
veškerá noblesa,
co mívá jaro s létem,
když se proháníme světem,
ani měděný řetízek, natož zlato rizí,
nic jako bez lesů,
bez řek a dálek
a zimy bez plesů,
svět bez míru i válek,
nebude tam snídání s tebou,
ani šálek čaje
a Jarek už mi nezazpívá,
mobil nezahraje,
dokonce ruce nezazabou.
Nevěřím na usínání,
ale spím
mezi lesem, prstýnky a vším,
já na červáncích trvám
a na životě lpím.
Protože nevěřím na pohádky,
tak za tím lesem cesta není,
a za usínáním není probuzení,
žádná cesta zpátky.
Bojím se, že tohle vážně vím.
Proto tolik zpívám,
tančím,
slzy mívám
a láska je mi vším.
|
|
|